Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Firmy si připlatí za emise. Až desetkrát víc

Ekonomika

  11:00
PRAHA - Stát přistoupil po 20 letech k navýšení plateb elektrárenským a průmyslovým podnikůmza za vypouštění škodlivin do ovzduší. Navýšení sazeb za emise navrhlo ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o ochraně ovzduší, který dnes schválila vláda.
Smog - ilustrační foto (na snímku je důl Darkov v Karviné).

Smog - ilustrační foto (na snímku je důl Darkov v Karviné). foto: Drahoslav Ramík.ČTK

Ministerstvo vedené Tomášem Chalupou chce donutit velké znečišťovatele k investicím do modernějších výrobních technologií. "Jedním z konkrétních cílů je, aby došlo k náhradě zastaralých nevyhovujících zařízení a aby provozovatelé usilovali o snížení emisí tam, kde je to možné," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Poplatky za vypouštění prachových částic, oxidu siřitého a oxidů dusíku mají oproti současným hodnotám narůst v roce 2017 na dvojnásobek. Od roku 2022 budou sazby oproti dnešní úrovni zhruba desetinásobné.

Skupina ČEZ, která uvedených látek vypouští v Česku nejvíc, s navýšením poplatků nemá problém. "ČEZ hodlá snižovat emise ovzduší znečišťujících látek více, než mu ukládá připravovaná legislativa. Tento svůj závazek loni stvrdil v rámci dohody s ministerstvem životního prostředí," připomněla mluvčí ČEZ Eva Nováková.

"Poplatky jsou směšně nízké"
Podobu nového zákona vítají ekologové. "Průmyslové podniky platí za vypouštění škodlivých látek do vzduchu – a za zdravotní potíže, které tím působí místním lidem – poplatky, které jsou směšně nízké. Sazby se nezměnily od začátku devadesátých let," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Nespokojeny jsou naopak teplárenské firmy. "Návrh zákona o ochraně ovzduší je promarněnou příležitostí a ke zlepšení ovzduší příliš nepřispěje. Nemíří totiž na nejdůležitějšího znečišťovatele – lokální vytápění," uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Podle odborných studií se totiž domovní kotelny podílejí na emisích prachových částic v Česku 38 procenty, zatímco elektrárny a teplárny mají dohromady jen 22procentní podíl. Na emisích polyaromatických uhlovodíků, které vznikají například při spalování plastů, se domácnosti podílejí dokonce 66 procenty.

Ministerstvo životního prostředí návrh zákona dokončilo již v lednu. Další postup však zbrzdily připomínky ze strany Legislativní rady vlády, podle kterých ministerstvo muselo zákon přepracovat.

Na poplatcích se vybírá 500 milionů
"Jedná se o standardní legislativní proces, který napomáhá zkvalitnění zákonné normy," dodala mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Příjemcem poplatků za emise je Státní fond životního prostředí, který od velkých znečišťovatelů inkasuje okolo 500 milionů korun ročně. I když ministerstvo očekává setrvalý pokles emisí, v příštích letech by na poplatcích mělo vybrat až 870 milionů korun.

Ze zvýšených poplatků budou mít prospěch také kraje. Od roku 2017 by totiž jedna čtvrtina vybraných peněz měla směřovat do krajských rozpočtů.

Ministerstvo nakonec zvolilo mírnější variantu. Ve hře byl i razantnější postup, kdy se poplatky měly do deseti let zvýšit až třicetkrát. Stát by v tomto případě od znečišťovatelů vybíral kolem pěti miliard korun ročně.

Autor: