Doutnající problémy italských bank v podobě nesplácených úvěrů za 360 miliard eur se mohou rozšířit v celoevropskou bankovní krizi. A obavy se objevily už i v Česku.
„Není pochyb, že to bude určitě ještě problém. Samozřejmě víme, že evropské bankovnictví není dlouhodobě v dobré kondici,“ říká nový guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) mohou dokonce italské finanční domy přinést EU větší problémy než odchod Británie.
Italský ‚pukavec‘ děsí ekonomiku Evropy. Tamní banky přetékají špatnými úvěry |
Podle Rusnoka je nicméně eurozóna mnohem lépe připravena na černé scénáře než při poslední krizi. Mechanismy, které se mají v takovém případě uplatnit, ale dnes vyvolávají sváry.
Například italský premiér Matteo Renzi by rád pomohl domácím bankám v čele s nejstarším finančním ústavem v Evropě Monte dei Paschi di Siena, který sedí na nekvalitních úvěrech ve výši asi 46,9 mi liardy eur. Státní pomoc by mohla dosáhnout asi 40 miliard eur.
Brusel a Berlín proti Římu
Renzi však narazil u Evropské komise, protože unijní pravidla vyžadují v případě záchrany finanční instituce, aby náklady záchrany nesli akcionáři a držitelé dluhopisů banky, namísto aby se sahalo do státní kasy. Spolu s Německem tak snahy italského premiéra blokují.
Dluhopisy italských bank ale z velké části vlastní tamní domácnosti. Podle odhadu Bank of America je asi 14,6 procenta z majetku italských rodin navázáno právě na tyto nyní problematické cenné papíry. Pokud by tak došlo na požadavky Bruselu, podle kterých musí nést náklady rekapitalizace bank právě majitelé dluhopisů, bylo by to velmi bolestivé pro mnohé italské voliče.
To si přitom před blížícím se říjnovým referendem ohledně reformy ústavy, která má zajistit Itálii stabilitu, nemůže premiér Renzi dovolit. Tím tvrději proto prosazuje záchranu ze státních peněz.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle WSJ ale nyní prohlásil, že zda italské banky budou smět získat státní pomoc, bude záležet na výsledcích zátěžových testů evropských bank. Ty by měly být známy v druhé půli července.
V bezpečí, ale ve střehu
Největší obavy však panují z toho, že podobné problémy řeší například i Portugalsko a z místních krizí může vzniknout velká evropská bankovní krize. Například David Folkerts-Landau, hlavní ekonom Deutsche Bank, uvedl pro německý list Die Welt, že si tuace evropských bank je dnes natolik špatná, že nutně potřebují finanční injekci z veřejných prostředků ve výši 150 miliard eur. „Nevyhneme se ustanovení většího programu na doplnění kapitálu bank,“ prohlásil.
Podle Rusnoka by však v případě potíží evropského bankovního sektoru neměly mít tuzemské banky větší potíže. „Z hlediska České republiky bych si dovolil tvrdit, že se nemáme čeho obávat. Náš bankovní sektor žije do jisté míry na uzavřeném ostrově, byť je ekonomika propojená,“ řekl s tím, že banky těží i z toho, že jejich angažovanost v takto problémových zemích je hodně nízká.
„Naše banky provádějí čištění samy o sobě dlouhodobě a svou rizikovou expozici si hlídají. Nepozorujeme tak v ČR nějaké významnější riziko nákazy. Musíme být ale velmi ve střehu,“ dodal.
