4. ledna 2016 14:45 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Dříve či později uprchlíci přijdou.
Musíme být připravení, říká Dlouhý

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Vladimír Dlouhý, ekonom a prezident Hospodářské komory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimír Dlouhý, ekonom a prezident Hospodářské komory. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
PRAHA Dohánění vyspělé západní Evropy je pro mě celoživotní úkol, tvrdí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Naštěstí se podle něj nůžky mezi námi a Západem začaly opět zavírat. Známý ekonom a někdejší ministr průmyslu mluví v rozhovoru pro LN i o migrační krizi.

LN: Na konci minulého roku se objevily informace, že klíčový německý trh nemusí být v příštím roce pro české exportéry až tak atraktivní, jak se zdálo. Podle analytiků Asociace exportérů a Raiffeisenbank je možné očekávat pokles německých zakázek. Jak v této souvislosti vidíte šance české ekonomiky?

V prosinci mírně klesl německý index podnikatelské nálady Ifo. Nejde ale o zásadní změny očekávání. Myslím, že pro německou ekonomiku nebude rok 2016 nějaký spektakulární, ale její výraznější zpomalení nečekám. Čeští exportéři se však orientují na určitá německá odvětví a je otázkou, jestli v těchto sektorech nebude růst nižší – zvláště v těch, které jsou napojeny na automobilový průmysl.

LN: To by tedy mohlo české exportéry přece jen nepříznivě zasáhnout?

Nevylučoval bych to. Pokud se ale zpomalí růst českého vývozu do Německa, bude to jen mírné zpomalení. Samozřejmě že německá ekonomika zůstane pro české vývozce významným trhem, ale doufám, že celkové vyhlídky české ekonomiky by nemusely být až tak závislé na německém vývoji. Vývoz do Německa nás udržoval nad vodou v době recese. Je pořád důležitý, ale nejdůležitější jsou nyní vnitřní faktory – poptávka českých domácností a výdaje domácích soukromých investorů.

LN: Většina odborníků nicméně letos očekává poměrně významné zpomalení české ekonomiky. Ten vysoký loňský růst byl dán spíše mimořádnými faktory...

Považuji za přehnané, že by česká ekonomika měla zpomalit o celé dva procentní body. Loňský růst, který výrazně překročil čtyři procenta, byl skvělý a neočekávaný. Ale osobně jsem optimističtější než většina dosavadních prognóz i ohledně tohoto roku. Jsem přesvědčen, že letošní růst bude vyšší než tři procenta, zhruba na úrovni 3,1 procenta. Důležité je, že opět dochází k ekonomické konvergenci. Zase se začaly uzavírat nůžky mezi námi a vyspělou západní Evropou. Pro mě je to vlastně celoživotní úkol. Do politiky jsem přišel během listopadové revoluce a sliboval jsem lidem na náměstích, že se ekonomická úroveň časem sblíží.

LN: Dnes se také objevují názory, že žádná konvergence nebude. Údajně to vždy byly jenom plané naděje.

Především: ani s životní úrovní v Československu mezi dvěma světovými válkami to nebylo až tak slavné. Patřili jsme mezi desítku nejvyspělejších zemí v oblasti průmyslu, ale úroveň hrubého domácího produktu – měřená v paritě kupní síly – až tak vysoká nebyla. Neslibuji, že za patnáct nebo dvacet let doženeme Rakousko. Mají-li se ty nůžky uzavírat co nejvíce, musí to být díky efektivní struktuře české ekonomiky. Je tedy nutné prosadit strukturální změny v oblastech, jako je vzdělání, infrastruktura, vědecko-technický pokrok a jeho provázání s výrobou. Jsou to stále stejná hesla, ale platí.

Nákladní doprava. Ilustrační foto

LN: Vidíte šanci v tom, že se pak čeští exportéři dostanou i na jiné trhy?

Především jde o jiné trhy! Závislost našeho vývozu na Evropské unii je už více než 80 procent, což je příliš. Ale za druhé, i na tradičních trzích se musíme prosazovat se zbožím s vyšší přidanou hodnotou zpracování. To je úplně něco jiného než optimismus, který pramení z minulého roku. Ten je krátkodobý. Dlouhodobě jde také o podmínky pro podnikání a schopnost vlád dělat strukturální změny. A musím říct, že jako prezident Hospodářské komory nějaký úžasný pokrok nevidím.

LN: Co teď máte konkrétně na mysli?

Například byrokracii a administrativu. Já vím, že v Čechách si skoro všichni stěžují na všechno. Přesto mě netěší, že pomalu nikdo ze členů Hospodářské komory už dnes neřekne, že by se v tomto ohledu za poslední dva tři roky něco zlepšilo. Elektronickou evidenci tržeb podporujeme, ale třeba z nových měsíčních hlášení plátců daně z přidané hodnoty je zoufalý kdekdo. Nikdo vám neřekne, že se zlepšují třeba podmínky pro založení nového byznysu. Nebo to, jak fungují úřady práce. Žádné zásadní zlepšení nevidíme ani ve výstavbě dopravní infrastruktury.

LN: V dopravní infrastruktuře se ale nové projekty přece jenom spouštějí, ne?

Spouštějí, ale jde to hrozně pomalu. A dokonce čelíme riziku jejich úplného zastavení. Jestliže bude podle nového zákona o hodnocení dopadů na životní prostředí EIA nutné znovu schvalovat už jednou schválené projekty, v následujících dvou letech nezahájíme pomalu nic. Chápu, že to je požadavek Bruselu. Problém je ale někde jinde. Ani v Rakousku nedokázali zabránit prodloužení schvalovacích procedur. Ale mají pořád připravené dostatečné množství projektů. I když se jim to zpomaluje, každý rok jim nabíhá nějaký další projekt.

LN: V Rakousku neměli ministra dopravy Víta Bártu, který veškeré projekty zastavil.

Ano, ale mnozí tehdy Bártu chválili, že tímto vlastně začal bojovat proti korupci. Začali jsme bojovat proti korupci, ale zastavili jsme si tím výstavbu infrastruktury. Dálniční síť se dnes buduje třeba v Polsku daleko rychleji než u nás. Zaostáváme ve výstavbě železniční sítě. A bojím se, že totéž potká projekt vysokorychlostního internetu. Jsou tady k dispozici velké peníze z Evropské unie, čtrnáct miliard korun, ale česká ministerstva se nejsou schopna dohodnout na jejich využití.

LN: Prosazujete projekty PPP – takzvaného partnerství veřejného a soukromého sektoru –při budování dopravní infrastruktury, kdy privátní firma sama desítky let provozuje třeba dálnici. Prvním takovým projektem v této oblasti byla už za Zemanovy vlády ostravská dálnice D47. Pak se ukázalo, že celý projekt byl hodně předražený.

Tato dálnice se nakonec stavěla jinak a přesto to, jak známo, skončilo velkými stížnostmi. Slováci naopak mají s projekty PPP velmi dobrou zkušenost. V současné době dosahují velmi rychlého pokroku při stavbě dálničního obchvatu Bratislavy. Byl jsem už v Klausově vládě jediný, kdo říkal – vyzkoušejme PPP projekty. Každý ministr financí, jakéhokoliv politického odstínu, počínaje Klausem přes Kočárníka, později Sobotku až po Kalouska, byl zásadně proti PPP.

Dálnice (ilustrační foto)

LN: Nemá to logiku? Báli se skrytého zadlužování.

Tak to nazývejme otevřeným zadlužováním. Občas uvádím takový naivní příklad. Mladí manželé chtějí ledničku a nemají na ni. Když si koupí ledničku na půjčku, bude je ta lednička po deseti letech stát i s úroky podstatně víc, než kdyby na ni rovnou měli. Ale oni ledničku potřebují teď. Dnes už PPP vlastně ani skryté zadlužování není, metodologie evropského statistického úřadu Eurostat se změnila. Každý PPP projekt na Slovensku je při posuzování celkového zadlužení této země zasazen do příslušné kolonky. Netvrdím, že PPP je všelék, ale u části projektů by takové partnerství smysl dávalo.

LN: Hospodářská komora vytvořila společně se Sdružením pro integraci a migraci (SIMI) fond pro integraci uprchlíků. Jaké máte reakce? Nálada v Česku není vůči přijímání uprchlíků příznivá...

Ty reakce jsou velmi negativní, ale jde o nepochopení. Je pravda, že se chci odlišit od takového zemanovského, ale někdy i babišovského tvrdého odmítání jakékoliv diskuse o pomoci uprchlíkům. Jsem totiž přesvědčen, že se nás tato záležitost tak jako tak týká. Dříve nebo později tady nějací uprchlíci budou, i když tu momentálně žádní nejsou. Musíme na to být připraveni. Ale to vůbec neznamená, že bych sem uprchlíky zval, jak to vnímají ti, kteří mě tak vehementně kritizují. Ta připravenost znamená schopnost uprchlíky zaškolovat a přeškolovat. Také tím současně vyšleme signál do Evropy, že přece jenom něco děláme. A zároveň odpovídáme na stížnosti podnikatelů, že nemají lidi.

LN: Určitá poptávka po uprchlících tedy mezi podnikateli existuje?

Dělali jsme průzkum, kterého se zúčastnilo 800 respondentů. To už je solidní vzorek. Více než 40 procent respondentů řeklo, že jsou připraveni tak či onak azylanta zaměstnat. Čtvrtina podnikatelů uvedla, že jsou připraveni do takového fondu přispět. Na konci minulého roku jsem odeslal našim členům dopis, ve kterém je informuji io tom, jak je možné přispět.

LN: Pokud tedy jednotlivé firmy do fondu přispějí, mohou si přesně určit, k čemu mají být ty peníze určeny?

Nemyslím, že by to mělo být takto omašličkované. Podnikatel přispěje do fondu, který bude spravovat sdružení SIMI. Jeho posláním je právě integrace migrantů. Vezměte si složitou situaci na Ukrajině, kde nemůžeme vyloučit další výrazné zhoršení situace – ani to, že tady najednou budeme mít ukrajinskou uprchlickou vlnu. Jistě, Ukrajinci jsou nám kulturně, historicky, vzdělanostně i jazykově bližší než uprchlíci z jiných částí světa. Ale za zbytečné považuji až příliš radikální názory vůči muslimům, islámu, migrantům jako takovým. Jako mnoho lidí, i já cítím nebezpečí, ale nechci přilévat olej do ohně. Spíše při tak velkém množství uprchlíků musíme přehodnotit obecný přístup k nim, včetně ženevských konvencí, a také prosadit skutečnou vnější ochranu schengenského prostoru.

LN: Jak vnímáte počáteční ochotu Německa přijmout relativně vysoký počet uprchlíků? Souvisela podle vás s předpoklady, že to zemi nakonec ekonomicky pomůže?

Ta ochota je koncentrována hlavně do jednoho výroku kancléřky Merkelové. Moji němečtí přátelé mi říkají, že byla špatně pochopena. Já odpovídám, že to je jedno. Politik je zodpovědný i za to, jak jeho slova interpretují sdělovací prostředky. A ty to interpretovaly tak, že kancléřka migranty pozvala, což povzbudilo další uprchlickou vlnu. Na druhé straně, toto všechno je pravda, ale v žádném případě to neospravedlňuje vlnu nenávisti – nejen vůči migrantům, často jde o prosté vylévání žluči ze zamindrákovaných duší –, která se u nás vzedmula a kterou prezident svou pro mne nepochopitelnou účastí na demonstraci na Albertově, ale i svým nedávným vánočním projevem jen podporuje. Přes Vánoce jsem si prošel starší reportáže ze 17. listopadu a z některých vystoupení mladých polofašistů stojících vedle prezidenta i starých záložáků, kteří mu tleskají, šel na mě děs. Musíme se těmto lidem postavit.

LN: Nemyslíte si tedy, že se Německu jeho postoj přece jen dlouhodobě ekonomicky vyplatí?

Nevím. Jen se bojím, že se nám nevyplatí náš postoj. Pokud budou Němci zaměstnávat uprchlíky, slíznou smetanu, protože si vyberou ty nejlepší, a k nám se přelijí ti méně schopní. Migrační vlna ale také ukazuje, že staré evropské elity razily neudržitelný koncept přílišné otevřenosti – ak tomu příliš štědrý sociální model. Proč se migranti více nerozptylují po Evropě? Protože mají pocit, že v Německu a ve Švédsku jsou nejvyšší sociální dávky. Navíc staré politické elity jsou po celé Evropě na ústupu, vzniká nový politický prostor a hrozí, že ho zaplní nacionalisté a populisté, kteří umějí vtěsnat radikální myšlenku do 140 znaků na Twitteru. Toho se bojím, stejně jako představy, že se americkým prezidentem stane Donald Trump.

  • 28Diskuse
Jan Žižka

Autor

Jan Žižkajan.zizka@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.