To znamená, že si Island opět věří na půjčení si od soukromých věřitelů – pro stát, jehož malou ekonomiku vážně poškodily zadlužený bankovní sektor a finanční krize z roku 2008, jde o významný posun. A také nutný – letos skončí záchranný program Mezinárodního měnového fondu, který zemi ostrovanů poskytl celkem šest miliard dolarů.
Zvýšený rating
Ke znovu nabyté sebedůvěře Islanďanům pomohly zejména ratingové agentury. Standard & Poor’s minulý týden odstranila Island ze seznamu zemí, kterým hrozí snížení ohodnocení, agentura Fitch dokonce ostrovní ekonomice zlepšila krátkodobý výhled z "negativního" na "stabilní".
Čtěte také: |
"Je to obranné vítězství, dokázali jsme odvrátit hrozbu," komentoval Sigfússon rozhodnutí agentur. "Nyní se můžeme zastavit a ujasnit si naši pozici. Máme vytvořený plán a uvažujeme (s vydáním dluhopisů) nad letošním rokem," dodal ministr financí.
A zlepšení pozice Islandu je patrné i na trzích. Například finanční instrumenty CDS, které souvisí s mírou rizika bankrotu, jsou na nejnižší úrovni o roku 2008 – to znamená, že investoři Islandu více věří.
Pokud si tedy chtějí investoři pojistit své peníze vložené do tamních dluhopisů, vyjde je to levněji než například v případě španělských. Pozitivní je také to, že podle odhadů islandské centrální banky poroste tamní ekonomika tempem 2,3 procenta v roce 2011 a 2,9 procenta o rok později.
Ještě není dobojováno
Na druhou stranu se ale nedá říci, že má Island vyhráno; spíše je z nejhoršího venku. V dlouhém období totiž ratingové agentury tolik optimistické nejsou. "Zhoršuje-li se dlouhodobý a nikoliv krátkodobý rating, znamená to, že agentury rozpoznávají, že okamžitý požár se podařilo uhasit. Zdroje tepla nicméně stále zůstávají odhaleny," říká Petr Bartoň z Národohospodářské fakulty pražské VŠE.
Pro další vývoj země je zásadní, jak dopadne soudní pře s Velkou Británií a Nizozemskem o 3,8 miliardy eur. Přesně tolik si totiž občané obou zemí uložili do islandské zkrachovalé banky Landsbanki, respektive její internetové divize Icesave. Oba státy pak svým občanům ztracené peníze dorovnaly z vlastní kasy.
Jelikož zbankrotovanou Landsbanki převzal stát, Britové i Nizozemci nyní vyžadují zaplacení po islandských daňových poplatnících. Vláda vyhlásila dvakrát referendum, naposledy v dubnu, zda občané se zaplacením dluhů (které představují zhruba polovinu ročního HDP Islandu) souhlasí. Výsledek byl dvakrát ne.
"Pokud by se jim to podařilo ustát a nic nevracet, bylo by to celkem radikální, snad i v dobrém slova smyslu. Vlády by si poprvé uvědomily, že když někomu půjčují, tak nesou riziko nesplacení a nemohou argumentovat nějakým absolutním právem," dodává Bartoň.
Spor teď bude řešit mezinárodní soud. V případě neúspěchu by byl Island rázem zatížen obrovským dluhem a vláda by patrně byla nucena zvýšit daně a omezit výdaje. To by ekonomice samozřejmě uškodilo.
