3. května 2010 15:58 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Jak se dá odhadnout cena života?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Za smrt syna 1,1 milionu. Takovou informaci přinesly minulý týden noviny o odškodnění, které dal soud rodičům za to, že při banální operaci nosních mandlí zemřelo v nemocnici jejich dítě. Odškodnění je vyšší než u jiných případů, ale je to hodně, nebo málo? Kolik vlastně stojí lidský život?

Ekonomové se snaží cenu průměrného lidského života v penězích odhadnout, a to dokonce několika způsoby. Nejjednodušší je použít údaje o tom, na kolik se sami lidé pojišťují pro případ smrti, nebo to, kolik průměrný člověk vydělá za celý život. V prvním případě je potíž v tom, že nejde o cenu vlastního života, ale o to, jak moc člověk myslí na ostatní. Kolik je ochoten obětovat ze svého příjmu, aby v případě jeho smrti jeho blízcí příliš materiálně nestrádali.

Počítat cenu lidského života podle toho, kolik daný jedinec vyprodukuje po odečtení investic do jeho výchovy od plínek po školné, zase připomíná výpočet ceny otroka. Ale velmi primitivní odhad se dá provést na kusu papíru. Když spočítáme průměrný HDP na hlavu v Čechách a odečteme minimální životní náklady, vychází nám asi 256 tisíc korun ročně. Průměrná naděje dožití je dnes přes 75 let.

Člověk začíná pracovat v průměru někdy po dvacítce. Z toho vychází, že za život "vyprodukuje" bohatství zhruba 13 milionů korun. Náklady na jeho "výrobu", výchovu a vzdělání jsou minimálně někde kolem tří milionů (jen porod a těhotenství "stojí" více než 300 000, tolik si za ně prý berou náhradní matky). Docházíme tedy k hodnotě lidského života v částce kolem 10 milionů. Samozřejmě tento údaj se bude lišit podle věku.

Odhad je to ale velmi nepřesný, už jen proto, že hodnotu života mohou odhadnout jen sami lidé, o které jde. Nelze se úplně vžít do života jiného člověka. Nehledě na to, že v předchozí úvaze nejsou započítány věci, které se normálně nevejdou do HDP: například domácí práce, péče o děti, vnoučata či další příbuzné, atd.

Ekonomové proto raději používají jiné metody. Buď se lidí ptají, kolik by byli ochotni dát za ochranu svého života nebo zdraví, nebo naopak jak velkou částku by byli ochotni přijmout jako kompenzaci za zkrácení svého života či výraznou újmu na zdraví. I to je problematické. Lidé si často nedokážou takovou situaci reálně představit, a jejich odpovědi pak nekorespondují se skutečnými situacemi, kdy jde o zdraví nebo život.

Proto se používá dat z reálných situací. Sice ne z těch, kde by šlo o život každému, ale tam, kde je vyšší pravděpodobnost, že člověk zemře. A nechává si za to platit. Nejsou to automobilové závody F1, jak by někoho mohlo napadnou. Úmrtnost závodníků je docela nízká, a navíc je jich málo, takže bychom nedostali dost velký vzorek, který by šlo zobecnit na celou populaci.

Ekonomové raději používají data z normálních, leč riskantních povolání, jako je práce v dolech, s nebezpečnými chemickými látkami či na výškových stavbách. Tam všude existují rizikové příplatky, ať již oficiálně, nebo formou vyšší mzdy než ve srovnatelném zaměstnání bez rizika. Například v USA tak ekonomové došli k ceně lidského života zhruba 0,3-30 milionů dolarů (5,7-578 milionů korun).

To je ale příliš velký rozptyl a není jisté, zda tahle cena platí pro statisticky průměrného člověk. Riskantní zaměstnání možná vyhledávají lidé, kteří se chovají riskantněji než průměrná populace: buď proto, že riskují "od přírody", nebo proto, že nemají možnost jinde si vydělat tolik peněz, neboť jim například chybí kvalitní vzdělání. Lepší je z tohoto důvodu použít třeba údaje o tom, kolik jsou ochotni zaplatit za hlásiče požáru nebo za let s bezpečnější leteckou společností.

Hypoteticky, pokud třeba hlásič požáru stojí 100 korun (pravděpodobnost uhoření je jedna ku sto tisícům), koupě tohoto detektoru říká, že si dotyčný cení svého života na deset milionů.

Nejspolehlivější jsou ale odhady podle toho, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za bezpečnější auto. Slovník ekonomie a práva The New Palgrave Dictionary of Economics and the Law uvádí cenu života odhadnutou podle "automobilových" studií na na zhruba tři miliony dolarů (asi 57 milionů korun).

Pravda, lidé žijící v bohatší společnosti si váží života více, takže tyto odhady je třeba pro Českou republiku o trochu snížit. Přesto se zdá, že některé české soudy cenu života poněkud podhodnocují. Samozřejmě, soudy vycházejí z částek uvedených v občanském zákoníku (pro nejužší rodinné příslušníky 240 tisíc), které pak mohou zvyšovat a přihlédnout i k věku zemřelého a okolnostem úmrtí.

Pravda, soudní náhrada není přesně řečené vyjádření ceny života, ale ceny něčího života pro pozůstalé. Je jen určitou kompenzací, protože lidský život má svoji neopakovatelnou hodnotu, nevyjádřitelnou v penězích. Přesto je pro společnost hrozně důležité cenu "průměrného" lidského života znát.

Nejen kvůli soudním náhradám, ale především proto, že jde o dobré vodítko k tomu, jak a kde efektivně zavádět různá bezpečnostní opatření - ať již jde o požadavky na zvýšení bezpečnosti automobilů či třeba zákaz některých karcinogenů v potravinách - a kolik za ně utratit peněz.





Najdete na Lidovky.cz