EK: Česko nesplňuje podmínky pro euro

Konvergenční zpráva zveřejňovaná zhruba jednou za dva roky hodnotí, nakolik každá země EU, která se zavázala euro přijmout, splňuje patřičné podmínky. Kritéria sledují kromě míry inflace a kurzu ještě deficit rozpočtu veřejných financí, rozsah veřejného dluhu a dlouhodobou úrokovou míru.

	ČR podle EK splňuje:
	- Kritérium průměrné nominální dlouhodobé úrokové míry. Nepřekračuje totiž úrokovou sazbu tří zemí s nejnižší mírou inflace o víc než dvě procenta. V roce do března 2008 sazba činila 4,5 procenta, což je méně než patřičná referenční hodnota (6,5 procenta). - V podstatě splňuje i kritérium vládní rozpočtové pozice. Na jeho základě je třeba mít deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta HDP a veřejný dluh nesmí přesahovat 60 procent HDP.

"Ve světle hodnocení právní slučitelnosti a plnění konvergenčních kritérií a vzhledem k dalším faktorům se komise domnívá, že Česká republika nesplňuje podmínky pro přijetí eura," píše se ve zprávě. Pokud chce země euro přijmout, musí splňovat všechna kritéria současně. Značný důraz je kladen i na udržitelnost jejich plnění - tedy to, zda má země potenciál, že jim bude schopná dostát i v budoucnu.

Česko nyní pevné datum přijetí eura na rozdíl od Slovenska, které ho chce zavést v lednu, nemá. Právě rozšíření eurozóny o Slovensko dnes EK i Evropská centrální banka doporučily členským státům EU. V Česku se sice původně hovořilo o roku 2010, od toho se ale odstoupilo kvůli deficitu veřejných rozpočtů. Pak se uvažovalo o roce 2012, ale nakonec se od stanovování konkrétních dat upustilo. Premiér Mirek Topolánek řekl, že země do eurozóny vstoupí, až to bude výhodné pro ekonomiku či občany.

Česko podobně jako řada jiných zemí střední a východní Evropy nesplňuje podle EK třeba inflační podmínku. Zatímco průměrná inflace ve 12 měsících do března 2008 v ČR činila 4,4 procenta, pro dosažení kritéria by musela být pod 3,2 procenta. Komise poznamenala, že je pravděpodobné, že v příštích měsících se této hodnotě ještě víc vzdálí. Zlepšit by se to nicméně podle odhadů mělo už v roce 2009.

	ČR podle EK nesplňuje:
	- Kritérium směnného kurzu. Podle něj musí být země alespoň po dva roky v systému směnných kurzů ERM-II, přičemž kurz její měny se nesmí příliš odchylovat od centrální parity. Česká koruna zatím do systému nevstoupila a má pohyblivý devizový kurz. Během dvou uplynulých let koruna proti euru posílila o téměř 13 procent. - Inflační podmínku, tedy kritérium cenové stability. Na jeho základě nesmí průměrná roční míra inflace přesáhnout o více než 1,5 procenta průměrnou inflaci tří zemí EU s nejnižší mírou inflace.

Vzhledem k tomu, že se prý Česku ale věrohodným a udržitelným způsobem podařilo snížit nadměrný schodek, tak dnes také komise navrhla, aby členské státy zrušily právní proceduru, již vůči ČR i několika dalším státům včetně Slovenska vedla kvůli přílišnému překračování deficitu veřejných financí.

Schodek ČR proti původním očekáváním v roce 2006 měla nakonec ve výši 2,7 procenta HDP a loni ve výši 1,6 procenta. Podle nedávné jarní prognózy EK by pak letos mohl dosahovat 1,4 procenta a za rok 1,1 procenta. Podmínkou pro splnění kritérií je přitom číslo nižší než tři procenta HDP.