"Je to pro Dubaj velký den a zároveň výborný příslib pro budoucnost světové letecké dopravy," řekl po přistání letadel prezident Dubajského úřadu pro civilní letectví Shaikh Ahmad Bin Saeed.
Obří projekt, jehož cena se odhaduje na 82 miliard amerických dolarů, bude po dokončení dvakrát větší než celý Hongkong. Na této ploše se bude rozkládat pět ranvejí a čtyři terminály. Podle původních plánů by se měla poslední část letiště otevřít v roce 2017, vzhledem k nedávné krizi ale odborníci mluví o posunutí dostavby o pět let. První pasažéry by ale letiště mělo odbavit už v březnu příštího roku.
Po pondělním zahájení provozu je sice činnost letiště zatím spíše skromná, smlouvu s ním podepsalo zatím jen 15 nákladních leteckých společností, experti ovšem cíl Dubaje mít na svém území největší letiště světa nezpochybňují.
Po dokončení by tak letiště mělo odbavit 160 milionů cestujících a 120 milionů tun nákladu ročně. Takové množství je nepředstavitelné například ve srovnání s největším německým letištěm ve Frankfurtu, které loni přepravilo 1,8 milionů tun nákladu. Současné největší letiště světa v Atlantě pak přepraví ročně asi 90 milionu pasažérů. V porovnání s Ruzyní pak bude dubajské letiště asi patnáctkrát větší.
Čtěte více: |
Podobné megalomanské projekty se přitom Dubaji v minulosti nevyplatily. Na konci minulého roku se začala její ekonomika hroutit, když na povrch vypluly vysoké dluhy developerských společností, které na zadání vlády stavěly například obrovské umělé ostrovy nebo nejvyšší budovu světa. Vláda emirátu proto musela poskytnout na restrukturalizaci těchto klíčových polostátních firem asi 9,5 miliardy dolarů.
