18. května 2011 7:03 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Dolovat tu uran? To by
byla hrůza, bojí se lidé

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Pozůstatky po těžbě uranu v Podještědí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pozůstatky po těžbě uranu v Podještědí. | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
OSEČNÁ Stát uvažuje, že opět rozjede masivní těžbu uranu. V hledáčku je i ložisko v Osečné na Liberecku. Tamní lidé se brání: byla by to katastrofa.

 Stačí říct slovo uran a Jiří Hauzer už ze své knihovny vytahuje obří šanon. V něm starosta tisícového městečka Osečná archivuje jakoukoli zmínku o těžbě této rudy. "Schovávám si vše, aby mě nemohli na nic nachytat," chlubí se Hauzer.

Jeho zájem o těžbu uranu je pochopitelný. V katastru obce, přesněji v připojené vesničce Kotel, se nachází jedno z největších ložisek uranu v Česku. Osečná je tedy na těžařském žebříčku první v pořadí.

Infografika

"Kdyby se s těžbu začalo, byla by to pro nás katastrofa. Přes náměstí by jezdily stovky nákladních vozů denně, na ulicích by byl šedý jíl a do zdejších lázní by přestali jezdit lidé," shrnuje dopady těžby starosta, nad jehož pravým ramenem vykukuje cena pro obec roku 2005.

Komunisté uran těžili. A místní mohli cigára připalovat penězi
Sám ale dodává, že zdaleka ne všichni obyvatelé si myslí totéž. "Neuvědomují si dopady. Vůbec si nedokáží představit, jak by se vše změnilo. Vidí za tím jen peněžní přínos. Vzpomínají na dobu, kdy si za komunismu v hospodě připalovali cigára stovkami, protože dostávali v uranových dolech násobně vyšší platy než ostatní. Teď by dostali dvacet tisíc, což dnes není nic," zoufá si starosta.

Hauzer spoléhá, že se řeči o těžbě v dohledné době nepromění ve skutečnost. "Snad to je otázka desítek let. Že to budou rozhodovat až naše děti," věří. Nahrává mu to, že ložisko Osečné se nachází v tektonickém zlomu, navíc jsou poblíž prameny Ploučnice. To vše by těžbu komplikovalo. Proto místní tvrdí, že těžba se zaměří primárně jinam.

Okolí vesničky Kotel skrývá pod povrchem největší ložisko uranu v Evropě.

"Nejradši bych byl, aby se tu koplo do země až za 200 let, kdy budou modernější a čistší technologie," říká starosta. V jednom může mít klid. Jestli budou o město bojovat dnešní školáci, je jisté, že těžařům nedají nic zadarmo. "Netěžííít," odpovídá jednohlasně na otázku, zda by se měl v Osečné dolovat uran, hlouček dětí čekajících na náměstí na autobus.

"Zničila by se krajina, které je tady už teď málo," dodává argument desetiletá školačka. Děti vědí o uranových dolech více než někteří oslovení dospělí. "Bavíme se o tom často ve škole na občance, když se učíme o Osečné," zdůvodňují své znalosti.

A jasno nemají jen čtvrťáci. Na zahrádce u hospody pokuřuje Vojta s Matějem. Osmnáctiletí mladíci vypadají, že je uran nezajímá. "No tak to je jasný. Netěžit, bez debat," překvapí radikálním názorem Vojta. "To by tu bylo úplně hrozné," podpoří ho Matěj.

Pozůstatky po těžbě uranu v Podještědí.

"O uranu se mluví hodně. Nedávno byla na náměstí demonstrace lidí z Kotle. Naprosto jim rozumím. Obnovit těžbu nedovolíme," uzavírá Vojta.

Páni z Prahy rozhodnou
Pro obyvatele Osečné není složité si představit, jak těžba uranu změní obci. Stačí zajet do vedlejšího Hamru na Jezeře. Spatříte krásnou vodní plochu lemovanou plážemi a chatkami, o kousek dál výstavně renovované sudetské hrázděné domy. Za zatáčkou však čeká apokalypsa: průmyslový areál bývalého uranového dolu s těžní věží, rezivějícími halami a travou zarůstajícími odkalištěmi. Zkrátka protiklad vzkvétající obce.

Proto názor tamního starosty Milana Dvořáka nepřekvapí. "Návratem k těžbě ztratíme vše, co jsme od revoluce vybudovali. I jezero bylo vypuštěné, zpět jsme ho dostali až po soudních tahanicích," tvrdí. Důl, který byl uzavřen v roce 1993, je nyní zasypán a sanují ho.

Pozůstatky po těžbě uranu v Podještědí.

Přesto existují názory pro těžení. "Přijde mi to škoda, uran tady je, každý o tom ví a stejně na to jednou dojde. Těžit by se mělo," tvrdí třeba jeden z místních Jaroslav Badalec. A právě nezpochybnitelná a hojná ložiska uranové rudy mohou zlomit i velký odpor místních lidí. "Je to pro ně velké lákadlo. Když si páni z Prahy umanou, tak nemáme šanci," obává se starosta Osečné Jiří Hauzer.

Těžit ano. Až lidem zhasne televize

"Zásoby za 500 miliard by žádný stát nenechal ležet ladem," obhajuje obnovení těžby uranu šéf státního podniku Diamo Jiří Jež. Ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež

LN Nakolik jsou úvahy o obnovení těžby uranu v Česku reálné?
Pokud uvažujeme o další těžbě, tak by nejvíc přicházela v úvahu právě strážská oblast. Ruda je tam v dobré kvalitě – takových ložisek na světě moc není. Dokud nebude změněna státní energetická koncepce, nemůžeme dělat nic. Požádali jsme o ochranu ložiska, jak nám ukládá zákon, impulz k těžbě však musí dát vláda.

LN Vy sám jste přesvědčen, že se má těžit?
Myslím, že se určitě těžit bude. Jsou to zásoby až za 500 miliard, to by si pod zemí žádný stát na světě ležet nenechal. Otázka je však kdy. Podle mě to dříve než za desítky let nebude. To musí lidem nejdřív vypnout mrazáky a zhasnout televize.

LN Bavíme se tedy o horizontu třeba padesáti let?
Ano. Otázkou také je, kam se bude jaderná energetika v Evropě po havárii ve Fukušimě ubírat a jaké tlaky budou z EU. Na druhou stranu Evropa spotřebovává ročně 30 tisíc tun uranu a těží 300 tun, tedy jediné procento spotřeby. Ta závislost je neskutečná, ale to se může změnit. Mohou přijít problémy, dovoz skončí a Evropa, která se bez jaderné energie neobejde, bude v koncích.

LN Oponenti obnovení těžby tvrdí, že je Podještědí extrémně rizikové kvůli obrovským zásobám pitné vody, jimž může hrozit kontaminace kyselinou sírovou...
Jejich odborníci o tom nevědí nic. Vůbec se ještě neřeklo, jakými metodami bychom těžili. Ovšem opakuji – společenská objednávka pro těžbu evidentně není. Uvidíme, třeba se to změní. A nemusí to trvat ani 50 let.

LN Šlo by o chemickou či klasickou těžbu?
To záleží na technologiích, které budou v budoucnu k dispozici.

LN Komunikujete s aktivisty požadujícími odepsaní chráněných zásob uranu?
Oni bojují úplně proti všemu. Nechtějí nic – zemědělskou výrobu ani golfová hřiště. Líbil by se jim jen les, parky, procházky...

LN Lidé z okolí Hamru mají v paměti negativní důsledky těžby, jejich krajinu to změnilo navždy.
Ale nezměnilo. K rozšíření kontaminace nedošlo, zatížená je jen oblast vrtů, kde se vtláčela kyselina. Hydrobariéra byla dokonalá. Technologie jsou v provozu, za pár let bude čisto. Třeba na Rožínce odpor není, těžba se nepřerušila. To je všude: těžba skončí, lidé si najdou práci jinde a už to nechtějí.

Jan Nevyhoštěný - Lidové noviny

Josef Kolina, nevJan Nevyhoštěný
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.