15. prosince 2011 7:30 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

'EU miliardy půjčit musíme,
jinak se nám pomstí'

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 55Diskuse
Eura | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eura | foto: Shutterstock
PRAHA  Hlavním argumentem podnikatelů a manažerů ve prospěch půjčky je, že Česko by mělo být solidární s ostatními členskými zeměmi EU. "Měli bychom si uvědomit, že jsme součástí jednotného hospodářského systému. Navíc jsme sami v rámci evropské solidarity z EU vytěžili 600 miliard korun," říká majitel firmy Linet Zbyněk Frolík.

Česko by mělo eurozóně poskytnout téměř 90miliardovou půjčku, přestože je to pro zemi ekonomicky nevýhodné. V případě odmítnutí by totiž české podniky mohly být v Evropě diskriminovány. Takové je podle ankety Lidových novin převažující mínění vlastníků a manažerů českých firem.

Argumenty pro a proti:

"Bude to asi nejbolestivější rozhodnutí v zatímní historii Česka, ale myslím si, že nám nic jiného nezbývá než na půjčku kývnout," říká Daniel Weinhold z právní firmy Weinhold Legal.

Naopak odpůrci půjčky zdůrazňují, že Česko je samo zadlužené a tak velké půjčky si nemůže dovolit. "Naše země by měla hájit především vlastní zájmy a měli bychom zvážit, jestli se nám vyplatí platit dluhy někoho jiného a pak to sami léta splácet," upozorňuje předseda Asociace exportérů ČR Jiří Grund. "Navíc se jedná o pokus zachránit nezachranitelné," dodává šéf mlékárenské společnosti Madeta Jiří Teplý.

Domácí podnikatelé se ale obávají odplaty ze strany vlivných zemí EU v případě, že by se Česko rozhodlo finančně se na stabilizaci eurozóny nepodílet. České firmy by měly obtížnější přístup k evropským veřejným zakázkám.

POHLED Z BYZNYSU:

1. Mělo by Česko finančně přispět na stabilizaci eurozóny?
2. Jaké negativní důsledky pro české firmy může způsobit odmítavý postoj země k půjčce?

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR:
1. Pokud by se Česko rozhodlo přispět finanční pomocí, měla by získat jasné záruky, jakým způsobem získá peníze zpátky. Vedení EU zatím neprokázalo, že je zodpovědné ke členským státům. Poskytnutí pomoci bychom měli velmi zvažovat.

2. Praxí v EU je, že když má někdo vlastní názor, je za něj potrestán. Ti, kteří nebudou poslušní, mohou mít problém jak v získávání zakázek, tak například v oblasti energetiky. Můžeme se dostat pod tlak, abychom se vydali například cestou Německa a omezili jadernou energetiku. Dovedu si představit, že bychom mohli být peskováni za snahy rozvíjet jadernou energetiku.

Petr Koblic, šéf Burzy cenných papírů:
1. Česko by mělo svůj případný finanční příspěvek dobře zobchodovat. Měli bychom za to něco získat, ať již se jedná o nějaké dodatečné výhody, či souhlas s něčím, co zrovna potřebujeme. Měli bychom chvíli dělat drahoty a dobře to zobchodovat.

2. Krátkodobě žádná negativa podnikatelský sektor nepostihnou. V dlouhodobějším hledisku se to vyloučit nedá.

Zbyněk Frolík, majitel společnosti Linet:
1. Připojit k finanční pomoci bychom se měli. To je snad samozřejmé v situaci, kdy jsme v rámci evropské solidarity vytěžili 600 miliard korun. I když se nám to nelíbí, měli bychom se držet toho, že jsme součástí jednotného hospodářského systému. Navíc se nejedná ani o odevzdání peněz, jde pouze o úroky za záruky.

2. Neobávám se, že by nás někdo trestal. Vytrestala by nás ale nestabilita eurozóny. Česká koruna je navázána na euro a velké výkyvy vyvolávají nejistotu v podnikatelském sektoru. Ekonomika Česka je ekonomikou Mnichova a okolí. Nejsme Švýcarsko, abychom si mohli dovolit prskat.

"V ekonomikách typu Německa, Číny nebo Francie podnikatelé respektují pokyny, které jim dávají premiéři a čelní představitelé. Česko by přicházelo o byznys. Do Německa dovážíme přes 40 procent našeho exportu a 15 procent jde do Francie. Výrazně by nás poškodilo, i kdyby nás "zařízla" jen Francie," říká šéf strojírenské společnosti Brano Group Pavel Juříček.

"Francie a Německo si budou pamatovat, kdo s nimi spolupracoval a kdo ne," potvrzuje šéf UniCredit Bank Jiří Kunert.

Hrozí izolace v rámci EU?

Podle Jana Bubeníka z personální firmy Bubenik Partners by odmítnutí finanční pomoci mohlo omezit šance Čechů na evropském trhu práce. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel připustil, že nesouhlas s poskytnutím finanční pomoci eurozóně by mohl dostat pod evropský tlak i energetickou koncepci Česka.

"Dovedu si představit, že bychom mohli být peskováni za naše snahy dále rozvíjet jadernou energetiku," řekl Kužel.

ČTĚTE TAKÉ:

Tvrzení o tom, že by Česku mohla hrozit izolace v rámci EU, ale podnikatelé odmítají. "Proč a od koho by nám hrozila?" ptá se majitel cestovní kanceláře Slan tour Ladislav Peška. "Takové tvrzení je pokusem o vydírání," říká šéf Investiční společnosti České spořitelny Martin Burda.

Česko by se mělo snažit za svůj případný finanční příspěvek získat dodatečné výhody, tvrdí také manažeři.

Co si myslí osobnosti českého byznysu?

Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank ČR:
1. Z ekonomického pohledu Česká republika v současné době nemá na to, aby takovou částku platila. Převážit ale může politický zájem, abychom přispěli. Do EU jsme přece vstoupili dobrovolně.
2. Kdybychom nezaplatili, okamžitý efekt na podnikovou sféru by to mít nemělo. Otázkou je budoucí vývoj. Francie a Německo si budou pamatovat, kdo s nimi spolupracoval a kdo ne.

Jiří Šimáně, majitel holdingu Unimex Group:
1. Česko by se mělo k finanční podpoře eurozóny připojit. Sice nerad podporuji ty, kteří neumějí hospodařit a neváží si peněz, jako tomu bylo v případě Řecka, ale je potřeba si také uvědomit, že jsme čistí příjemci peněz z EU. Z EU jsme letos inkasovali přes 40 miliard korun. Kdyby se v Česku hospodařilo lépe a byla zde nižší míra korupce, 90 miliard příspěvku na stabilizaci eurozóny nepředstavuje částku, která by nás měla položit.
2. Neobávám se, že by Česko čelilo ekonomickým sankcím.

Jan Bubeník, řídící partner personální firmy Bubenik Partners:
1. Měli bychom přispět, jedná se totiž hlavně o symbolickou věc.
2. Krátkodobě žádné negativní dopady nepocítíme. Dlouhodobě to ale následky mít může. Je možné, že nebudeme součástí „rychlejší“ Evropy. Mohli bychom ztratit i šanci být součástí společného trhu. Omezená by pak mohla být i šance Čechů uplatňovat se na evropském trhu práce. V sázce je zejména pozice země jako důvěryhodného partnera.

Milan Teplý, šéf mlékárenské společnosti Madeta:
1. Na základě mně dostupných informací bych nepřispíval. Čekal bych ještě na další úpravy dohod. V současnosti je to pokus o záchranu nezachranitelného.
2. Z následků určité obavy mám, zejména proto, že jsme exportně závislí na Německu.

Radim Jančura, majitel Student Agency:
1. Evropská unie nám nedává půjčky, ale dary. Proč bychom my jim nyní neměli dát půjčku?
2. Negativní dopady by nemusely být žádné. Kdyby ale Evropa šla ekonomicky dolů, mohla by vzniknout hysterie a země, které se k pomoci nepřipojily, by se mohly dostat do negativního světla. EU se dostala do problémů i kvůli tomu, že se rozšířila a investovala do nových zemí. V budoucnosti by se neochota pomoci mohla promítnout do omezení evropské podpory různým projektům v zemích, které se v těžkých dobách odmítly podílet na stabilizaci EU.

Jiří Grund, předseda Asociace exportérů ČR:
1. Nedomnívám se, že bychom měli za každou cenu finančně přispívat k záchraně eurozóny. Naše země by měla hájit především vlastní zájmy a zvážit, jestli se nám vyplatí platit dluhy někoho jiného a pak to sami léta splácet.
2. Neobávám se, že by negativní reakce ostatních zemí EU byly tak silné, aby nás negativně ovlivnily.

Pavel Juříček, šéf strojírenské společnosti Brano Group:
1. Na finanční podpoře Evropě bychom se podílet měli. Platí, že v nouzi poznáš přítele. Je ale potřeba zajistit se, aby se podobná situace již neopakovala. Evropa by měla například do 30. června říci, jaké kroky přijme, aby se zamezilo lajdačení a únikům peněz. Měly by vzniknout jasné bariéry.
2. Pokud nezaplatíme, pocítíme negativní dopad na náš byznys. V ekonomikách typu Německa, Číny nebo Francie podnikatelé respektují pokyny, které jim dávají premiéři a přední představitelé. Česko by přicházelo o byznys. Do Německa dovážíme přes 40 procent našeho exportu a 15 procent jde do Francie. Výrazně by nás poškodilo, i kdyby nás „zařízla“ jen Francie.

Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol:
1. Česká republika je sama natolik zadlužená, že by nikomu půjčovat neměla.
2. Česku žádné restrikce nehrozí. Odebíráme materiály ze západoevropských zemí a pokud budeme platit, budou nám je dodávat bez ohledu na politickou situaci, to je byznys. Myslím, že všechno, co je založeno na podvodu a půjčkách, nekončí dobře. Řecko se dostalo do Evropské unie podvodem. Není dobré, abychom podporovali prodlužování takového podvodu.

Tomáš Matoušek, ředitel Penzijního fondu České pojišťovny:
1. Česko by mělo vyjádřit ochotu pomoci, ale musí zároveň chtít od EU závazný plán, jak bude řešena současná situace. Tedy jak bude ve střednědobém horizontu sníženo zadlužení problematických zemí a na jakém základě se tak bude dít.
2. Pokud se Česko nepřipojí, nestane se nic výrazně negativního. Ekonomické důsledky nesouvisí s touto půjčkou, ale právě s tím, kdy bude EU schopna předložit jasné řešení a trhy mu budou důvěřovat.

Martin Burda, šéf Investiční společnosti České spořitelny:
1. Nedomnívám, že by se ČR měla připojovat k podpoře eurozóny. Současné problémy eurozóny by měly být řešeny společnými silami jejích členů.
2. Tvrzení, že se svou neúčastí dostaneme do izolace, považuji za úmyslně zavádějící, za pokus o vydírání. Česku nikdo nemůže upřít jeho práva (a povinnosti) plynoucí ze členství v Evropské unii.

Anketa

Má Česko poslat 89 miliard korun na záchranu eura?

Ano 2995
Ne 9460
Nevím 317
  • 55Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz