10. října 2015 17:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Imponuje mi, jak si vede česká ekonomika, říká ‚potravinářka‘ Johanna Oetkerová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Johanna Oetkerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Johanna Oetkerová | foto: RICHARD CORTÉS
PRAHA Rodinné společnosti, které zůstávají jedním z pilířů německé ekonomiky, nejsou orientovány na krátkodobé vydělávání peněz. „Vidím v tom velkou výhodu,“ říká Johanna Oetkerová ze známé německé podnikatelské rodiny.

Podobný dlouhodobý přístup doporučuje i českým firmám,jež vznikly po sametové revoluci. Sama Oetkerová má na starosti vzdělávací větev rodinného byznysu, pod niž spadá i pražský Bankovní institut.

LN: Bývalý ministr financí a také bývalý rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík říká, že se v institutu potýkal s kritickou situací. Sám sebe považoval za krizového manažera. Potřebuje Bankovní institut krizový management i dnes?

Institut skutečně v minulosti prožíval kritické období, ale jsem přesvědčena, že dnes je vše na správné cestě. Pavel Mertlík přišel ve složité době – v roce 2012 –, musel se zabývat restrukturalizací a opravdu to byl krizový management. Dnes má institut novou rozvojovou strategii.

LN: Co se od té doby změnilo?

Podařilo se získat akreditaci pro více studijních programů. To byl nejdůležitější úkol pro pana Mertlíka. V současné době Bankovní institut nabírá studenty do čtyř bakalářských programů. Tradičním oborem je bankovní management, za velmi zajímavý program pak považujeme oceňování majetku. Dalšími obory jsou IT a management a také ekonomika a management podniku. Bankovní institut má rovněž akreditovaný magisterský obor finance. Jsme přesvědčeni – jak moje rodina, tak Ludwig Fresenius, který je hlavním akcionářem skupiny Cognos –, že modernizace institutu míří správným směrem.

JOHANNA OETKEROVÁ

  • Je jí 36 let
  • Vystudovala literaturu na Humboldtově univerzitě v Berlíně, zvláště se zajímala o dílo pražského rodáka Franze Kafky.
  • Později se zapojila do byznysu rodiny Oetkerových, která je proslulá zejména potravinářskými výrobky.
  • Johanna převzala odpovědnost za vzdělávací holding Cognos, který Oetkerovi vlastní společně s Ludwigem Freseniem.
  • V té či oné míře se společně se svými sourozenci stará o veškerý byznys, který dnes spadá pod jejího otce. Arend Oetker mimo jiné ovládá švýcarskou skupinu Hero, která je známá především výrobou dětské výživy.

LN: Proč se vlastně vaše rodina Oetkerových pustila do vzdělávacího byznysu v České republice?

Skupina Cognos převzala Bankovní institut v roce 2001, což bylo ještě předtím, než do tohoto německého vzdělávacího holdingu investovala moje rodina. Chceme jak v Německu, tak v Česku nabízet prakticky orientované studijní programy. Nemíníme se zaměřovat čistě na vědeckou činnost, jde nám o aplikované vědy. Naši absolventi se velmi dobře uplatní nejen v bankách, finančních společnostech, ale i v průmyslových podnicích.

Věnujeme také velkou pozornost jazykovým znalostem a takzvaným soft skills – jemným dovednostem, mezi něž patří vyjednávání, prezentace, praktický management. Na našich vysokých školách působí řada lidí, kteří mají manažerské zkušenosti a pracovali pro různé firmy.

LN: Mnozí lidé asi budou hodně váhat, jestli mají jít studovat právě soukromou vysokou školu. Jaké s tím máte zkušenosti v Německu?

V Německu máme jak státní systém, který je podobný tomu vašemu, tak i soukromý. Velkou výhodou německých soukromých univerzit je úzká spolupráce s firmami. Naši studenti už v prvním ročníku chodí na praxi do podniků. Sama jsem studovala na státní škole a vím, že státní univerzity v tomto tak dobré nejsou.

Mimochodem, chceme v tomto ohledu integrovat český a německý systém. Čeští studenti mají možnost praxe v německých podnicích a také se mohou zúčastnit letní školy na našich německých školách.

LN: Jakou vysokou školu jste absolvovala?

Humboldtovu univerzitu v Berlíně. Pamatuji se, že když jsem poprvé navštívila vysokou školu Hochschule Fresenius z naší skupiny Cognos, byla jsem úplně ohromená. Na Humboldtově univerzitě jsme často seděli na zemi, byly tam tisíce studentů. Také tam působili dobří profesoři, ale celkové podmínky pro studium tak dobré nebyly.

Soukromé univerzity jsou mnohem flexibilnější, profesoři mají volnější pole působnosti. Není tam zdaleka tolik byrokracie, studenti se přirozeněji zapojují do výuky. Kdybych se měla znovu rozhodovat, kam jít studovat, určitě bych dala přednost soukromé univerzitě.

LN: Co soudíte o myšlence, že by se mělo platit i za studium na státních univerzitách? Neměly by pak tyto vysoké školy silnější motivaci, aby přebíraly dobré zkušenosti od soukromých univerzit?

V Německu jde o citlivé politické téma. Nemyslím si, že by to tam bylo možné. Podle mne je dobré mít obojí. Ten, kdo má zájem o praktičtější výuku, si může zvolit soukromou univerzitu. Pokud se chce student plně věnovat výzkumu, možná si vybere spíše veřejnou školu.

Nejde přitom ani tak o peníze. Málo se ví, že na soukromých univerzitách je možné získat různá stipendia. Pokud jste velmi dobrý nebo máte úzkou specializaci, o kterou firmy projevují velký zájem, nejspíš pro vás bude soukromá univerzita dobrou volbou.

LN: Přesto může být složité nalákat studenty, kteří se obávají, že si soukromou univerzitu nemohou dovolit kvůli penězům.

Není to tak dramatické, zvláště když uvážíte, že absolventi těchto škol mívají téměř nulovou nezaměstnanost. Jen se málo ví o možnostech stipendií. I já jsem si dřív myslela, že stipendia jsou jenom na státních univerzitách. Je ale také důležité říct, že když si platíte za studium na soukromé univerzitě, neznamená to, že na zkouškách nemusíte prokázat znalosti. Naším cílem je nabídnout kvalitní vzdělání i servis během studia. To v případě veřejných škol asi nikdy nebude možné, už jenom vzhledem k počtu studentů.

LN: Ve vaší skupině se věnujete hlavně vzdělávání. Budete mít v budoucnu zájem i o další oblasti podnikání? Rodina Oetkerových se věnuje mnoha dalším aktivitám.

Ano, základem našeho podnikání je samozřejmě jídlo. Já se zaměřuji na vzdělávání, na byznys Cognosu a velmi mě to baví. Zvláště v dnešní době považuji vzdělávání za tu nejdůležitější věc v životě. Je to vzrušující oblast, pomáháte lidem, aby si správně zvolili svou profesi, svůj životní osud. Způsob, jak uspět v životě. Co víc byste chtěl?

LN: Pokud vím, váš otec Arend Oetker má v rámci rodinného podnikání na starosti nejen Cognos, ale také výrobu dětské výživy ve Švýcarsku nebo další společnost v Německu, která se zabývá zemědělstvím a biotechnologiemi. Neočekává tedy vaše rodina, že převezmete další oblasti vašeho podnikání?

Mám čtyři sourozence a můj otec je pořád velmi aktivní. Do jisté míry se zajímám o všechny tyto obory, ale jsme početná rodina a rozdělili jsme si mezi sebe pravomoci. Mým oborem zůstává vzdělávání.

LN: Váš rodinný byznys má více než stoletou tradici. V Česku jsou rodinné firmy pochopitelně mnohem mladší, většinou byly založeny po sametové revoluci. Nyní se tu v řadě případů mluví o potřebě velkých změn, o nutnosti rodinný byznys razantně transformovat. Nečekají i vás do budoucna zásadní změny?

Jedním ze zásadních důvodů toho, proč je Německo ekonomicky úspěšné, je právě velké množství tamních rodinných firem. Teď nemám na mysli jenom velké skupiny, ale hlavně malé rodinné společnosti. Tyto firmy totiž nejsou orientovány na krátkodobé vydělávání peněz, jsou zaměřeny na dlouhodobé působení – někdy v lepších, jindy v horších časech. Vidím to jako velkou výhodu.

Nemusíme se každý týden nebo měsíc trápit momentálními čísly, věnujeme se dlouhodobější perspektivě. Toto bych doporučila i českým firmám, které vznikly po sametové revoluci. Když rychle kupujete, prodáváte a vůbec děláte rychlý byznys, nevytváříte žádné velké hodnoty. Důležité je mít vizi a dlouhodobě rozvíjet byznys.

LN: Musíte ale přemýšlet o tom, jak se potýkat s moderní formou kapitalismu, kam patří burzy, finanční produkty, technologické změny a podobně. To vše přece může ovlivnit váš byznys.

To samozřejmě může. Určitě musíte věnovat velkou pozornost například digitální revoluci, vizi průmyslu 4.0. A zvlášť to platí pro tradiční odvětví, jako jsou ta naše. Jsem přesvědčena, že když se důsledně věnujete potřebné přípravě, analýze různých trendů a sledujete, co se děje ve vašem odvětví, nemáte se čeho bát. Uvážlivě a postupně hledáte správná řešení. To se týká také změn kapitalismu. Mimochodem, my nejsme aktivní třeba v bankovnictví.

LN: Ale některé vaše společnosti jsou na burze...

Samozřejmě. Ale jak říkám – když se důkladně připravujete a děláte dobře svůj byznys, nemáte se ani v tomto ohledu čeho bát.

LN: Zmínila jste průmyslovou digitální revoluci, což je záležitost, kterou hodně propaguje německá vláda. Může tady kabinet sehrávat nějakou významnější roli?

Může v něčem pomoci. Ale celkově mám pocit, že už spíše skáče do rozjetého vlaku, chce být u toho. Celá německá ekonomika se tím dávno zabývá. Ve strojírenství dnes vidíte roboty na každém rohu.

LN: Německo je u nás v Česku považováno za zemi, která je velmi dobrá v zavádění inovací. Víme, že máte úspěšné společnosti, které jsou schopny využít toho, s čím přicházejí výzkumníci. Zdaleka ne všichni Němci, se kterými jsem mluvil, to ale takto vnímají. Mají pocit, že třeba Spojené státy nebo asijské země si vedou lépe.

Záleží na konkrétní oblasti. V digitální revoluci určitě nejsme na špici. Ale to ani není naše doména, jsme talentovaní v něčem jiném. Náš talent je pořád spojený se strojírenskými a dalšími technologiemi, výborným inženýringem. A také se způsobem, jak pracujeme.

Vím, že už se z toho stalo klišé, ale myslím, že to je pořád pravda. Němci jsou organizovaní, přímočaří, příliš se nevybavují. A hodně bude záležet na tom, jestli do budoucna v Německu zajistíme kvalitní vzdělávání – jak státní, tak soukromé, které se stává čím dál tím důležitější.

LN: Dosavadní úspěch německé ekonomiky byl přičítán i reformám trhu práce uskutečněným před více než deseti lety. Objevuje se ale názor, že tento efekt se už vyčerpal. Mzdy opět rostou.

Teď budu trochu přehánět a provokovat. S tím, jak se stále zvyšuje množství robotů, se celé to téma drahé pracovní síly hodně mění. Máme tu jiný problém, který se týká toho, do jaké míry budou roboti nahrazovat lidskou pracovní sílu. Nejsem Einstein, takže je pro mě složité to hodnotit. Ale pořád si myslím, že klíčovým slovem je v této souvislosti právě vzdělávání.

LN: Jak vnímáte současnou uprchlickou krizi? Mnozí Středoevropané jsou vůči německé vládě velmi kritičtí. Domnívají se, že vyvolávala přehnaná očekávání, když lákala migranty do Německa.

Nejsem politický expert, ale mám na to celkem jasný osobní názor. Je naší odpovědností těmto lidem pomoci. Dříve jsme nevěnovali dostatečnou pozornost tomu, co se v Sýrii děje. Nic jsme pro tu zemi neudělali. V současné době ti lidé potřebují naši pomoc.

LN: Kritika se ale týká spíše toho, že Němci slibovali to, co není možné splnit. Kancléřka Angela Merkelová vytvářela velké naděje pro uprchlíky, ale později Německo začalo hlídat své hranice.

Souhlasím s tím, že nemůžeme slibovat všechno všem navždy. Ale vyslat signál, že ty lidi přijmeme, pokud to opravdu potřebují, je podle mě zcela správné. Pak je nutné bedlivě sledovat situaci. Do konce tohoto roku bude v Německu na milion uprchlíků. Musíme se zabývat tím, jaké máme kapacity a co zvládneme.

Skupina Cognos nyní připravuje program pro uprchlíky, přemýšlíme o tříměsíčním školení těch migrantů, kteří už jsou v Německu přítomní. Chceme, aby mohli předávat své znalosti dalším příchozím, ukázat jim, jak si požádat o to či ono. Nemůžeme pouze zavřít oči, zavřít hranice a říct – nejsme zvyklí na cizince. Takhle se problémy zkrátka řešit nemohou.

LN: Nedávno jste navštívila také Slovensko. Znamená to, že se kromě německy mluvících zemí zajímáte hlavně o republiky bývalého Československa?

Nevím, jestli je politicky korektní to říkat, ale jsem takovou fanynkou zemí bývalé habsburské monarchie. Mám ráda střední Evropu, zdejší kulturu. Studovala jsem literaturu a zvlášť jsem si oblíbila Franze Kafku. Ale to je jenom můj osobní pohled. Také mi imponuje, jak dobře si vede česká ekonomika. Zdá se, že to je velmi motivovaná nastupující země. A stabilní demokracie.

LN: Už jsme mluvili o určitém napětí mezi Německem a středoevropskými státy v otázkách imigrace. Německo má jako největší země Evropské unie určité zájmy, ostatní státy pak mohou Němce vnímat jako velkého souseda, který se příliš nezajímá o jejich postoje. Nemyslíte, že tento vztah zůstane hodně komplikovaný?

Víte, jsem pořád velkým fanouškem Evropské unie. Líbí se mi myšlenka Spojených národů Evropy, i když vím, že to je idealismus. Rozhodně jsem ale pro to, abychom si sedli u jednoho stolu a hledali společně řešení. Hledejme evropskou cestu, jak zvládnout příliv uprchlíků. Vím, že je to těžké, ale nesmíme sklouznout do minulosti k nacionalistickým konceptům.

  • 3Diskuse
Jan Žižka

Autor

Jan Žižkajan.zizka@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.