Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika řídí i světy sci-fi. Třeba ten z Hvězdných válek

Ekonomika

  7:05
PRAHA - Od optimistických utopií, přes permanentní válku o zdroje až po hnus a špínu ulic přelidněných a přetechnizovaných megapolí. Ekonomika se točí i ve světech, které teprve vzniknou, možná. Inspiraci pro své myšlenky tam hledá koneckonců i nobelista Paul Krugman. Pondělní vydání magazínu Index LN přináší pohled na ekonomiku sci-fi světů.

Ledová socha Darth Vadera. foto: Reuters

Nebyla to ani tak rebélie vedená hlavní postavou filmů mladým Lukem Skywalkerem, ale spíš ohromné investice do zbrojení namísto budování infrastruktury.

Luke se totiž u svého strýce na pusté planetě Tatooine, kde vyrůstal, vlastně nudil. Opravoval roboty a pomáhal na farmě. Kdyby ho impérium dokázalo oslovit nějakým rozvojovým programem, mohlo celé povstání dopadnout úplně jinak. “Jinými slovy - galaktické impérium bylo zničeno proto, že císař Palpatine nerozuměl základním principům makroekonomie. Byla to tak ekonomika, která vedla k pádu Říše a ne návrat Jediho,” tvrdí americký ekonom Zach Feinstein.

Han Solo (Harrison Ford) a Žvejk (v anglickém originále Chewbacca) po třiceti...
Unikne loď Millennium Falcon s kapitánem Hanem Solem? Odpověď přinese sedmý díl...

George Lucas v legendárních Hvězdných válkách stvořil svět, ve kterém si moc v galaxii usurpuje císař diktátor. Ten si respekt udržuje nejen využíváním temné strany Síly, pro laiky černé magie, ale i vybudováním své vlastní ultimátní zbraně - válečné lodi Hvězda smrti, která dokáže vymazat z vesmírné mapy celé planety. Jako první (a zároveň poslední) se o tom přesvědčil Alderaan, rodiště princezny Leiy - jedné z hlavních postav, kterou ve filmech ztvárnila herečka Carrie Fisher.

Ve všemocné říši zvané prostě Impérium a na pozadí bojů šlechetných rytířů řádu Jedi se zlými Sithy tepe ve světě Hvězdných válek galaktická ekonomika propojená systémem hyperprostorových drah. Obchod v této předaleké galaxii měla roky pod kontrolou Obchodní federace, skupina obchodníků z různých planet, která během času získala obrovskou moc větší než mají jednotlivé státy i celé planety.

Výměnou za zdanění hyperprostorových obchodních cest povolil mezigalaktický Senát, jakýsi parlament celé galaxie, federačním lodím zbraně. Peníze z obchodu tak začaly proudit i do galaktického rozpočtu. A byly potřeba. Hamižnost Obchodní federace však nakonec v konečném důsledku dopomohla k moci muži jménem Palpatine, který svrhl demokracii a nastolil diktaturu. Vzniklo tak Impérium.

S nástupem Impéria nastoupila centralizace ekonomiky. Proto se také vytvořila výrazná šedá ekonomika v podobě pašeráků. Ti byli za kredity schopni převézt z planety na planetu cokoliv, včetně hledaných osob nebo ilegálního zboží. Stálo je to ale větší investici do výzbroje lodi. Han Solo, ztělesněný nesmrtelným Harrisonem Fordem, by mohl vyprávět. Těžká práce byla ve světě galaktického Impéria přenechávána robotům, nebo otrokům, nebo robotickým otrokům.

Fungování světa držel pevně v rukou císař Palpatine, který dojel na podobné chyby, které během posledních pár set let otestovali i vůdci autoritářských systémů na Zemi. Podle Feinsteina to totiž byla právě vesmírná stanice Hvězda smrti, jež stáhla Palpatinovo impérium ke dnu. Byl to prostě příliš megalomanský projekt.

Pro představu, studenti Lehigh University v Pennsylvanii spočítali, že stavba bojové vesmírné stanice vyšla na 8,1 trilionu dolarů, tedy přibližně třináct tisíc HDP celé Země. O výkonu galaktického ocelářského průmyslu svědčí i to, že jen výroba oceli pro Hvězdu smrti by v dnešních podmínkách zabrala skoro tisíc let.

Jaké ekonomické zákonitosti fungují ve světě seriálu StarTrek, Duny Franka Herberta nebo kyberpunkovém světě Neuromancera čtěte v pondělním vydání magazínu Index LN, který najdete ná stánku společně s Lidovými novinami.

Autor: