Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Cíl: neběhat po úřadech a používat internet. Realita: ještě se načekáme

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Lidé by měli mít možnost do roku 2020 řešit 85 procent komunikace se státní a veřejnou správou elektronicky. Patřičné webové formuláře by měl navíc občan dostat již předvyplněné s pomocí dat, která stát již dávno má. Takovou budoucnost rýsuje dokument s názvem „Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+“, který nyní obíhá různá ministerstva. Ta mají přidat své náměty a připomínky.
Psaní na notebooku (ilustrační foto)

Psaní na notebooku (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Hraje se celkem o hodně – jakými směry se bude až do roku 2020 ubírat elektronizace veřejné správy, zahrnující obří projekty, jako jsou datové schránky, základní registry či CzechPoint. Resorty mohli své připomínky zasílat ministerstvo vnitra, které materiál připravilo, do 27. února.

Na první pohled to vypadá, že žádné mamutí projekty, jako byly například datové schránky, se nechystají. Spíše by měl být využit potenciál toho, co už tu je, tedy kromě zmíněných datových schránek či základních registrů také jednotlivých agendových aplikací.

Typicky může jít o systémy ministerstva práce a sociálních věcí, které nejen zajišťují výplatu sociálních dávek či důchodů, ale rovněž shromažďují obrovské množství dat o občanech této země.

Plně elektronická agenda zatím neexistuje

Podle statistik v základních registrech stát eviduje 330 různých zákonných agend. Jde například o živnostenské podnikání, evidenci osob a další oblasti.

Jestliže je cílem "umožnit v roce 2020 nejméně 85 procent podání vůči veřejné správě jako úplné elektronické podání", je třeba elektronizovat přesně 280,5 agendy. Plně elektronická zatím není žádná.

S ohledem na složitosti, kontroverze a totální kolapsy, které státní projekty informačních technologií neustále provázejí, se to nezdá jako snadno splnitelný úkol.

KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ

Podle informací LN je navíc formulace trochu nešťastná a cíl je poněkud složitější – nejde jen o elektronickou komunikaci na lince veřejná správa – občan, ale i o to, jak putují informace uvnitř úřadů.

V důsledku propojení systémů může dojít k větší automatizaci celého procesu a elektronicky by se měla řešit celá cesta podání od prvního kontaktu občana s úřadem až do vyřízení.

Problém může být právě s procesem, který se odehrává na úřadech. Některé věci totiž zatím nejsou dořešené. Například je to problém archivace dat. Technicky nejde o tak složitou překážku, ale žádný závazný postup, který by úřadům řekl, jak vlastně mají postupovat, prozatím není.

Může se tedy lehce stát, že na úřad sice dojde elektronické podání, ale už na podatelně se vytiskne a pracuje se s ním jako s podáním papírovým. Trochu zarážející je, že tento problém strategie prakticky vůbec nezmiňuje.

ČTĚTE TAKÉ:

Jsou i další oblasti, o nichž strategie hovoří spíše v náznacích – například pokud se jí tato i následující vlády budou držet, dá se čekat, že elektronická forma komunikace se zřejmě jen tak nestane povinnou. O žádném povinném zřizování datových schránek pro každého občana totiž řeč není.

S ohledem na technický vývoj se ale dá očekávat, že tlak na elektronizaci bude tak jako tak sílit. Je celkem možné, že preferovaná forma pro občany, kteří datovou schránku chtít nebudou, bude spíše podání přes CzechPoint.

Přes tuto síť kontaktních míst, jež se nacházejí například na každé poště, lze už nyní řadu věcí vyřídit. Jde například o výpis z katastru či rejstříku trestů. Výčet ale nemusí být zdaleka konečný a zřejmě bude snaha jej rozšiřovat.

Úkol pro eurofondy

Strategie "elektronické vlády" na příští roky bude důležitá i z hlediska využití peněz z evropských fondů. Dohoda o partnerství, tedy klíčový dokument upravující čerpání evropských dotací, by měla být dojednána do 20. dubna. Poté budou mít resorty tři měsíce na to, aby předložily své náměty k operačním programům.

Mezi jinými to bude i ministerstvo vnitra s projekty e-governmentu. Prakticky všechny projekty z této oblasti byly či jsou spolufinancovány z fondů Evropské unie a je snaha, aby tomu tak bylo i v období let 2014 až 2020.

Propojit systémy se může na první pohled zdát relativně snadné, ale s ohledem na značně rozdílné technologie, zejména u agendových systémů, to zcela jistě nebude levné.

Autoři: