19. dubna 2017 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Éru robotů přežijí jen přizpůsobiví, z trhu budou mizet pracovní příležitosti

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Roboti vítězí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roboti vítězí. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
PRAHA Přinesou nám roboti blahobyt, nebo problémy? Máme je zdanit? Jaký bude mít dopad automatizace výroby i mnohých služeb? A jak bychom se na to měli připravovat? Index LN a portál iEkonomie.cz se ptaly předních ekonomů působících v Česku i v zahraničí.

Prohlubování nerovnosti

FILIP PERTOLD

CERGE-EI a IDEA

Filip Pertold, think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV

Robotizace bude prohlubovat polarizaci na trhu práce. To znamená, že bude docházet ke stagnaci příjmů v zaměstnáních s výdělky kolem mediánu. Stejně tak budou z trhu práce mizet pracovní příležitosti pro lidi s technickým středním vzděláním.

Tento trend začal v USA v 90. letech a nyní se s větší mírou intenzity přesune i do Evropy a do Česka, které k tomu bude kvůli struktuře ekonomiky zvlášť náchylné. Jak ukazuje příklad USA, problém je, že tito lidé nebudou zachyceni sociálním systémem a jediný lék bude bolestné přeškolování na jinou kvalifikaci.

Z hlediska politického vývoje bude problém, že svoji nespokojenost budou vyjadřovat ve volbách tím, že budou volit extrémní strany a politiky. Též bude větší tlak na uzavírání společnosti a ekonomiky před vnějšími vlivy, což se opět projevuje již nyní v USA a ve Velké Británii. Už teď by školství proto mělo reagovat přeměnou obsahu studia na více obecnější dovednosti a méně na ty specifické. V tomto kontextu se zdá, že expanze učňovského školství nedává moc velký smysl.

R.U.R.2.0 - Svět ovládnou Čapkovi roboti!

R.U.R.2.0 - Svět ovládnou Čapkovi roboti!

Robotizace bere i dává

MICHAL SKOŘEPA

Česká spořitelna

Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna

Michal Skořepa, analytik, Česká spořitelna

Každá nová technologie kromě likvidace pracovních míst, a dokonce celých profesí vytváří nová pracovní místa a nové profese. To ale ještě neznamená, že čistá bilance počtu pracovních míst v robotizovaných odvětvích nebude záporná. Navíc lze očekávat, že nové profese vzniklé v rámci robotizovaných odvětví budou velmi odlišné od těch zaniklých, a to pravděpodobně ve směru vyšších požadavků na vzdělání. Hrozí, že výsledkem bude jistá nemalá skupina propuštěných, kteří nebudou schopni se v rámci svých dosavadních pracovišť rekvalifikovat.

Na druhé straně, pokud firmy robotizací ušetří na nákladech na lidskou práci, budou moci zlevnit své výrobky, respektive budou ke zlevnění nuceny vzájemnou konkurencí. Jestliže domácnosti ušetří na výrobcích z robotizovaných odvětví (zboží), zbude jim víc peněz na ostatní výdaje (služby). Jinak řečeno, robotizace vytvoří nepřímo prostor pro vznik nových pracovních míst mimo robotizovaná odvětví. Lidé budou moci více cestovat, víc sportovat, víc se bavit. A k tomu všemu budou potřebovat služby více lidí než dosud.

Tvorbě nových pracovních míst na základě robotizace může napomoci i veřejný sektor. Snížení cen výrobků z robotizovaných odvětví bude totiž znamenat, že na udržení téže životní úrovně bude domácnostem stačit nižší čistá mzda. Stát tedy bude moci zvýšit zdanění těch, kdo si udrželi zaměstnání nebo vlastnictví firem a kdo si díky vyšší produktivitě budou vydělávat víc. Z takto navýšených daňových příjmů pak bude moci stát a samosprávy platit větší objemy nebo vyšší kvalitu veřejných služeb

Z továrny do jeslí

TEREZA RANOŠOVÁ

IES FSV Univerzita Karlova v Praze

Jaká povolání budou pravděpodobně na vzestupu, nebo alespoň zůstanou neohrožena automatizací? Kromě inženýrů stavějících roboty také všechny pečovatelské a učitelské profese, sociální pracovníci a jiné služby, kde zákazník ocení interakci s člověkem místo robota. Mnohým z nich navíc hraje do karet očekávaný růst populace.

Vzdělávací systém by určitě měl na robotizaci reagovat zvýšeným důrazem na obecné dovednosti a schopnost adaptovat se. Je jistě pravda, že zaměstnanci schopní roboty vymýšlet budou z robotizace profitovat. Nejsem si však jistá, že sebelepší vzdělání bude umět z každého vychovat softwarového inženýra. Dobrá zpráva ale je, že mnohé z profesí sázejících na interakci s lidmi nevyžadují dlouhá léta vysokoškolského vzdělání ani komplexní abstraktní myšlení.

Je tu ale jeden očividný háček – až začne Škoda masivně vyměňovat svoje mechaniky (většinou muže) za roboty, tito se musí ochotně překvalifikovat na pečovatele v domovech pro seniory (nyní většinou ženy).

Řešením je tedy zatraktivnit pečovatelské profese pro muže. Zvýšit směšně nízké platy učitelů, zdravotních sester a pečovatelů a snažit ze zvyšovat jejich společenskou prestiž. Přestat ve veřejné debatě vzdychat nad tím, že muži dnes už vůbec nejsou muži. A vychovávat ve školách chlapce k tomu, že být učitel ve školce je super zaměstnání i pro muže.

Roboti: s námi nebo proti nám?

JAN LIBICH

VŠB-TU Ostrava & La Trobe University, Melbourne

Vliv robotizace a automatizace na trh práce má mnoho rovin. Tou nejdiskutovanější bývá přesvědčení, že roboti připraví lidi o pracovní místa a způsobí tak masívní nezaměstnanost. Věřili tomu již stoupenci Ludditů, kteří v Anglii na začátku devatenáctého století rozbíjeli tkalcovské stroje, ale nejčastěji je tato myšlenka spojována s Karlem Marxem.

Z historie vyplývá, že tento scénář je málo pravděpodobný. Po publikaci Marxova Kapitálu pokračoval technologický pokrok a industrializace rychlým tempem, ale ještě sto let poté se nezaměstnanost držela na velmi nízké úrovni. A to proto, že ekonomiky jsou flexibilní, a nová pracovní místa v nových odvětvích nahrazovala ta stará, jež převzaly stroje. Tento trend bude bezpochyby pokračovat i v budoucnosti.

To však neznamená, že je lidská práce je v naprostém bezpečí před automatizací a robotizací. Jedním z důvodů je, že velké přesuny mezi jednotlivými odvětvími vyžadují rekvalifikaci pracovníků, a proto mohou být spojeny se strukturální nezaměstnaností; nesouladem mezi poptávanými a nabízenými dovednostmi lidí. Rozsah tohoto problému závisí na kvalitě a pružnosti vzdělávacího systému, tzn. jestli produkuje lidi schopné přizpůsobovat se technologickým změnám. Pokud vzdělávání není držet krok s technologií, podíl pracovníků, kteří nemohou najít práci, by mohl vzrůst.

Dalším případným problémem je situace, kdy automatizace sice nevede ke zvýšení nezaměstnanosti, ale změní povahu pracovních míst, která „zbydou“ na lidi. Například nedávný výzkum Benzella, Kotlikoffa, LaGardy a Sachse ukazuje, že pokud jsou lidé odsunuti z dobře placených na hůře placená místa, může nastat ironická situace. Lidé mohou být příliš chudí na nákup produktů vyrobených pomocí robotů. Je možné, že tento efekt částečně vysvětluje nárůst nerovnosti ve většině zemí v posledních třech desetiletích.

Politici drží v ruce klíč k odvrácení tohoto pochmurného scénáře, v prvé řadě prostřednictvím investic do kvalitního a flexibilního vzdělávacího systému. Ten s velkou pravděpodobností zajistí, že lidská práce není roboty odsunuta na vedlejší kolej.

Digitalizace a automatizace je i manažersko-organizační téma

PETR KNAP

EY

Trend pokračující digitalizace, datové integrace a automatizace firemních procesů stále více ovlivňuje firmy a způsoby jejich řízení.

Účinná reakce firemního managementu na tato témata musí zahrnovat práci s lidmi, efektivní řízení změn a rychlý rozvoj manažerského modelu. Potřebujeme agilní organizace schopné se vyrovnávat se s kontinuálním vývojem a změnami, flexibilní, proměnlivé, učící se a inovativní. Zejména ve výrobních firmách agilita zdaleka není samozřejmá. Podporujme ve vedení výrobních firem odvážné vizionáře a k nim kreativní, inovativní týmové hráče schopné systémového uvažování a zručné ve využívání ICT technologií. Pak je šance uchopit robotizaci a automatizaci jako unikátní příležitost... jinak bude konkurenční hrozbou.

Jak se připravit na technologický pokrok?

KLÁRA KALÍŠKOVÁ

Vysoká škola ekonomická v Praze

Pokud se chceme dobře připravit na pokračující technologický pokrok včetně robotizace výroby, musíme především upravit náš vzdělávací systém. Ten by měl vychovávat lidi, kteří jsou schopní učit se nové věci a přizpůsobovat se stále měnícím požadavkům trhu práce. Debata o českém vzdělávacím systému se však vede spíše o tom, zda bychom neměli dostat více žáku na učňovské obory (a na které), protože takoví pracovníci přece dnes na trhu práce chybí.

Vynakládáme také obrovské prostředky z veřejných peněz na modely predikující potřeby trhu práce, které by nám měly říct, jak dnes upravit vzdělávací systém, aby firmy našly za pět či deset let dost pracovníku kvalifikovaných pro danou práci. Při dnešní rychlosti technologického pokroku si ale snad nemůžeme myslet, že predikovat potřeby trhu práce za pět či deset let je možné. Dejme si proto pozor, abychom v této debatě nepodlehli tlaku průmyslové lobby, která by chtěla, aby ze škol vycházeli žáci připraveni začít pracovat na specifické pozici v montovně, protože takoví absolventi budou nejvíce ohroženi automatizací a robotizací výroby.

Debata proběhla na portálu iEkonomie.cz

Lidové noviny
  • 7Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!