Bude to vůbec první velká změna v regulaci finančních trhů po nedávné finanční krizi, která přerostla v hospodářskou recesi.
V ESRB budou "sedět" především guvernéři centrálních bank, kteří budou zkoumat finanční a makroekonomická rizika v jednotlivých členských státech EU.
Pokud bude mít některá země problémy, varují nejen její představitele, ale i celou Evropskou unii. Ta se potom může odhodlat konkrétnímu členskému státu pomoci a zabránit rozšíření krize i do okolních zemí.
Vznik ESRB je ovšem jen prvním krokem v reformě dozoru nad finančními trhy. Ta má celkem kroky dva. První z nich je právě reforma takzvaného "makrodohledu", která stojí na vzniku Evropské rady pro systémová rizika.
Dohoda na druhém kroku, kterou je reforma "mikrodohledu", bude ovšem daleko obtížnější, protože některé členské státy k ní stále mají výhrady. Tento krok přitom počítá s vytvořením další instituce (ESFS - European System of Financial Supervisors), která bude mít na starosti jednotlivé banky a finanční instituce.
Kritika zní i z ČNB
Některé země ovšem vyjadřují obavy, aby jejich centrální banky neztratily část pravomocí na úkor ESFS. Jejich strach se týká především kontroly nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. Například v Česku je trh tvořen z drtivé většiny právě bankami, které mají vlastníky v zahraničí.
Mezi kritiky současného návrhu na reformu "mikrodohledu" patří podle zdrojů ČTK i Česká národní banka, přestože ministerstvo financí unijní snahu údajně vítá.
O vzniku ESFS však budou ministři financí jednat až na některém ze svých příštích zasedání. Musí jej navíc posoudit Evropský parlament.
Švédské předsednictví chce ale celou reformu uzavřít v prosinci letošního roku. Má k tomu pomoci i nezvyklý hlasovací systém. O těchto návrzích totiž šéfové státních pokladen hlasují kvalifikovanou většinou, zatímco tradičně vyjadřují svůj názor spíše jednomyslně.
