Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak technologie mění náš mozek? Sedm způsobů hloupnutí

Média

  6:00
NEW YORK - iPhony, laptopy a Netflix jsou obecně považovány za důkaz pokroku. Umírněné množství googlování například může být dobré pro váš mozek, a existují také aplikace, které dokážou posílit funkce mozku a jeho aktivitu.

Děti na internetu (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Ovšem technický pokrok může mít i nežádoucí následky. Náš mozek totiž technika "masivně přeprogramovává", upozorňuje neurolog Michael Merzenich. Jak přesně tedy technologie náš mozek mění? Odpovědi se pokusil najít zpravodajský server The Huffington Post.

1. TECHNIKA NÁM KAZÍ SPANÍ

Studie prokázaly, že modré světlo vyzařované přístroji jako jsou chytré telefony, tablety a laptopy, může v noci potlačit uvolňování melatoninu v těle. Melatonin je klíčový hormon, který pomáhá regulovat vnitřní hodiny člověka a říká tělu, kdy je noc a čas jít spát. Nedostatek kvalitního spánku má na mozek řadu negativních dopadů. Patří mezi ně například čím dál tím horší nálada, nesoustředěnost v práci a problémy s pamětí.

2. SNADNO SE ROZPTÝLÍME

Na to není potřeba žádná velká věda. Technologie nás snadno rozptýlí, kontrola chytrého telefonu nás odvádí od práce na důležitém projektu, stránky v prohlížeči překlikáváme, aniž bychom se na některou doopravdy soustředili. Bylo prokázáno, že přepínání mezi různými souběžnými úkoly (tzv. multitasking), nefunguje - člověk nakonec vykonává všechny své povinnosti ještě hůř. A to všechno platí ve vyšší míře především pro teenagery.

ČTĚTE TAKÉ

3. MOC SI TOHO NEPAMATUJEME

Technologie znesnadňuje ukládání nových věcí do paměti. Existují dva typy paměti: krátkodobá „pracovní“ paměť a paměť dlouhodobá, která je trvalejší. Pokud se mají informace uložit, musejí přejít z pracovní paměti do dlouhodobé. Jakékoli přerušení během fungování krátkodobé paměti - například když si člověk při čtení článku odskočí napsat e-mail nebo textovou zprávu - může vymazat právě přečtené informace z krátkodobé paměti, aniž došlo k jejich přesunu do paměti dlouhodobé. Existují také hranice toho, co krátkodobá paměť dokáže najednou zpracovat. Pokud je informací příliš, což se on-line stává velmi často, pak spousta informací z paměti jednoduše vyteče, jako když se přelije sklenice.

4. JSME ZAPOMNĚTLIVĚJŠÍ, NEŽ JSME BÝVALI

Internetová generace je náchylnější k zapomínání takových věcí, jako který je den, či kam odložili klíče, než lidé starší 55 let. Podle rodinné a profesní terapeutky Patricie Gutentagové je technologie jedním z hlavních viníků. „Tato skupina populace vyrůstala na víceúkolovém zvládání technologií, často provázeném nedostatkem spánku, což v důsledku vede k větší zapomnětlivosti,“ řekla.

5. NESOUSTŘEDÍME SE NA TO, CO ČTEME

Mikroblogovací služba Twitter

I když se nenecháme ničím vyrušovat, nevnímáme on-line informace stejně kvalitně, jako kdybychom je například četli v knize. Viníkem jsou do značné míry odkazy - hyperlinky. Tyto barevné kousky vět roztroušené v textu mozek namáhají a zabírají tak jeho kapacitu na zpracovávání čtených informací. Dokonce i obyčejné čtení textu narušeného hyperlinky na laptopu či iPadu podle provedených studií dokazuje snížené vstřebávání textu.

6. NENAJDEME CESTU BEZ GPS

Lidé, kteří při navigaci spoléhají na GPS, mají menší aktivitu v oblasti mozku nazývané hipokampus, která je zapojená jak do paměti, tak do navigace. Série studií provedených v roce 2010 dokázala, že používání prostorové paměti, která slouží k vytváření a ukládání tras, namísto navigace s pomocí GPS, může pomoci odvrátit problémy s pamětí v pozdějším životě.

7. MÁME MOZEK ZÁVISLÉHO NA DROGÁCH

Ne, „internetová závislost“ není bubák, kterým se ohánějí rodiče, aby zastrašili své potomky trávící příliš mnoho času hraním Candy Crush. Studie z roku 2012 zjistila, že příliš mnoho času stráveného na internetu může skutečně vyvolat změny v mozku podobné těm, jež způsobuje závislost na drogách a alkoholu. Internetoví závisláci, především pak chroničtí hráči, kteří se vyhýbají škole, jídlu i spánku, jen aby mohli hrát, mají v mozku abnormální bílou a šedou hmotu. Ta narušuje a ochromuje části mozku zapojené do zpracovávání emocí a ovládá pozornost a rozhodování. Alkoholici a lidé závislí na drogách mají pozoruhodně podobné mozkové abnormality, dodala studie.

Autoři: ,