Fischera čeká v EBRD plat půl milionu a cesty do Ulánbátaru, říká Pilip

LN: Jak vypadá vedení EBRD?
EBRD má prezidenta a viceprezidenty, kteří mají exekutivní pravomoci. Nad nimi už je jenom Rada ředitelů, kde sedí zástupci jednotlivých zemí jako akcionářů. Ti jsou v případě EBRD stálí.

LN: Jakým způsobem se vybírají viceprezidenti?
Tam je takové zvykové právo. Jeden z těch viceprezidentů je vždy z nových členských zemí, ale je vybírán standardním výběrovým řízením. Rozhodne vedení banky, zejména její prezident po diskuzi se zástupci akcionářů. USA je jeden z nejsilnějších akcionářů EBRD. Je tam i Polsko a řada dalších zemí mimo Evropu.

LN: Jak to, že se prosadil zrovna Fischer?
Tam šlo o to, aby to byl někdo z nových členských zemí, aby měl dostatečný kredit a dostatečné znalosti. Tomu pan Fischer odpovídá. EBRD si dělá takové vnitřní výběrové řízení, když se to místo jednou za čas uvolní. Mohou vidět, že je tady někdo, kdo by jim vyhovoval profilem, osloví ho. Může a nemusí mít konkurenci. Rozhodnou o tom, že ho přijmou. Ale přeci jenom, je to banka veřejná, vlastněná státem, takže pochopitelně to konzultují s hlavními akcionáři.

LN: Co čeká premiéra Fischera v jeho nové funkci?
Čeká ho daleko víc cestování do dobrodružných končin. Zatímco mě čekalo cestování mezi Prahou, Bruselem a Budapeští, tak jeho může čekat Jerevan, Petrohrad, Ulánbátar, protože tam je soustředěno jádro projektů EBRD.

LN: Jak je místo, které Fischer získal, ohodnoceno finančně?
V korunách tak půl milionu za měsíc. To nevím přesně.

LN: Jaké jsou rozdíly mezi EIB a EBRD?
EIB je banka Evropské unie a devadesát procent úvěrů jsou poskytovány členským zemím nebo kandidátům na členství. EBRD vznikla na financování postkomunistických zemí, tedy zemí, kde došlo ke změně k tržnímu systému. Původně byla dost aktivní ve střední Evropě včetně České republiky. Ty země, které se staly členskými zeměmi, už postupně vypadávají z programu. Třeba Česká republika už dnes vůbec nepřijímá úvěry od EBRD. I další země, které se staly členy Evropské unie, končí jako příjemci EBRD. Soustředění EBRD je zejména na Rusko a postsovětské republiky. Jejich mandát je financovat Rusko, Ukrajinu, Ázerbajdžán, Arménii, Gruzii, Kazachstán a podobně.

LN: Jak se liší ve svých obchodních aktivitách?
Zatímco EIB je zpravidla velmi konzervativní, dává velké úvěry přes banky, tak EBRD podporuje spíše menší podnikatelské projekty. Její průměrný objem financování je daleko menší než u EIB. EIB je desetkrát větší, ale je to dáno tím, že financuje velké projekty v rámci Evropské unie garantované státy. To je daleko bezpečnější. Zatímco EBRD podporuje transformaci tak, že jde i do nesnadnějších projektů, do podpory rozvíjejících se podniků v těch zemích, kde je riziko vysoké.

LN: Spolupracuje EBRD a EIB?
EIB je akcionář EBRD, zhruba mezi dvěma třemi procenty akcií. Takže dokonce EIB má zástupce v radě ředitelů EBRD. Já jsem nějakou dobu byl i guvernér EBRD z titulu viceprezidenta EIB. To je jenom ukázka toho, že ta vazba tam existuje a existuje proto, že některé projekty jsou financovány oběma bankami.