LN: Může uprchlická krize změnit Evropu nejen politicky, ale i ekonomicky?
Ano, může mít pozitivní i negativní dopady. Třeba Spojené státy mají zkonce 19. a počátku 20. století dobrou zkušenost s tím, jak nastartovat růst skrze imigraci. Tito imigranti, kteří přicházejí ze Sýrie, nepatří na nejnižší příčky ekonomického spektra. Většina z nich má dost peněz na to, aby svou relativně drahou cestu financovala, takže je možné, že země, které najdou cestu, jak je přijmout a zapojit do své společnosti, by mohly zaznamenat ekonomický růst založený na tomto stimulu v podobě další pracovní síly.
Jsou tu ale samozřejmě obavy z přílivu lidí odjinud. Docházelo k tomu i v USA, když tam přicházeli Židé, Italové, Němci. Objevuje se rasismus, nacionalismus, strach, předsudky. Je to v podstatě nevyhnutelná součást střetnutí kultur, ale zdá se, že v Evropě je teď z tohoto hlediska situace horší právě kvůli přílivu uprchlíků.
LN: A kvůli nedávným teroristickým útokům...
Ano, lidé si je spojují s uprchlickou vlnou i přesto, že se uprchlíci právě před těmito lidmi snaží utéci.
LN: Nebojíme se ale spíše negativních ekonomických dopadů?
V dlouhodobém hledisku budou podle mě ekonomické dopady pozitivní. Velká část pracovní síly se postupně zapojí do společnosti. Z krátkodobého hlediska ale pozitivní být ani nemohou, je tu najednou spousta lidí, kteří nemají kde bydlet, kteří nemají práci, takže bude po určitou dobu drahé tento problém vyřešit.
Negativa mohou nastat, především pokud dojde k hysterickým politickým reakcím a pokud by došlo ke znesnadnění pohybu zboží a osob mezi jednotlivými zeměmi. Nebo kdyby se zhoršila politická vůle ke spolupráci vrámci Evropy. Jsou tu rozpory vtom, kolik uprchlíků má kdo přijmout a kdo to zaplatí, a to vše bude mít samozřejmě negativní dopady na ekonomiku.