Přestože název by mohl indikovat něco nekalého, jedná se o přirozený způsob chování lidí při hledání zaměstnanců.
"Je fakt, že pouze 20 procent pracovních pozic je inzerováno. Zbylých 80 procent je naplněno, aniž by kdy byly kdekoliv oznámeny, jednoduše na doporučení," píše se ve studii odborníků z univerzity ve Wisconsinu.
JAK NAJÍT PRÁCI?Shánění práce přes vlastní kontakty je nejčastější u firem s méně než deseti zaměstnanci Firmy podle počtu zaměstnanců v ČR (v %) 1-5 zaměstnanců 70,2 Jak se lidé dostanou k práci? přes vlastní kontakty: 80% |
Přestože se mluví o tom, že tento poměr platí dlouhodobě, letos zažívá skrytý trh práce v západním světě velkou vlnu popularizace. Zejména za to může "personální trenérka" Peggy McKeeová, která na sociálních sítích vybízí ke zhlédnutí jejích videí na toto téma, a letos také vydal knihu na podobné téma Donald Asher.
Čím se snaží nalákat čtenáře? Tvrdí, že je naučí, jak získat přístup ke skrytému trhu práce. Shrnuto do jedné věty - radí hledat zaměstnání přes vlastní kontakty a známé.
Argumenty jsou jednoduché: ptají se, jak je možné, že podle inzerovaného popisu kandidáti nedosáhnou skoro na žádnou pracovní pozici, a když se potkají přímo s člověkem, pod kterým by mohli pracovat, tak se zdají víc než ideální.
A Česko? Mnohdy to ani jinak nejde
Skrytý pracovní trh není neznámý pojem ani v Česku. "Obsazování volných pracovních míst na doporučení je nejrozšířenější způsob hledání nových zaměstnanců. Jsou obory, kde se ani jiné zdroje nevyužívají. Je to například stavebnictví nebo stravování," říká Jiří Halbrštát, marketingový manažer personální společnosti Manpower.
Podle něj některé firmy mají dokonce vytvořenou strategii na šíření dobré pověsti a součástí této strategie jsou i odměny pro stávající zaměstnance, kteří přivedou vhodného uchazeče na volná místa.
S tím souhlasí i Adriana Homolová, manažerka personální společnosti Randstad. "Pokud uspěje doporučený kandidát, zaměstnanec, který ho doporučil, získá odměnu. Ta se většinou pohybuje v řádu pěti až 15 tisíc korun podle pravidel firmy a konkrétní pozice, kterou obsazuje," říká Homolová.
Vlastní personální oddělení mají jen velké firmy. Přitom těch je v Česku daleko méně než středních a drobných firem.
"Šéfové malých firem ani pořádně nevědí, jaké jsou nejlepší inzertní kanály pro volná místa, nebo se jim to zdá drahé. Raději se poptají známých, jestli o někom nevědí," dodává Halbrštát. Důležitější jsou tak sympatie než profesionalita.
Na výběru se šetří
České firmy podle Halbrštáta navíc investují do výběru zaměstnanců méně peněz, než je tomu v západní Evropě nebo USA.
"Myšlenka, že společnosti mají sofistikovaný, férový a hladký proces, kterým hledají a najímají zaměstnance, je moderní mýtus," tvrdí Duncan Mathison a Martha Finneyová ve své knize Unlock Hidden Job Market. Ve skutečnosti mají podle něj firmy personální oddělení, která se kandidáty snaží zaškatulkovat podle životopisů. I ten nejlepší kandidát se tak může ztratit mezi velkým množství zaslaných curricul vitae.
"Konvenční systém na hledání práce je stále jen o hloupém štěstí a správném načasování," píší Mathison a Finney.
