Do roku 2016 by měly Atény podle revidovaného plánu získat z privatizace jen 11,1 miliardy eur (277 miliard Kč) namísto původních 19 miliard eur do roku 2015.
V debatě o zákonu se výrazně projevily neshody v řecké vládní koalici. Sporný byl hlavně článek, který ruší povinnost státu vlastnit v bývalých státních podnicích minimální podíl.
Řecko na prodejŘecko nyní chystá druhou vlnu privatizace, v jejímž rámci chce prodat největší rafinerii Hellenic Petroleum, hlavní přístavy a vodárenskou společnost. V příštích letech se má vzdát podílů například v elektrárenském gigantu DEI, ropné společnosti EPm, ve státní poště a velkých dopravních společnostech včetně správy přístavů. |
Pro něj zvedlo ruku jen 148 poslanců ze třistačlenného parlamentu, zatímco 138 jich bylo proti. Vláda premiéra Antonise Samarase má přitom v paramentu normálně většinu 176 křesel.
Proti zákonu se postavila Demokratická levice (DIMAR), která je ve vládní koalici zastoupena 16 poslanci. K ní se z koalice přidalo několik poslanců socialistické strany PASOK, kteří ztrátu státní kontroly nad velkými podniky rovněž kritizují.
Atény zatím dostaly z privatizace nebo pronájmu státního majetku jen 1,5 miliardy eur, třebaže privatizace patří mezi základní reformy, které po zemi požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
Nedostatečný pokrok je odrazem obecné neochoty řeckých politiků prodávat státní majetek, zatímco investory od Řecka odrazuje politická nestabilita a obavy z odchodu země z eurozóny.
Problémy s rozpočtemMinistr financí předložil parlamentu k hlasování také pozměněný návrh státního rozpočtu na příští rok, který má zohlednit balík nových úsporných opatření. I v tomto případě Demokratická levice dala najevo, že pro další škrty a reformy hlasovat nebude. |
