Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropská pohádka o solidaritě přišla na desítky miliard

Ekonomika

  7:00
Prezident OECD Angel Gurría v exkluzivním rozhovoru pro LN tvrdí, že eurozóna si sama ztížila krizi odkladem krachu Řecka a hrou na solidaritu.

úterý 6.4. Jmenuje se Ángelo Gurría a je jejím generálním tajemníkem. Jenže Praha už se chystá na Obamu s Medveděvem. foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

LN Prožívá Evropa nejtěžší chvíli od války, jak říká Angela Merkelová?
Je na pováženou, když politik, který vede Německo, říká něco takového. Nevím, jestli je to teď nejtěžší poválečná chvíle. Když to ale řekne kancléřka, opatrná a zdrženlivá, která jinak velmi pečlivě volí slova, tak se to začne brát jako fakt. V každém případě to ukazuje, že jí to dělá velké starosti a že situaci v Evropě považuje opravdu za vážnou. Je to budíček, který bychom měli všichni začít brát vážně a potíže konečně řešit.

Jak je na tom Česko?

LN Co se v Evropě děje?
Evropská unie prožívá bod zlomu. Politici zatím byli schopni dát dohromady balíček krátkodobých řešení na summitu koncem října. To je pomoc Řecku, rekapitalizace evropských bank a posílení záchranného eurovalu EFSF. Chybí tomu ale čtvrtý zásadní pilíř. Nějaká vize, jak obnovit v ustrnulé Evropě hospodářský růst. To je práce na delší dobu. Teď bohužel víme, že v nejbližších letech poroste ekonomika jen velmi pomalu.

LN Jak dlouhý útlum bude?
Pro všechny země OECD očekáváme útlum nebo jen velmi slabý růst nejen letos, ale i v příštích dvou letech. 28. listopadu zveřejníme přesnější představu pro jednotlivé státy.

LN Jak se dá evropská ekonomika oživit?
Nemáme moc prostoru. V měnové politice už není v podstatě žádný, protože ve většině zemí už jsou velmi nízké úrokové sazby. Ve Velké Británii i v USA se blíží nule. Evropská centrální banka má ještě prostor k poklesu úroků, ale také není příliš velký. Já osobně bych sazby ještě ze současných 1,25 procenta snížil. Inflace v eurozóně je ale už kolem tří procent. Myslím, že ceny teď budou klesat. Lidé i vlády utrácí stále méně, takže obchodníkům nezbude nic jiného než zlevňovat. Dá se čekat, že půjdou dolů i ceny energií. Inflace bych se nebál, bojím se slabého růstu. Prostor nemáte ani v rozpočtech. Zvýšení státních výdajů trhy teď většině zemí nebudou tolerovat. Už ztratily trpělivost. Řada zemí spíš musí investory silnými úspornými balíčky přesvědčit, že je schopná šetřit.

LN Kdo dokázal investory přesvědčit, že umí dát hospodaření státu do pořádku?
Španělsko teď zdaleka není pod takovým tlakem jako Itálie, protože jeho úsporným plánům investoři uvěřili. Německo má v ústavě dluhovou brzdu. To jsou věci, které dokážou zapůsobit a zvyšují důvěryhodnost. Skandinávské země mají přímo rozpočtové rady s docela rozsáhlými pravomocemi. Ve Francii se teď diskutuje o zlatém pravidlu udržitelných dluhů, které by mělo být přímo v ústavě. Ještě před dvěma lety by to bylo nepředstavitelné. V USA mají komisi pro snižování dluhů, v níž sedí demokraté i republikáni. David Cameron dokázal v Británii prosadit velmi silné a důvěryhodné úspory. Každý takový návrh je testem důvěry na trzích. Tyto země jím prošly. To je zásadní. Británie má jeden z největších deficitů rozpočtu, kolem devíti procent HDP. A přesto jí právě díky dobrému úspornému balíčku trhy věří a půjčují za velmi nízký úrok.

LN Jak se pozná důvěryhodný balíček?
Hlavně musí být jeden. Jasný, silný, srozumitelný. Musí v něm být co nejvíc detailů: kdy a jak se ušetří. Největší chyba je pouštět věci ven po kusech, jako to dělala Itálie. Jeden den oznámili reformu pracovního trhu, mezitím ji odvolali. Pak přišel návrh na změny důchodů. Pak změny v bankách. A byl z toho chaos. Trhy si s takovou zemí začnou pohrávat a ona musí začít tancovat podle jejich pískání. Investoři ji pak denně staví do pozoru. Tahle reforma se nám nelíbí. Zkuste to ještě jednou a představte nám něco atraktivnějšího. Země, která chce být důvěryhodná, musí udávat tón. Musí představovat reformy a úspory, které udělají dojem, aby se nedostala do područí trhů. Kromě úspor musí ten balíček také vytvářet šanci na dlouhodobý ekonomický růst a nová pracovní místa.

Angel Gurría (61)

  • Prezident Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj má s finančními krizemi osobní zkušenost. Ve druhé polovině 90. let byl mexickým ministrem zahraničí a financí. Mexiko právě v té době prožívalo těžkou finanční krizi a začalo důležité reformy.
  • OECD, která sdružuje 30 nejvyspělejších zemí světa a připravuje jedny z nejvíc respektovaných analýz a odhadů vývoje společnosti a ekonomiky, vede od roku 2006.
  • Gurría vystudoval ekonomii na univerzitě UNAM v Mexiku a na britské Leeds University.

LN Řekové nebo Italové můžou silně šetřit, a stejně to nebude důvěryhodné, protože nemají vizi, jak můžou své ekonomiky oživit?
Ty záchranné plány musí být rovnováhou mezi snižováním dluhů a vizí dlouhodobě rostoucí a konkurenceschopné ekonomiky, která bude nabízet dost pracovních míst. Je to těžká chvíle, ale země, která nedokáže dát takový program dohromady, důvěru nezíská, i kdyby byla schopná dluhy rychle snižovat.

LN Jižní Evropa ztratila schopnost konkurovat po přijetí eura. Jsou ji tyto země schopny získat zpět uvnitř měnové unie?
Každá z nich je v jiné situaci. Řecko už má státní dluhy kolem 180 procent HDP. Nutně potřebuje velkou část odepsat.

LN Jaký odpis by mu pomohl?
Eurozóna se dohodla na odpisu kolem 60 procent, čímž by se Atény dostaly zhruba na 120 procent HDP. Tam je dnes Itálie, a přesto jí investoři nevěří. Proč by měli uvěřit Řecku se stejně vysokým dluhem? Itálie je navíc ve výrazně lepší pozici. Nebýt obrovských splátek dluhů, měla by rozpočet v přebytku. Italové mají na rozdíl od Řeků velké úspory. Irsko nemá s konkurenceschopností uvnitř eurozóny potíže, do krize ho stáhly banky. Portugalsko je klasický příklad krize, v nichž běžně ve světě zasahuje Mezinárodní měnový fond.

LN Jenže ten většinou naordinuje devalvaci. Jak může Portugalsko ožít uvnitř eurozóny?
Portugalsko na rozdíl od Řecka nebo Itálie začalo samo své potíže opravdu řešit. Napříč politikou je tam shoda na nutných škrtech a reformách. Začali to už socialisté a pravice, která vyhrála předčasné volby, už se v kampani zavázala, že bude pokračovat. V Lisabonu dnes máte politický konsenzus, který je pro takovou chvíli podstatný. Portugalsku krize pomohla, bez ní by se takhle měnit nezačalo. Když jste v měnové unii, máte z toho spoustu výhod. Ale konkurenceschopnost můžete získat jen vnitřní devalvací - snižováním platů a cen, vyšší produktivitou. Třeba Německu se podařilo zvýšit konkurenceschopnost uvnitř eurozóny.

LN Je jižní Evropa schopná německé cesty stagnace platů a zvyšování produktivity?
Jižní Evropa se po startu eura produktivitou vůbec nezabývala. Užívala si nízkých úroků a potíže neřešila.

LN Byli zvyklí žít jinak než Němci. Italové si desetiletí pomáhali devalvacemi.
Neustálé devalvace přináší neustálou inflaci. V měnové unii s Německem musíte držet stabilitu a disciplínu a konkurenceschopnost si hlídat přes platy.

LN Je toho jižní Evropa schopná?
Nemají jinou možnost.

LN Můžou odejít z eurozóny a vrátit se k vlastním měnám.
Nejsou žádná pravidla pro odchod, takže by to bylo velmi složité. A také nikdo dobrovolně odejít nechce. Noví premiéři Řecka i Itálie jako jeden z prvních bodů svého programu řekli, že jejich země chtějí zůstat v eurozóně.

LN Nejsou to zvolení premiéři, ale technokratičtí správci.
Řádně zvolení premiéři Jorgos Papandreu a Silvio Berlusconi říkali před svými demisemi to stejné. Myslím, že i příští řádně zvolení premiéři budou chtít zůstat za každou cenu v měnové unii. Přes současnou krizi jsem přesvědčen, že do eurozóny spíš budou nové země vstupovat než ty současné vystupovat. Podívejte se, jaký zájem o vstup mají Poláci. Budou si ale mnohem pečlivěji hlídat kurz, v němž euro přijmou. Problém eura byl, že nemělo žádná pravidla, co udělat se zeměmi na hraně státního bankrotu. Záchrana jedné země druhou nejenže neměla pravidla, ale byla přímo striktně zakázaná. Proto se v Evropě rozjel takový chaos.

LN Vytvořili zakladatelé eura úmyslně dům bez dveří?
Tvořili eurozónu s iluzí, že taková situaci nikdy nemůže nastat, protože pojistkou proti ní je přece Pakt stability a růstu, který nedovolí nekontrolované dluhy. Jenže ten se od počátku nedodržoval a všichni to přehlíželi. Pak už začalo být zřejmé, že dům začíná hořet. Ale všichni se tvářili, že plameny nevidí. Vytěsňovali realitu. To se přece nikdy nemělo stát, říkali a tvářili se, jako by se nic nedělo. Trvalo strašně dlouho, než si Evropa připustila, že má vážný problém a některá země může skutečně zkrachovat. To byl ten původní hřích.

LN Jak se projevil?
Všichni začali křičet: Řecko je Evropa. Evropa je euro. Osud Řecka je osudem eura a celé Evropy. Nesmí zkrachovat, nesmí padnout. S eurem by padla Evropa. Solidarita. Všichni za jednoho, jeden za všechny. Eurozóna je složité společenství a složitý příběh. Řecko bylo příběh velmi jednoduchý. Malá předlužená země. Dvě procenta HDP eurozóny. Půjčovala si příliš mnoho a nebyla to schopná splácet. Proč by na téhle zemi měla proboha záležet budoucnost eura a celé Evropy? Tak by zkrachovala. A co? To je přece normální. To, že máte s někým společnou měnu, přece neznamená, že nemůžete zkrachovat. Tím, že se začala vytvářet pohádka o solidaritě a zkáze státních bankrotů v eurozóně, se nákaza rozšířila na další země. Všichni vzali jako fakt, že krachovat se nesmí, a začali tlačit na to, aby se dalo dohromady dost peněz na záchranu před bankroty. Kdyby se hned na začátku nechalo Řecko kultivovaně zkrachovat, dnes neřešíme potíže Itálie nebo Španělska. Pohádka o solidaritě přišla na desítky miliard.

LN Kdo je za to zodpovědný?
Všichni. Bankéři i politici. Zájmem bankéřů bylo tu pohádku živit. Země přece nesmí zkrachovat. Pro ně krach znamená ztráty. A nemožnost krachu jisté zisky bez rizika. Němci od začátku říkali, že soukromí investoři se musí podílet na řešení potíží Řecka a musí vzít na sebe část ztrát.

LN Francouzi ten nápad zastavili.
To nebyli jen Francouzi. Začaly se vyprávět pohádky o rodině jménem eurozóna. Když máte v rodině nemocné dítě, tak ho přece nenecháte svému osudu a postaráte se o něj. Politici se báli, že se z Řecka rozšíří nedůvěra, a proto se ho snažili za každou cenu sanovat. Veřejnosti vyprávěli příběhy o solidaritě, aby se s tím vyrovnala. Tohle se nikdy nemělo stát. Politici měli na začátku řeckých potíží přijít a říct: Máme tady problém s malou zemí představující dvě procenta HDP měnové unie. Vyřešíme ho. Začneme jednat s bankéři, jak rozdělit ztráty. Bude jasný plán, jak se v případě předlužené země v eurozóně rozhoduje, a nákaza se nebude šířit. Od začátku bylo jasné, že Řecku se musí dluhy odepsat. Teď je odpis 60 procent dluhů přijímán jako realita. V iluzích se ztratil rok a půl a spousta peněz. Mohli jsme zabránit spoustě ztrát a hlavně ztrátě důvěry, která teď táhne Evropu do recese.

LN Jak se dá teď zabránit šíření nedůvěry?
Uvést do života balíček ze summitu z konce října. Rekapitalizovat banky, odepsat dluhy v Řecku a posílit euroval.

LN Proč eurovalu nechtějí půjčit ani Číňané se svými obrovskými rezervami?
Dají peníze, když to budou považovat za dobrou investici. Proč by ale zachraňovali bohatou Evropu, která má tolik úspor?

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!