1. července 2011 20:13 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Evropa si svým přístupem
koleduje o lidové bouře

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 19Diskuse
Generální stávka v Řecku se zvrhla v násilné protesty | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generální stávka v Řecku se zvrhla v násilné protesty | foto: Reuters
Řecký parlament schválil úsporná opatření, která mají pomoci zemi odvrátit bankrot. Byla to také podmínka, aby Řecko mohlo získat od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie další půjčky. Podle mnohých ekonomů je ale již pozdě a Řecko se krachu nevyhne.

"Nacházíme se na rozcestí. Když se vydáme cestou čisté pomoci Řecku, vyvolá to tlak na euro. Když necháme Řecko zbankrotovat, je zřejmé, že brzy mohou následovat další země," říká Eric Chaney, hlavní ekonom globální finanční skupiny AXA Group.

Eric Chaney

    Eric Chaney
  • Do společnosti AXA přišel v roce 2008. Jeho rolí je tvorba ekonomických prognóz a analýz dlouhodobých trendů. Od jeho závěrů se odvíjí celosvětová investiční strategie AXA Group.
  • Dříve působil jako hlavní ekonom pro Evropu v investiční společnosti Morgan Stanley.
  • V minulosti také šéfoval oddělení ekonomických prognóz ve Francouzském statistickém úřadě.
  • Chaney pravidelně píše ekonomické sloupky do prestižních médií, například pro Newsweek nebo Wall Street Journal.
LN Řečtí poslanci souhlasili se škrty ve státních výdajích. Kdyby nastolený trend vydržel, mohlo by si Řecko pomoci v budoucnosti samo, bez dalších půjček?
Jsem velmi skeptický ohledně schopnosti Řecka pomoci si samo. Podívejte se na příklad Itálie. Po devalvaci liry v roce 1992 italští politici toužili po přechodu na euro. Aby to bylo možné, museli Italové vybudovat nový systém pro výběr daní, posílit daňovou kontrolu. Trvalo to od roku 1993 až do roku 2007. Tedy velmi dlouho. A teď se vraťme zpět k Řecku. V Řecku nejsou daně moc v oblibě, dochází tam k velkým únikům. Když už někoho přistihnou při krácení daní, namísto okamžitého trestu se vyjednává s daňovými kontrolory. Dalším problémem, se kterým se mimochodem potýkala i Itálie, je absence podrobných katastrálních statistik v Řecku. Jak můžete něco prodávat, když nevíte, komu to vlastně patří? Je tedy zřejmé, že musí dojít k totální přestavbě řecké státní správy. A to zabere hodně času. Ani řecké banky si nepomohou samy. Reálně hrozí, že budou podkapitalizovány. Řečtí střadatelé a klienti řeckých bank vybírají peníze a odvádějí je jinam. Banky se s tím nebudou schopné samy vyrovnat. Bude nutné jim doplnit kapitál zvenčí. Koneckonců, to jsme již zaznamenali například v Irsku nebo Portugalsku, že část půjček ze zahraničí směřovala k rekapitalizaci místních bank. V Řecku bude k rekapitalizaci bank potřeba 20 až 30 milionů eur. Není to tedy jen o krácení státních výdajů.

LN Ano, ale někde se začít musí. A to hned...
Je jasné, že musí dojít ke snížení koupěschopnosti Řeků. Jinými slovy, musí dojít ke snížení jejich příjmů, ať už se jedná o platy, bonusy nebo jiné dávky. S tím se Řekové nebudou chtít smířit. Než pochopí, že jiná cesta není, uběhne dlouhá doba. V jejím průběhu budou žádat o prodloužení splatnosti půjček. Jenže prodlužovat půjčky nelze donekonečna. Vždyť taková operace je sama o sobě ztrátová. Půjčené peníze by mohly vydělávat jinde.

LN V současnosti ale není pochyb o tom, že do Řecka budou z Evropské unie plynout další půjčky...
Způsob řešení řecké krize je nesmírně důležitý pro budoucí vývoj evropských ekonomik. Situace se může vyvíjet podle dvou scénářů. V prvním budou pokračovat půjčky Řecku. A Řekové budou mít možnost prodávat svoje vládní dluhopisy na mezinárodním trhu.

LN Kdo by je ale kupoval?
Přesně. Řecko již dnes prakticky nemá možnost svoje dluhopisy udat, investoři jim nevěří. Takže to se nestane, i když s tím počítal původní scénář, když se rozhodovalo o první půjčce Řecku.

LN Druhý scénář vypadá jak?
Ten spočívá v hrnutí dluhu před sebou. Pro takovou variantu je možné udělat simulaci budoucího vývoje. Z ní vyplývá, že do konce roku 2013 budou zhruba polovinu řeckého dluhu tvořit právě poskytnuté půjčky. Do konce roku 2014 tento podíl vzroste na 64 procent.

LN Co z toho vyplývá?
Jasně to ukazuje, že Řecko není a nebude solventní a jeho bankrot se odkládá o tři nebo pět let. Řecko nebude schopné splácet půjčky. A nebude se již jednat o půjčky od Mezinárodního měnového fondu, protože ten si je situace dobře vědom a další půjčky již poskytovat nebude. Řecko se bude financovat z peněz jiných členských států Evropské unie. Jeho bankrot tedy vyústí ve ztrátu pro daňové poplatníky v evropských zemích.

LN Jak dlouho budou voliči jednotlivých zemích podporovat svoje vlády v zachraňování Řecka z vlastních peněz?
V případě, že Unie bude pokračovat v nasazeném trendu, je opravdu otázkou času, než se začnou lidé bouřit. A doplatit na to může euro. Jednotná evropská měna vznikla na základě demokratické volby evropských zemí. Když lidé v těchto zemích budou na jeho existenci dlouhodobě doplácet, může být budoucnost eura skutečně ohrožena. Skutečně se nacházíme na rozcestí. Když se vydáme cestou čisté pomoci Řecku, vyvolá to tlak na euro.

LN Napětí ale vyvolá i to, když necháme Řecko zbankrotovat
Určitě. V takovém případě je zřejmé, že na řadu mohou přijít další země, například Itálie. Optimální řešení možná neexistuje. Je ale nezbytné, aby si politici i voliči uvědomovali následky jednotlivých řešení a rozhodovali se podle nich.

LN Které země jsou podle vás v současnosti nejnáchylnější k finanční nákaze?
Do problémů se mohou dostat země, které budou chtít emitovat dluhopisy k financování chřadnoucích národních ekonomik. Portugalska nebo Irska se tento problém již netýká, ty získaly peníze půjčkami. Ale týkat se to může Španělska nebo Itálie.

LN Znamená to, že investoři by měli být obezřetní při nakupování například španělských dluhopisů, které se zatím prodávaly poměrně dobře?
Je nezbytné posuzovat solventnost jednotlivých zemí. Jestliže Španělsko bude solventní, nebude riskantní kupovat jeho dluhopisy a půjčovat mu peníze. A já tvrdím, že Španělsko solventní je.

LN Jaký problém mohou způsobovat zahraniční pobočky řeckých bank v daných zemích?
Je nutné zajistit, aby banky měly přístup k likviditě. A jestliže ta nebude dostupná na mezibankovním trhu, měli bychom přistoupit k rekapitalizaci Evropské centrální banky, aby ona mohla půjčovat bankám více peněz. Rozhodně bude levnější rekapitalizovat Evropskou centrální banku než ztrácet peníze na půjčkách Řecku.

LN Neměli by řecké banky prodat své zahraniční společnosti?
Řecké banky jsou aktivní na Balkáně, a také v Turecku a Egyptě. Řecké banky se budou muset zbavit svých zahraničních společností. Budou muset prodávat. Rozprodej majetku je jedním z řešení v okamžiku, když nelze získat peníze jinak, například na kapitálových trzích. Banky v Bulharsku, Rumunsku, Egyptě či Turecku budou muset koupit pobočky řeckých bank.

LN Krize Řecka zašla až příliš daleko. Nebylo chybou, že země eurozóny v minulosti nezavedly automatické sankce za porušování fiskální disciplíny jednotlivými členskými státy?
V roce 2004, když porušily rozpočtová pravidla eurozóny Německo a Francie, došlo k zásadní chybě. Evropská komise sice tehdy rozhodla, že Německo a Francie budou čelit řízení kvůli nadměrným rozpočtovým deficitům. Avšak tyto dvě země se, s trochou nadsázky, rozhodly, že pravidla eurozóny se na ně až tolik nevztahují. A to dalo zelenou v podstatě všem "černým pasažérům", kteří se začali neobtěžovat dodržováním pravidel. Jedním z těchto pasažérů bylo i Řecko. Politici prostě začali v zájmu svého znovuzvolení svévolně navyšovat rozpočtové deficity.

LN Kdyby ale existovaly automatické sankce, prostor pro porušování pravidel by byl omezen
Na papíru vypadají báječně. Jenže co to znamená automatická sankce? Když jedete v autě příliš rychle a změří vás radarem, trest je automatický. Důvodem je existence policie, soudů. Jenže kdo je policií či soudcem v Evropě?

LN Neměla by to být Evropská komise?
Možná na papíře. Ve skutečnosti ale Komise nemá žádnou reálnou sílu někoho potrestat. Nemá ani policisty, ani soudce, ani vězení. Má snad Komise pravomoc poslat do fiskálně neukázněných zemí armádu a sesadit jejich politiky? Nemá. V dnešní Evropě stačí být dostatečně velkou zemí, a pak si můžete dělat, v podstatě co chcete.

LN To zní skoro bezvýchodně
Východiskem je zavedení národních pravidel pro udržení fiskální stability v jednotlivých zemích. V Německu trvaly diskuse mezi SPD a CDU o těchto pravidlech čtyři roky. Dohodly se ne na evropském paktu stability, ale na německém paktu stability. Ten bude závazný pro Berlín od roku 2016 a pro jednotlivé spolkové země od roku 2020. Řešením je přenesení odpovědnosti na lokální úroveň.

LN Jak velké je nebezpečí obnovení recese v Evropě?
Riziko recese tady existuje. Souvisí i s problémy v globálních dodavatelských řetězcích, které způsobilo japonské zemětřesením a následné přerušení dodávek. Po zemětřesení jsme si říkali, že to může mít následky na Japonsko, ale globální ekonomiku to neohrozí. Byl to omyl. Nejlépe lze dopad japonské katastrofy ilustrovat na příkladu jedné japonské firmy. Jmenuje se Renesas Electronics. Nikdo o ní moc neví. Je to však jediný dodavatel čipů do elektronických systémů automobilů na celém světě. Takže na ní závisí všechny automobilky na celém světě. Automobilky po celém světě musely následně zpomalit výrobu a propouštět.

LN Co bude nejdůležitějším faktorem, který určí, zda ekonomika spadne znovu do recese, či ne?
Nejdůležitější bude vývoj čínské poptávky. Globální recese začala tím, že poklesly čínské importy. A oživení nastalo až poté, co oživila čínská poptávka. Čínu nyní zaznamenává zpomalení. Má problém s inflací, vnímá to jako sociální problém.

LN Vývoj ve Spojených státech podle vás nebude hrát dominantní roli?
Vliv americké poptávky by se neměl přeceňovat. Američané totiž začali šetřit. Zatímco v minulosti dosahovala jejich míra úspor v podstatě nuly, dnes se vyšplhala k šesti procentům. I Američané musí šetřit na penze, na zdravotní péči. Zvýšená míra úspor bude trvat zhruba do roku 2014. Americká ekonomika se nebude moci spoléhat tak jako v minulosti na spotřebitelskou poptávku, ale na export a kapitálové investice amerických firem.

LN Vývoj české ekonomiky a mnoha evropských zemí závisí převážně na Německu. Jaké jsou odhady ohledně vývoje německé ekonomiky?
V posledních 15 letech bylo Německo černou dírou spotřebitelské poptávky. Ta rostla jen o 0,7 procenta za rok. Německo platilo za sjednocení. Platy ve východním Německu vzrostly o 30 procent za šest let a Německo ztratilo konkurenceschopnost. Došlo proto ke zmrazení jejich růstu. Dnes je ale situace jiná. Německo je dnes prakticky jedinou evropskou ekonomikou, které hrozí přehřátí. Od roku 2008 začaly na německém trhu opět růst mzdy. Vzrostla tak i spotřebitelská poptávka. Z toho bude těžit celá Evropa.

LN Jenže podle průzkumů řada Němců nevěří, že je ekonomika zdravá. Nebude negativní očekávání omezovat i útraty Němců?
Vývoj poptávky se neodvíjí ani tak od důvěry ve vývoj ekonomiky jako od disponibilního příjmu a vývoje inflace. Když se podmínky stabilizují, lidé začnou utrácet.

  • 19Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz