11. května 2011 19:31 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Euro bez Řeků přežije.
Drachmu čeká kolaps

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Luděk Niedermayer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Luděk Niedermayer | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
Evropskou měnovou unii by odchod Řecka nedestabilizoval a fungovala by dobře i bez něj. Nicméně přechodem k drachmě by čekal Řeky rozpad finančního sektoru, domnívá se analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

LN Donedávna se mluvilo o bankrotu Řecka, v minulých dnech přibyla také domněnka, že by mohlo Řecko opustit eurozónu. Jaké možnosti řešení řecké krize vidíte vy?
Vidím tři možné varianty. První je možnost, že Řekové s podporou Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu situaci vyřeší a své dluhy splatí. Všichni dostanou zpět peníze, které Řekům půjčili. To by byla určitě nejlepší varianta. Pokud k tomu ale nedojde a Řekové nebudou schopni závazky splnit, je tu druhá varianta, což je státní bankrot, v bankovním termínu restrukturalizace dluhů. V tom případě by se země musela dohodnout s věřiteli na odkladu splátek, ale zejména na odpuštění dluhu. Třetí variantou je odchod Řecka z eurozóny. To by podle mne ale vůbec nic nevyřešilo. Obrovské dluhy v eurech by zůstaly, Řecko by zavedlo drachmu, která by vůči euru drasticky propadla.

Čtěte také:


LN Co by bylo horší pro Evropu, řecký bankrot, nebo odchod země z eurozóny?
Odchod z eurozóny by měl zcela nevypočitatelné následky. Jednak pro Řeky, jednak pro eurozónu. Došlo by k rozpadu finančního sektoru. Každý chytrý Řek, který by nechtěl mít peníze uložené doma a nechtěl by je převést na drachmy, by je samozřejmě uložil u zahraniční banky v kvalitní měně, třeba v euru. A pokud by Řecko vstoupilo do nové zářivé budoucnosti s kolabujícím bankovním systémem, to by byl hodně špatný začátek. Pokud si někdo slibuje, že kvůli drachmě by Řekové mohli mít nižší úrokové sazby, aby podporovali ekonomiku, tak se mýlí. Je to přesně naopak.

Luděk Niedermayer 

Vystudoval matematiku na Masarykově univerzitě. V roce 1991 nastoupil do Státní banky československé, ze které se stala Česká národní banka. Od roku 1996 byl členem bankovní rady, od roku 2000 do 2008 viceguvernérem. Nyní pracuje pro společnost Deloitte. Spolupracuje s Bankovní asociací, přednáší a publikuje.

LN Jaké důsledky by měl odchod Řecka z eurozóny pro Evropu?

To je těžko představitelné. Pokud by se z eurozóny stal takový trhací kalendář, kdy země, která má problémy, by byla odtržena, určitě by pak eurozóna nebyla stabilním klubem. Představte si, že by se Itálie vrátila k liře. Lira by devalvovala, italské zboží by se stalo víc konkurenceschopné a ohrožovalo by evropské výrobce. To by pravděpodobně vedlo k obnovení protekcionistických překážek volného pohybu zboží, kapitálu a služeb. Pro země, jako jsme my, je na projektu Evropské unie nejcennější právě společný trh. A kdyby se eurozóna začala rozpadat, jednotný trh by nepřežil.

LN Mohlo by zavedení domácí měny Řekům také nějak prospět?
Z dlouhodobého hlediska by hypoteticky mohlo podpořit řecký export, ale krátkodobě by to znamenalo, jak už jsem zmínil, totální destabilizaci finančního sektoru.

LN Co by následovalo, kdyby se tedy přechod k drachmě Řekům přece jenom podařil?
Ti, kdo o této variantě mluví, nedomýšlejí veškeré důsledky. Jedná se totiž v podstatě o měnovou reformu. Ale měnová reforma ve 21. století v Evropě, při volném toku lidí i kapitálu, je pro mne nepředstavitelná. Poslední měnová reforma byla v Severní Koreji v roce 2009. Korea je naprosto odříznutá od světa, a ani tam se reforma nepovedla. Její tvůrce, tajemník Korejské strany práce, byl o rok později popraven.

LN V čem byla situace jiná, když jsme přecházeli z korun československých na koruny české?
V roce 1993 bylo naší výhodou, že jsme byli v podstatě banánovou republikou bez banánů. Nebyly tu žádné zahraniční kapitálové toky. A i přesto se spoustě lidí podařilo na té velmi krátkodobé spekulaci na československou měnu pořádně vydělat. Zhruba před rokem se diskutovalo o scénáři, kdy by zůstaly v eurozóně průměrné a slabší země, zatímco Německo a silné ekonomiky by si zavedly takzvanou supermarku. Ale to je týž problém, protože každý by chtěl mít úspory v supermarce.

LN Může správná měnová politika ovlivnit ekonomiku země?
Blahobyt země zajistit nemůže, to je omyl. Špatná měnová politika může samozřejmě situaci země komplikovat, ale dobrá politika nemůže ze špatně řízené nekonkurenceschopné země, jako je Řecko, udělat prosperující zemi. To se musí odehrát v oblasti strukturálních reforem, v oblasti vynutitelnosti práva, kompetentního řízení vlády. Nadhodnocování vlivu měnové politiky, jakože změna úrokových sazeb nebo přejmenování měny zlepší ekonomiku, mi přijde jako drastické zjednodušení.

LN Jak by změnil budoucnost eurozóny odchod těchto dlužníků?
Ani měnovou, ani Evropskou unii by svým odchodem ekonomicky země, jako je Řecko, nezasáhla. Je to malinká země, navíc takzvaná periferní země. Evropská unie i eurozóna by mohly dobře fungovat i bez Řecka. Do budoucna by ale nová možnost vystoupit mohla dělat eurozóně veliké potíže. Spíš strategické než ekonomické.

LN Takže se přikláníte k možnosti restrukturalizace dluhů Řecka?
Na první pohled vypadá myšlenka, že by Řekové část dluhů odepsali a část prodloužili, skutečně dobře. A ono se to vlastně už děje, původní půjčka byla o dva roky prodloužena a ve hře bude změna podmínek a další prodloužení. Ten původní plán dát Řecku oficiální půjčku, aby se nadechli, provedli reformy a rychle se vrátili na soukromý finanční trh, se ale nenaplnil.

LN Na základě jakých podmínek by se podle vás mohli Řekové s věřiteli dohodnout?
To nikdo neví. Existují země, které prošly restrukturalizací, a nemluvím o Rusku nebo Argentině, spíš o chudších zemích. Řecko je totiž moc bohaté na to, aby dostalo skutečně velké odpuštění dluhu, aby to stálo za to. Pokud by se Řekům podařilo snížit dluh o třetinu a zadluženost by ze 150 klesla na 100 procent HDP, pak by se situace změnila.

LN Restrukturalizace je dobrovolná dohoda mezi vládou a věřiteli. Co kdyby věřitelé nesouhlasili?
Řecko je solidní právní stát, takže by dluhy bez souhlasu věřitelů odepsat nemohli, protože by riskovali mnoho žalob. Prakticky vždy je součástí těchto dohod, že instituce jako MMF, EU nebo ECB nejsou na svých právech kráceny. A s tím, jak roste podíl dluhu financovaného těmito kanály, by se restrukturalizace pochopitelně týkala jen malé části dluhu. K tomu, aby Řecko výrazně ušetřilo, by to odpuštění muselo být velké a je otázkou, zda by na to věřitelé přistoupili.

LN První varianta, že Řekové své dluhy přece jenom zvládnou splatit s podporou mezinárodních institucí, už napadá jen velké optimisty. Řecké zadlužení 150 procent HDP vloni ještě o více než deset procent narostlo.
Ano, to je pravda. Všichni se soustředíme na diskusi kolem dluhu, který samozřejmě roste. Ale o tom, zda bude splacen, rozhodnou také ukazatele jako ekonomický růst. Alfou a omegou řeckých reforem je růst. V okamžiku, kdy začne řecké hospodářství růst, se zvýší fiskální příjmy vlády a všechny další ukazatele.

LN Řecká vláda ale musí zavést výrazné vládní škrty, které ekonomický růst jen zpomalí.
Krátkodobě to ekonomiku nepodpoří, ale Řekové nemají na výběr. Svou budoucnost kvůli obrovským deficitům "projídali" a vysoký dluh bude Řecko zatěžovat i nadále a zhruba šest procent rozpočtu padne na dluhové služby. To je poměrně hodně a budoucnost Řeků to zkomplikuje.

LN Co byste Řekům do budoucna poradil?
Řekové musejí dostat deficit pod kontrolu. Musejí zvýšit efektivnost vybírání daní, ale klíč je opravdu na straně ekonomického růstu, který škrty podkopávají. Nejhorší je nejistota, která vytváří sociální nestabilitu, jež by mohla zasáhnout turismus. Pokud existuje teoretická možnost, jak dluh zvládnout, je to efektivní fiskální politika a ekonomický růst. Řecký potenciál je v turismu. I v souvislosti s nepokoji v arabském světě by mohlo Řecko letos na turismu velmi vydělat. Ve chvíli, kdy se budou lidé obávat, že budou Řekové stávkovat, tak do Řecka nepojedou.

LN Jak si podle vás vedou řečtí politici?
Ministr financí podle mne provádí obdivuhodnou práci a je nesmírně zdatný. Opatření nevypadají špatně a motivace k nim díky podpůrnému programu je také v pořádku. Nejen na řecké standardy odvádějí dobrou práci. Myslím také, že tam překvapivě existuje široký společenský konsenzus na podporu reforem, ale menší skupiny to mohou Řekům velmi zkomplikovat.

LN Pokud by Řecko přistoupilo k bankrotu nebo k odchodu z eurozóny, nebudou ho následovat Irsko a Portugalsko?
Ve výčtu zemí byste klidně mohla pokračovat dál, nezapomeňte třeba na Belgii. Na nakloněné ploše jsou všechny země. Mám méně obav o Irsko, jeho problém je typickou finanční krizí netypicky ohromných rozměrů, ale růstový potenciál ekonomiky je zachován a myslím, že se z toho dostanou. Co se týče Portugalska, to je zřejmě blíž Řecku, ale jejich dluh není tak velký a ani rozpad ekonomiky není tak velký. Je pravdou, že od Řecka potom není tak daleko k ostatním ohroženým zemím a od těch potom není tak daleko k těm, které v současnosti ještě ohrožené nejsou. Dnešním štěstím Evropy je to, že Řecko se obrovským dluhem i ekonomickou situací evropským zemím tak vymyká, že snad ani restrukturalizace dluhu nehrozí dluhovou nákazou.

LN Opomenuli jsme 14bilionový dluh USA.
Ve prospěch Ameriky mluví tři věci. Jednak dokáže dluh navyšovat, ale i velmi efektivně snižovat a za vlády prezidenta Clintona se spekulovalo dokonce o tom, že se dluh splatí. Dále se Spojené státy liší v tom, že jejich ekonomika roste, a třetím plusem je, že americký dolar je rezervní měna, takže existuje spousta investorů, kterým záleží na tom, aby nedošlo k fatálnímu propadu.

LN Proč se vlády tak obrovsky zadlužují?
Na začátku stojí nepochopitelná ekonomická nezodpovědnost, kdy politici bezhlavě zadlužovali země a každá z nich je teď jako na kapačkách – potřebuje obrovský přísun hotovosti na nové půjčky. Důvodů, kdy by se země měla zadlužovat, je málo. Buď by to měla být reakce na krize, kdy by si země krátkodobě půjčila, aby krizi přečkala, nebo investice, kdy by si země půjčila na to, aby investovala, a ta samotná investice by potom půjčku splatila.

LN Není navyšování půjček Řecku stejné jako půjčování peněz babičce, která má jen malý důchod a tři další půjčky, jež nesplácí?
Morální rovina tohoto je nesmírně komplikovaná. Půjčujete zemi, která trestuhodně promarnila spoustu příležitostí, byla špatně spravovaná a na začátku možná nevědomky, poté ovšem zcela vědomě podváděla. Ale existují jen tři možnosti a žádná z nich nevypadá úplně dobře. Bezproblémové splacení dluhů není bez problémů, vystoupení z eurozóny ekonomicky nedává smysl a restrukturalizace je velmi problematická.

LN Mělo se Řecku hned zkraje půjčit, či ne – řešila se krize správně?
Tato politická diskuse v Evropě probíhá, ale abstrahuje od dvou věcí. Zatím s 90procentní pravděpodobností jsou tyto půjčky chráněny od ztrát a věřitelům se vrátí. Za druhé, i když analogie trochu kulhá, ani my bychom se v roce 1990 nebyli schopni postavit na vlastní nohy, nebýt pomoci nadnárodních institucí. A velmi radikální Slováci na to zapomínají.

LN A neselhává plán na záchranu eura?
Pokrok je poměrně velký. Se skřípěním zubů vzniká jakýsi mechanismus, který tu nebyl. Evropa vytvořila to, co normálně dělá Mezinárodní měnový fond. Systém, který stojí na tom, že pokud někdo chce pomoci, musí si to odpracovat. Což může, jen když jeho ekonomika funguje dobře. A myšlenka paktu Euro plus vybízí právě k větší konkurenceschopnosti, takže jakýsi design kroků dává smysl. Každé jednání v Bruselu je zatíženo kompromisy.

LN A vítězí ten silnější.
Vítězí silnější a šikovnější. Obecně vítězí silnější země a eurozóna hýbe Evropskou unií.

  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz