Pokud Moskva pomoc poskytne, bude to ale prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) a na základě bilaterálních smluv. Ty by Rusko uzavřelo s každou zemí zvlášť.
ČTĚTE TAKÉ: |
Eurozóna se potýká s vleklou dluhovou krizí, kterou chce řešit přes svůj záchranný fond EFSF. Minulý týden se členské země dohodly na posílení efektivity fondu pomocí pákového efektu, přesná konstrukce ale ještě musí být upřesněna.
Pomoc z Číny?
Eurozóna požádala o finanční pomoc i Čínu. Podle šéfa takzvané euroskupiny Jeana-Clauda Junckera za to však Čína nemůže čekat žádné politické ústupky. Jinak ale podle něj dává smysl, když se Evropané s žádostí o pomoc obracejí i na Čínu.
Za stejný postoj, tedy za jednání s Číňany o poskytnutí případné pomoci, se v Paříži ale pod palbou kritiky ocitl prezident Nicolas Sarkozy.
Sarkozy se totiž hned po summitu telefonicky obrátil na čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa, s nimž hovořil o možnostech pomoci, kterou by Evropě mohla poskytnout Čína. Na konci týdne se do Pekingu vydal šéf EFSF Klaus Regling.
Čína podle něj hodlá nadále investovat do nákupu dluhopisů, které fond
vydává. Kritici se obávají, že když si Evropa nechá od Číňanů pomoci, oslabí si tím vyjednávací pozici při politických a ekonomických sporech s Čínou. Juncker ale v německé televizi ARD řekl, že Evropa Čínu nepotřebuje na to, aby se dostala ze současné krize.
Francie na kolenou
Za jednání s Čínou o poskytnutí pomoci Evropě v Paříži Sarkozyho ostře
kritizovali opoziční socialisté. Evropa podle nich světu ukazuje slabost a
ke škodě jsou tato jednání i samotné Francii. Ta se tak prý stává dvakrát
závislá na Německu a Číně. Francii čekají zhruba za půl roku prezidentské volby a taková slova se Sarkozymu nehodí do krámu.