„Na výběr je mezi vzdáním se měnové suverenity Islandu do rukou jedné země, anebo se stát členem Evropské unie,“ řekla premiérka o víkendu v Reykjavíku. Od finančního kolapsu z roku 2008, kdy padlo několik islandských bank a Islanďané i střadatelé z dalších zemí přišli o miliardy eur, se země nedokázala zcela finančně zotavit a právě nová měna by jí měla pomoci vrátit se k finanční stabilitě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Island má v současnosti dvě hlavní cesty, kterými se vydat. Jednou je připojit se k Evropské unii a přijmout společnou měnu euro, což by mu jako suverénnímu státu zajistilo podíl na všech klíčových rozhodnutích společenství, a to i v otázkách monetární politiky.
Druhou variantou je začít vyjednávat s Kanadou ohledně přijetí kanadského dolaru, což by sice znamenalo vzdát se jisté suverenity, ale na druhou stranu by se země nemusela bát přílivu nových peněz, jak to v poslední době činí americká centrální banka Fed a obdobně Evropská centrální banka. Ta například během posledních tří měsíců půjčila evropským bankám přes jeden bilion eur a zároveň drží desítky miliard eur v zadlužených zemích, jako jsou Řecko či Španělsko.
Island už v červenci 2010 zahájil přístupové rozhovory do EU a o přístupu země by se mělo hlasovat počátkem příštího roku. Z celkových 35 kapitol jednání o vstupu ale Island do prosince loňského roku uzavřel jen osm a otevřel dalších jedenáct.
Podle českého eurokomisaře pro rozšiřování Štefana Füleho jsou hlavními výzvami rozhovorů s Islandem otázky týkající se zemědělství, životního prostředí a rybolovu.
Proti euru i dolaru
Jenže podle nedávného průzkumu islandské společnosti Capacent Gallup podporuje připojení k evropskému bloku jen 26,3 procenta obyvatelstva, zatímco 56,2 procenta je proti. Je tak klidně možné, že Islanďané přijmou nabídku kanadského velvyslance na Islandu Alana Bonese. Ten počátkem března řekl, že Islanďané jsou zváni k pohovorům ohledně přijetí kanadského dolaru, pokud tedy budou chtít.
Později sice kanadská vláda nabídku stáhla, přesto se ale jedná o jednu z možných variant. Vládní politici se alternativě eura nebrání. „Ve skutečnosti jsem pro diskusi o všech možných alternativách ke koruně,“ řekl jednomu tamnímu rádiu islandský ministr zahraničních věcí Össur Skarphédinsson.
Ani kanadský dolar však nemá mezi Islanďany mnoho příznivců, přesto je to víc lidí než v případě eura. Podle průzkumu z června loňského roku by bylo pro „kanadskou“ cestu 30 procent obyvatel země, zatímco 38 procent se vyslovilo proti.
