To je hranice, která je podle expertů dlouhodobě neudržitelná a je to stejná hodnota, po jejímž překonání byly nuceny požádat o zahraniční finanční pomoc vlády Řecka, Irska a Portugalska.
Italský premiér Silvio Berlusconi, který si v eurozóně vysloužil kritiku za laxní přístup k reformám, včera podlehl tlaku na své odvolání. Prezidentovi Giorgiu Napolitanovi Berlusconi večer sdělil, že okamžitě odstoupí z funkce, jakmile parlament schválí balík rozpočtových a ekonomických reforem.
ITÁLIE V PROBLÉMECH: |
Napětí v eurozóně však nezpůsobuje další Berlusconiho politický osud, nýbrž schopnost Itálie pomoci si z krize převážně vlastními prostředky. Na rozdíl od Řecka, které se ekonomickou rozlohou řadí do evropské periferie, představuje Itálie třetí největší ekonomiku v Evropě a osmou na světě.
Řím tíží obří dluh
Dluhy Říma dosahují 1,9 bilionu eur, tedy 121 procent HDP země. A v nejbližší době bude potřebovat další obří půjčky. Podle odhadu britského think tanku Open Europe bude Itálie v následujících třech letech potřebovat kolem 900 miliard eur.
Půjčovat Itálii je ale ochotno stále méně investorů a za půjčky požadují stále vyšší úroky. Výnos 10letých italských dluhopisů se včera vyšplhal na nové maximum – 6,71 procenta. To je o celých pět procent víc, než kolik musí za obdobné půjčky platit Německo.
Klikněte pro zvětšení
"Při takových úrokových sazbách by se financování italského dluhu prodražilo za pět let o 58,7 miliardy eur," uvedl mluvčí Open Europe Vincenzo Scarpetta.
Investoři se obávají, že Itálie se dostane do situace, kdy bude podobně jako dříve Řecko, Irsko a Portugalsko potřebovat zahraniční finanční pomoc. "Výnosy u italských dluhopisů již překročily hranice, u kterých přestávaly vydávat dluhopisy Portugalsko, Řecko i Irsko," upozornil analytik ING Alessandro Giansanti. Na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska by se Evropě nedostávaly peníze na záchranu Itálie.
"Kdyby došlo ke stejné situaci, k jaké došlo v případě Řecka, tak prostě není v silách členských států EU poskytnout takovou pomoc," řekl český ministr financí Miroslav Kalousek.
Pomohou asijské země?
Ministři financí eurozóny se nedávno rozhodli posílit záchranný fond EFSF tak, aby prostřednictvím úvěrů a záruk mohl poskytnout zadluženým zemím až bilion eur. Ale zatímco úplný bankrot Řecka by přišel třeba francouzské banky na 55,7 miliardy eur, v případě krachu Itálie by se musely rozloučit se 416,4 miliardy eur.
Evropská centrální banka proto v zájmu zabránění šíření krize nakoupila dluhopisy zadlužených zemí za 183 miliard eur. Vůči dalším masivním investicím je již obezřetná. Šéf německé Bundesbank Jens Weidmann včera prohlásil, že ECB nemůže k financování dluhů zemí tisknout nové eurobankovky.
Na řadu se tak nakonec mohou dostat peníze z asijských trhů – zejména z Číny a Japonska – a také z Ruska. Japonsko potvrdilo, že v pondělí nakoupilo bondy prodávané EFSF za 300 milionů eur.
