17. května 2010 11:06 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Hitlerovy dálnice: dodnes
živý ekonomický mýtus

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Hitlerovy dálnice byly mistrným kouskem nacistické propagandy. Ve skutečnosti to bylo zcela jinak. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hitlerovy dálnice byly mistrným kouskem nacistické propagandy. Ve skutečnosti to bylo zcela jinak. | foto: Reprofoto
PRAHA Svalnatí, zpocení, ale šťastní dělníci. Usměvavý vůdce, blahosklonně zdravící svůj lid z otevřeného vozu. Přináší svému národu po letech bídy a poroby novou éru modernity, prosperity a blahobytu. Jejím symbolem se má stát síť luxusních, bezpečných a rychlých silnic, kterou vůdce pro své Němce sám naplánoval.

Jejich stavba poskytuje obživu nezaměstnaným, jejich otevřením se Německo vyšvihne na špičku světového vývoje. Hitlerovy dálnice zůstávají mýtem nad mýty i 65 let po führerově smrti a 75 let poté, co 19. května 1935 slavnostně otevřel první úsek "své" dálnice mezi Frankfurtem nad Mohanem a Darmstadtem.

Excelentní práce propagandy
Nacistická propaganda odvedla v tomto případě excelentní práci. Podařilo se jí pevně ukotvit obraz geniálního vůdce - modernizátora, který přežívá dodnes. Všichni vědí, že Hitler rozpoutal neuvěřitelně krvavou druhou světovou válku a chtěl vyhladit celé národy.

Hitlerovy dálnice byly mistrným kouskem nacistické propagandy. Ve skutečnosti to bylo zcela jinak.

Někteří se ale domnívají, že předtím, než se to jaksi "zvrtlo", byl opravdový vizionář a úspěšný vůdce svého lidu. Méně se už ví, že základy relativního vzestupu Německa za prvních let jeho vlády byly položeny již mnohem dříve a Hitler si pouze přisvojil jejich plody.

Hitler nic nevymyslel
Je to tak i s jeho slavnými dálnicemi. Hitler koncept několikaproudé dálkové silnice vedoucí mimo obce bez křižovatek, ostrých zatáček a prudkých stoupání rozhodně nevymyslel. Již v roce 1909 založil motoristický nadšenec, bratr císaře Viléma II. Heinrich, soukromou iniciativu ke stavbě automobilové dopravní a zkušební dráhy v Berlíně, známé pod zkratkou AVUS.

Ukradené peníze

Původního cíle zapojit do jejich stavby až 600.000 dělníků nebylo nikdy ani přibližně dosaženo.
Počet pracovníků dosáhl úplného maxima se 125.000 v roce 1936.

Výstavba dálnic byla navíc z velké části financována de facto z peněz samotných dělníků - asi 4,5 miliard říšských marek, které si na své dálnice Hitler "půjčil" z fondu prostředků pojištění v nezaměstnanosti, již nikdy nevrátil.

Úsek o délce asi deseti kilometrů byl kvůli první světové válce dokončen až v roce 1921 a sloužil jako modelová stavba pro další podobné projekty. První úsek skutečné dálnice o délce 20 kilometrů byl pak v Německu mezi Bonnem a Kolínem nad Rýnem slavnostně otevřen 6. srpna 1932. A to zcela jiným německým politikem než Adolfem Hitlerem.

Byl jím tehdejší kolínský starosta a poválečný německý kancléř Konrad Adenauer. Podobně jako jiní doboví aktivisté, například propagátoři stavby dálnice z Hamburku přes Frankfurt nad Mohanem do Basileje (krátce HaFraBa), lobboval od 20. let za vybudování rychlostních komunikací, které by ulehčily dopravu na dlouhé vzdálenosti. Inspirací jim byly americké highways a "Autostrada" z Milána k severoitalským jezerům, postavená ve 20. letech.

Nacisté dálnice dlouho odmítali
Veřejnost ani politici nebyli těmto projektům právě nakloněni. Německo bylo podle obecného mínění příliš chudé pro luxusní silnice. Oficiální místa začala stavbu "Adenauerova" úseku finančně podporovat až tehdy, když si uvědomila, že do ní lze zapojit nezaměstnané, jejichž počet v Německu doby velké hospodářské krize dosahoval závratných výšin. A aby se levná lidskou síla využila důkladně, bylo prý při stavbě zakázáno použití bagrů a další těžké techniky.

Betonový blok je pozůstatkem po tzv. Hitlerově dálnici, která nebyla nikdy dostavěna.

Také nacisté se k dálnicím stavěli dlouho odmítavě. Hitler rozpoznal možnosti jejich propagačního využití až po svém nástupu k moci. O to energičtěji se do celé věci pustil. Již měsíc poté, co byl jmenován říšským kancléřem, vyhlásil na automobilové výstavě v Berlíně velkorysý plán na výstavbu rychlostních silnic a v červnu téhož roku jeho vláda schválila příslušný zákon.
 
Důkaz modernity?
Hitler převzal od nenáviděné Výmarské republiky nejen projekty na výstavbu dálniční sítě, ale také plán jejího zapojení do boje s nezaměstnaností. V září 1933 zahájil Hitler výkopem na úseku Frankfurt-Darmstadt stavbu "vůdcových dálnic".

Hitlerovy dálnice byly mistrným kouskem nacistické propagandy. Ve skutečnosti to bylo zcela jinak. 

Ty měly primárně sloužit jako důkaz modernity a pokrokovosti nového režimu. V samotném Německu jich bylo naplánováno postavit celkem 7000 kilometrů. Do začátku války se podařilo stihnout necelou polovinu.

Vedle propagačního efektu měly dálnice přínos i strategický - zvyšovaly mobilitu v rámci Německa a spadaly do plánů budoucí Hitlerovy expanze.

Druhou světovou válku podle ruského ministerstva obrany rozpoutalo Polsko, které nevyhovělo požadavkům Adolfa Hitlera.

Dlužno dodat, že v běžném provozu zas až tak potřebné nebyly. Například i dvacetiletý John Kennedy si po návštěvě Německa v roce 1937 poznamenal, že místní dálnice jsou sice skvělé, ale nemá na nich kdo jezdit. Pro nacistickou politiku zaměstnanosti byly dálnice také spíše jen výkladní skříní.

Původního cíle zapojit do jejich stavby až 600.000 dělníků nebylo nikdy ani přibližně dosaženo. Počet pracovníků dosáhl úplného maxima se 125.000 v roce 1936. Výstavba dálnic byla navíc z velké části financována de facto z peněz samotných dělníků - asi 4,5 miliard říšských marek, které si na své dálnice Hitler "půjčil" z fondu prostředků pojištění v nezaměstnanosti, již nikdy nevrátil.

Lidovky.cz, ČTK
  • 7Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz