22. dubna 2011 20:50 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Evropa je konzervativní,
říká šéf indické IT firmy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Krystian Bestry | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Krystian Bestry |
PRAHA Programy a software na kontrolu účetnictví, mzdového a daňového vyúčtování nebo vyhodnocování produktivity využívá stále více firem. Chtějí tak snížit náklady a obstát v konkurenci. Odvětví zvané Business process outsourcing (BPO) ovládají indické firmy.

"Náš cíl je teď Evropa. Zdejší společnosti jsou konzervativní a opatrné, dnes ale chtějí naše služby začít velmi rychle využívat," říká Krystian Bestry, výkonný ředitel evropské divize společnosti Infosys, jedné z největších indických IT firem se 130 tisíci zaměstnanci.

LN Indické společnosti často upřednostňují indické manažery ve vedeních zahraničních poboček. Jak jste přesvědčil vedení Infosysu, aby v Evropě šéfovali domácí lidé?

S tím jsme neměli žádný problém. Abych uvedl několik příkladů, tak já sám jsem Polák a řídím evropskou divizi Infosysu. Také ve Francii máme francouzské vedení, v Německu německé. Pouze pobočku v České republice nevede Čech, nýbrž Polák, ale to je jen shoda okolností. Ano, ve Spojených státech působí podstatné množství Indů, ale Infosys je nyní zaměřen na najímání lokálních pracovníků do nejvyšších pozic. Řekli jsme si: dobře, chceme expandovat v Evropě a nejlepší cestou je mít domácí manažery.

Z auditora IT expertem

Krystian Bestry pracoval od roku 1998 pro poradenskou společnost Deloitte, kde vedl několik auditorských projektů pro přední mezinárodní firmy.

V roce 2004 přešel do Phillip Royal Electronics, stal se provozním manažerem. Hrál klíčovou roli při navázání spolupráce firmy s Infosys BPO Poland.

Do vedení společnosti Infosys BPO Poland nastoupil v roce 2008, o dva roky později byl jmenován výkonným ředitelem pro Evropu. Má na starosti dvě pobočky firmy v polské Lodži a v Brně.

LN Chcete tedy i do brněnské pobočky najmout Čecha?

Ano, v budoucnosti se tak pravděpodobně stane, plánujeme to. Když jsme před dvěma lety měnili v Brně management, neměli jsme dostatek vhodných kandidátů, a proto jsme se rozhodli dosadit do vedení pana Drygalu. V Polsku máme větší zázemí, a měli jsme tak lepší možnost výběru.

LN Ovlivňuje nějak indická kultura běžné fungování Infosysu?

Obecně ne. Infosys je organizován hlavně regionálně a struktura evropské divize je ve velké míře nezávislá v jakýchkoliv rozhodnutí na indickém vedení. Pokud se podíváme na denní operace, je zde pouze pozitivní vliv. Evropané jsou hodně konzervativní v přístupu k novým věcem, novým projektům a novým výzvám, zatímco Indové jsou v tomto velmi optimističtí. Někdy bychom mohli říci, že až příliš. Ale tato kombinace je prospěšná. Existují určité problémy. Víte, 70 procent zaměstnanců je v Indii, takže když se zaměříme na politiku a směřování firmy, čeká nás jako Evropany ještě trochu práce. Přesvědčit indické kolegy, že toto opatření u nás nikdy nebude fungovat, protože například zaměstnanci jsou jiní, lidé očekávají, že se o ně bude firma nějak starat. Ale zatím jsme neměli žádné rozepře.

LN Mohl byste uvést nějaký příklad opatření, které po vás indické vedení chtělo, a vy jste jim řekli, že to v Evropě nebude fungovat?

Typický příklad je práce s osobními daty našich zaměstnanců. Firma je chtěla převést na jedno centrální místo a zde je skladovat. Museli jsme to odmítnout, protože zákony jednotlivých zemí i EU umožňují zasílat mimo hranice unie pouze základní data, tedy jména a firemní čísla. Dalším příkladem je zajištění dopravy, které je pro indické pracovníky zásadní. V indické veřejné dopravě se často stávkuje, a lidé se nemohou dostat včas do práce, což ztěžuje firemní provoz. Například toto chtělo vedení zavést i v Evropě, takže jsme jim řekli, že tyto problémy tady nemáme. Pojďme zajistit autobusy, které by vozily zaměstnance na různé společenské akce, ale ne aby je svážely do práce.

LN Indické společnosti obecně nabízejí nižší platy. Byl na vás v tomto směru vyvíjen nějaký nátlak?

Rozhodně ne, vždycky se řídíme úrovní na trhu. Nefungovalo by to ani z praktických důvodů, kdybychom nabízeli o čtvrtinu nižší plat, nikdo by pro nás nechtěl pracovat. Takže toto zohledňujeme v platové (mzdové) politice. Pokud se v nějaké zemi zvednou životní náklady například o pět procent, nikdy při zvyšování platů nejdeme pod tuto hranici, spíše nad ni. Je to něco, na co jsme v Infosysu hrdí. Záleží také na aktuální situaci, pokud významně expandujeme, nabízíme ještě vyšší mzdy, abychom přilákali schopné lidi. Ale samozřejmě, v každé firmě tlačí ústředí na co největší osekání rozpočtu.

LN Je v Evropě dostatek IT expertů?

Řekl bych, že ano i ne. Minulé dva tři roky, když byla krize, jsme tento problém neměli, protože jsme sami tolik neexpandovali, ačkoli růst byl stále jednociferný. A i když jsme získali nové klienty, počet těch stávajících se trochu zmenšil. Dnes je ale náš růst opět dvouciferný a jsou státy, zejména Německo a Francie, kde je viditelný nedostatek kapacit. Na druhou stranu se toto snažíme vykompenzovat například pobočkami v Polsku nebo České republice. Německo teď otevírá pracovní trh a díky schengenskému prostoru máme velkou flexibilitu a můžeme doplnit týmy v západní Evropě. Jediným limitem jsou jazyky.

LN Jak jsou na tom čeští zaměstnanci s jazykovými schopnostmi?

Pro velké trhy jako Francie a Německo není problém někoho sehnat. Nyní v Brně nabíráme lidi pro projekt jednoho klienta z Německa, a dokonce jsme předstihli časový harmonogram. Pro země s neobvyklými jazyky, například balkánské nebo severské, které jsou pro nás také důležitým trhem, získání každého odborníka na IT nebo i finance je výzva. Takže všem studentům, kteří se chtějí naučit druhý nebo třetí jazyk, doporučuji zaměřit se na tyto neobvyklé.

LN Infosys získal velikou zakázku pro Raiffeisenbank a proslýchá se, že dochází ke komplikacím a zpožděním. Mohl byste se k tomu vyjádřit?

Každý velký IT projekt je komplexní, nejen z hlediska softwaru, ale i kvůli počtu lidí, kteří na něm pracují, a také množství oddělení, kde se musí systém testovat. Takže je to časově náročné. Ve většině zakázek může docházet k prodlevám kvůli tomu či onomu a to se stalo i v tomto případě. Komplexní znamená, že se mohou objevit některé potíže jak z naší, tak i ze strany Raiffeisenbank. V některých krocích došlo k určitému zpoždění, ale obecně nehrozí, že bychom zakázku nestihli do určené doby.

LN Dokdy máte zakázku dokončit?

To nemohu říci.

LN Váš velký konkurent Tata Consultancy, také z Indie, vyhrála v prosinci loňského roku podobnou zakázku pro Deutsche Bank. Účastnili jste se soutěže?

V tomto odvětví je velká konkurence u každé zakázky. Klient běžně osloví šest až deset firem, pak se provede základní výběr na základě poradců a celkového hodnocení. Pak je to o nabízené ceně, smluvních podmínkách, rychlosti a nakonec také samozřejmě o důvěře. Tak to chodí v našem byznysu, a proto se s Tata Consultancy, ale i firmami Accenture nebo Capgemini potkáváme téměř ve všech tendrech.

LN Takže jste se snažili zakázku získat?

Společnosti, jako je naše, normálně vyhrají deset procent tendrů, kterých se účastní. Tedy pokud nemáte výjimečně silnou pozici jako například IBM. Ale ano, všichni se snažíme získat zakázky od velkých mezinárodních firem s dobrou značkou.

LN Jaké jsou plány do budoucna?

Vyvinuli jsme velmi dobrý software Finacle, jde o produkt první třídy. Dokonce i naši konkurenti za námi přišli, jestli nechceme tento software vyměnit za nějaký jejich. Finacle jsme představili před dvěma lety a doširoka nám otevřel dveře do sektoru bankovnictví a pojišťovnictví. Takže toho chceme využít.

LN Jsou pro vás zajímavé také malé a střední podniky?

Jsou to některé s růstovým potenciálem . V praxi to znamená, že bychom chtěli naším softwarem podpořit IT firmy, společnosti zaměřené na telekomunikace a také podniky působící na Facebooku. Ve střední Evropě mají velký potenciál bývalé státní společnosti jako ropné rafinerie nebo místní banky.

LN Kdo je váš nejdůležitější klient?

To vám nemůžu říci. Pak by po nás přece chtěli slevu (smích). Také zákazníci by si nepřáli být jmenováni.

LN Největším zdrojem příjmů jsou pro Infosys USA. Lze říci, že váš nový cíl je Evropa?

Rozhodně ano, a to ze dvou důvodů. Zaprvé americký trh je, co se rozvoje IT a BPO týká, už velmi dospělý. Velmi mnoho firem tyto postupy používá, velké kontrakty už byly uzavřeny a není zde takový prostor pro růst v absolutních číslech jako v Evropě. Evropské země, kromě Velké Británie a Nizozemska, které byly světu otevřeny po staletí, jsou velmi konzervativní a poslední roky spíše pozorovaly, jaký úspěch bude mít BPO u firem ze zmíněných států. Dnes pozorujeme, že podniky chtějí tyto služby začít velmi rychle využívat, takže v Evropě je pro nás momentálně mnohem více příležitostí. Podíl Evropy na příjmech Infosysu chceme během tří let zvýšit ze 30 na 40 až 45 procent.

LN Je v Evropě místo pro další velké softwarové firmy?

Očekával bych spíše konsolidaci než diverzifikaci, tedy spojování a spolupráci mezi více poskytovateli, protože IT platformy jsou stále složitější a náročnější na implementaci. Nemyslím, že sem vstoupí někdo další jako úplně nová firma. Možná regionálně může některá z nich získat významnější roli, ale dlouhodobě velké ryby pohltí ty malé.

LN Proč je nutné přesouvat a zakládat v Evropě celé pobočky? Nestačí vyvinout software v Indii a předat ho zákazníkům?

Ve většině případů software instalujeme do počítačových sítí klientů a kvůli tomu je třeba být na místě. Také trénujeme zaměstnance, aby s ním uměli pracovat. To by šlo samozřejmě řešit kurzy přes internet a tak dále, ale kvůli instalacím a servisu musíme být k dispozici fyzicky. V Indii máme hlavní vývojové centrum. Takže polovina týmu pracuje s vámi, polovina je v Indii a díky tomu můžeme nabídnout o čtvrtinu nižší ceny. To některé velké společnosti nemohou nabídnout.

LN Takže za úspěch Infosysu může zčásti indické zázemí?

Ano. I když někteří analytici říkají, že máme vysoké marže a naše ceny nejsou vůbec nízké (smích).

LN Ačkoli Infosys vykázal za minulé čtvrtletí zisk, pro investory šlo o zklamání. Co stojí za horšími čísly?

Je zde více důvodů. Zejména jsme velmi investovali do kapacit a vývoje, z čehož budeme těžit v budoucnu. Jeden moudrý pán kdysi řekl, že v dobrých časech by se mělo expandovat a v těch těžkých připravovat na expanzi. A to jsme dělali několik posledních měsíců.

LN Proč podle vás došlo k takovému rozvoji IT sektoru v Asii?

Země jako Indie nebo Čína neměly v minulém století šanci konkurovat Spojeným státům nebo Evropě v tradičních sektorech, protože ty vyžadují obrovské investice a stabilní politické prostředí. Naopak v odvětví informačních technologií a BPO nepotřebujete tolik peněz, ale hlavně chytré lidi. Velký důraz na vzdělání zejména v Indii tak přinesl ovoce v podobě milionů velmi dobrých IT vývojářů.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.