Mluví se hlavně o návrhu, podle něhož by mohl určitou dobu fungovat zároveň jak nynější dočasný záchranný fond EFSF, tak permanentní Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Třetím zdrojem krizového financování by měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu, napsal britský list Financial Times s odkazem na přední evropské činitele.
ČTĚTE VÍCE: |
Posílení záchranného systému má být součástí celkového balíku, jímž chtějí šéfové vlád EU na konci týdne zapůsobit na finanční trhy, a zastavit tím eskalaci dluhové krize. Dlouhodobé návrhy, na nichž se v pondělí shodlo Německo s Francií, se týkají změn smlouvy o EU, zejména s ohledem na zpřísnění sankcí vůči zemím porušujícím rozpočtová pravidla.
Nejkontroverznější návrh, o němž "šerpové" diskutují, má umožnit, aby EFSF nezanikl ve chvíli, kdy v polovině příštího roku začne působit ESM, ale fungoval dál. Tím by se zdroje k záchraně ohrožených zemí eura jako Itálie zhruba zdvojnásobily, protože ESM má mít 500 miliard eur.
EFSF by navíc mohl pomocí pákového efektu zvýšit své disponibilní zdroje až na 600 miliard eur. Spolu se zvýšením zdrojů MMF, které by zařídily centrální banky zemí eurozóny, by to vytvořilo kýženou "bazuku", která by trhy odrazovala od sázek na bankroty členů eurozóny.
Převody peněz členských zemí do ESM by se měly podle návrhů urychlit, protože Francie a Německo se dohodly, že mechanismus začne působit o rok dříve, než se původně plánovalo. ESM však podle listu stejně od příštího června nebude mít k dispozici plánovaných 500 miliard eur.
Vytvoření účinné finanční ochrany ze zdrojů členských zemí je jedním z hlavních požadavků Evropské centrální banky, druhým je věrohodný plán zajištění rozpočtové disciplíny. Šéf ECB Mario Draghi naznačil, že pokud budou tyto podmínky splněny, bude ECB uvažovat o zesílení protikrizových zásahů na trhu dluhopisů.
