"Tyhle situace se dějí skutečně poměrně často. Zaměstnavatelé se snaží zaměstnance zastrašit nebo je prostě dotlačit k tomu, aby podepsali dohodu o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu. Vyhnou se tak vyplácení odstupného a propuštění je nevyjde draho," vysvětluje Lucie Pilousová z karlovarského poradenského centra pro zaměstnance.
Tuto praktiku potvrzují i pracovníci dalších regionálních poraden. Shodují se přitom, že se to děje kvůli hospodářské krizi, kdy podniky nemají peníze a snaží se šetřit, kde se dá.
Takové chování některých zaměstnavatelů potvrzují i inspektoráty práce, které se setkávají se stížnostmi na tyto praktiky. "Počet dotazů a podání na způsob ukončení pracovního poměru, kdy zaměstnavatel nutí zaměstnance k dohodě o skončení pracovního poměru namísto ukončení pracovního poměru pro zaměstnavatele nevýhodným způsobem, poslední dobou vzrůstá," sdělila Alena Švecová z oblastního inspektorátu práce.
Pokud si nejste jistí, nic nepodepisujte
Lidé ale často nejprve smlouvu podepíší a teprve následně se obracejí na inspektoráty práce nebo na poradny a hledají pomoc. Po podpisu smlouvy je ale již pozdě. Lidé se pak mohou obrátit se svou stížností již jen na soud. "Doporučujeme, aby zaměstnanci v případech jakékoliv nejistoty nepodepisovali dokumenty bez předchozí konzultace s odborníky," radí náměstek generálního inspektora ze Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Místo zaměstnance brigádník
Některé firmy se ovšem zaměstnanců zbavují jen naoko. Jak řekl LN předseda odborového sdružení Kovo Josef Středula, podniky nejprve přinutí zaměstnance k dohodě o ukončení pracovního poměru. A následně je najmou zpět na provádění určité práce.
Pro firmy je takový systém výhodný. "Protože již nejsou zaměstnanci, firmy za ně neodvádějí pojištění. A ještě jim vyplácejí mnohem méně peněz, protože takto najímaní pracovníci již pobírají podporu v nezaměstnanosti," řekl nedávno Josef Středula. Podle něj stát kvůli tomuto způsobu, kdy jsou jak firmy, tak i pracovníci, kteří si přivydělávají při pobírání dávek v nezaměstnanosti, v kontroverzní situaci, přišel loni přibližně o deset miliard korun.
Ministr financí Eduard Janota o problému ví. Podle něj stát přichází ročně o okolo stovek milionů korun. Jak uvedl, je na ministerstvu práce a sociálních věcí, aby situaci řešilo. To připravuje novelu zákona o zaměstnanosti. Otázkou ale zůstává, zda by ji ještě stihla projednat tato sněmovna.
