Návrh sice trvá na tom, že poskytovatelé připojení nesmí vědomě zpomalovat data, zároveň ale také připouští možnost, že by poskytovatelé obsahu mohli operátorům platit za rychlejší přenos svých dat k zákazníkům. Což je průlom, v němž odpůrci návrhu spatřují popření zásad svobody a otevřenosti internetu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Rozhodnutí se nerodilo lehce. Komise v minulosti podobné návrhy opakovaně zamítla. Samotné jednání bylo dokonce čtyřikrát přerušeno výstupy protestujících, kteří museli být vyvedeni ze sálu. Nakonec se pro návrh vyslovili tři demokratičtí členové komise, včetně jejího předsedy Toma Wheelera.
Proti byli dva republikánští komisaři. Návrh se tak dostal do veřejného připomínkového řízení, které skončí 15. července. Pokud proběhne vše hladce, mohla by nová pravidla podle Wheelerových dřívějších vyjádření začít platit už na konci letošního roku.
Přehled připojení k internetu ve světě.
Dosud v USA platila síťová neutralita, která v praxi znamená, že poskytovatelé připojení nesmí nijak omezovat obsah. Pokud by tento princip neexistoval, mohli by uměle zpomalit nebo úplně zakázat vybraného poskytovatele obsahu třeba proto, že generuje velké množství přenášených dat a zatěžuje síť. Uživateli by pak bylo úplně k ničemu, že si platí seberychlejší linku.
Poskytovatelům připojení vadí rostoucí objemy dat
Zpoplatnění a vytvoření „rychlých pruhů“ podle odpůrců pokazí trh a znevýhodní menší a chudší společnosti. Škodit to může například začínajícím firmám, které nebudou mít v přenosu takovou prioritu jako platící konkurence.
Důvody k omezení síťové neutrality jsou různé. Poskytovatelům připojení vadí především rostoucí objemy přenášených dat a s tím spojený nárůst investic do sítí. Mobilní operátoři poukazují na to, že společnosti jako Google, Facebook a mnohé další vydělávají na tom, že jsou jejich data zdarma přenášena do jejich aplikací. Americká Federální komise pro komunikaci od navrhované změny očekává jednak zvýšení ochrany zákazníků, především ale nové finanční zdroje pro investice do vysokorychlostního připojení. Právě rychlost připojení je často využívaným argumentem.
Evropská unie prosazuje rovnost
Podle statistik amerického CDN systému Akamai byly totiž Spojené státy co do rychlosti internetu na konci roku 2013 až desátou zemí světa, když průměrná rychlost připojení činila 10 megabitů za sekundu. To je menší hodnota, než které dosáhla šestá Česká republika s 11,4 Mb/s a výrazně méně než v první Jižní Koreji, kde průměrná rychlost připojení činí 21,9 Mb/s.
Spojené státy se tak možná vydají odlišnou cestou než Evropská unie, kde za síťovou neutralitu bojuje eurokomisařka Neelie Kroesová. Tato důležitá část telekomunikačního balíčku, kterou nedávno schválil europarlament, však zůstala trochu ve stínu ukončení roamingových poplatků.
Drahý monitoring?
Nová evropská pravidla žádné zvýhodňování nepřipouštějí, a to ani za poplatek. Výjimkou jsou „specializované služby“, do kterých může spadat například video. Operátor by tak v rámci své sítě mohl zvýhodnit svou službu televize, přidělit jí v síti vyšší prioritu, a tedy lepší kvalitu přenosu dat než konkurenčním videoslužbám. Provoz prémiových služeb ale nesmí ovlivnit obecný přístup k internetu a tyto služby smějí být nabízeny pouze tehdy, pokud je kapacita sítě dostatečná k jejich poskytování nad rámec služeb přístupu k internetu.
Podle člena rady Českého telekomunikačního úřadu Ondřeje Malého je síťová neutralita výhodná pro všechny strany. „Většina obchodních modelů, které zahrnují nějaké filtrování a omezování určitého typu provozu, vyžaduje na straně operátora investice do monitorování takového provozu. To může být jednak poměrně drahé, a navíc tím operátor může naštvat své zákazníky, kteří pak budou mít oprávněný pocit, že z nich pouze tahá peníze za službu, která by měla být v ceně přístupu k internetu,“ uvedl Malý.
