"Bude to 30 miliard a spolufinancovat bude Mezinárodní měnový fond," řekl Rehn. Komisař řekl, že na MMF připadne významný podíl, pravděpodobně až kolem deseti miliard eur. A spokojeni jsou zřejmě i Němci, kteří se obávali, že pokud Řecko zavelí, že potřebuje pomoc, většinu pomoci by muselo zaplatit právě Německo.
Reakce ŘeckaČinitel řeckého ministerstva financí považuje za logické, kdyby Řecko v příštích třech letech mohlo čerpat pomoc v objemu kolem 80 miliard eur (více než dva biliony Kč). "Těch 40 miliard (30 od eurozóny, 10 od MMF) na rok 2010 je součástí větší částky na období tří let. Logická částka na tříleté období by byla dvojnásobek těch 40 miliard." |
Dohoda by podle zdroje měla i pomoci finanční trhy uklidnit, takže Řecko by mělo mít podmínky k tomu, aby se zaměřilo na "svůj domácí úkol", tedy na snižování dluhů bez toho, aby způsobilo chaos na trzích. Problémy Řecka totiž ovlivňují i kurz eura, které už citelně oslabilo.
Mimořádná telekonference
Ministři k situaci Řecka uspořádali telekonferenci, což nebývá zrovna běžné. Ministři v zásadě podpořili plán, na němž se dohodli koncem března a který předpokládá účast Mezinárodního měnového fondu. Smyslem je pomoci Řecku získat nové půjčky za nižší sazby, než jaké by Řecko mohlo dostat za běžných tržních podmínek.
"Dohodli jsme se na konkrétních podmínkách, za kterých členské země spolu s Mezinárodním měnovým fondem nabídkou Řecku ekonomickou pomoc, pokud o ni (Řecko) požádá," řekl podle agentury Reuters kyperský ministr Charilaos Stavrakis. Dohoda je prý jednohlasná.
"Co se týče stanovení výše úroku, pak tyto půjčky, pokud budou nutné, nebudou poskytnuty za zvýhodněných úrokových sazeb. Způsob stanovení výše úroku, který používá Mezinárodní měnový fond, je vhodným vodítkem, i když s určitými úpravami," dodal Rehn.
Řecké problémyŘecko se potýká s finančními problémy, do nichž se dostalo kvůli vysokým dluhům a zatajování skutečné výše schodku rozpočtového deficitu. Země tak upadla v nemilost finančních trhů a má vážné problémy půjčovat si peníze za rozumné úroky. To je i hlavní důvod, kvůli němuž Řecko nemůže současnou situaci dlouho tolerovat. Řecko slíbilo, že deficit rozpočtu do konce letošního roku sníží na 8,7 procenta HDP. Z toho důvodu už země schválila i úsporná opatření v objemu 4,8 miliardy eur (zhruba 121,1 miliardy Kč), která spočívají hlavně ve snížení mezd ve státní správě, zmrazení růstu penzí a zvýšení daní. Proti opatřením se ale zvedla vlna protestů mezi řadovými občany. |
Ministři financí se na uspořádání mimořádné telekonference dohodli teprve v sobotu. Podle vládního činitele, na něhož se odvolala AP, bylo cílem ministrů "finalizovat technické podrobnosti" dohody, která umožňuje, aby si Řecko mohlo půjčovat peníze za nižší úrokové sazby, než jaké jsou na trhu.
"Jsou zde předpoklady, že by ministři financí mohli učinit jednoznačné oznámení (na podporu Řecka) ještě předtím, než se v pondělí otevřou finanční trhy," řekl zdroj. Přesná cena za půjčky Řecku bude dohodnuta až poté, co Atény oficiálně o pomoc požádají.
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu krátce po zveřejnění zprávy zopakoval, že Atény o aktivaci pomoci nepořádaly. Ministr naopak prohlásil, že doufá, že si jeho země bude schopna dál půjčovat za tržních podmínek, a nabízenou pomoc nebude moci využít. Dnešní dohoda ministrů financí eurozóny ale podle Papakonstantina ukazuje, že partneři v EU Řecku důvěřují.