Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jsme malí, ale v placení MHD patříme do světové špičky, tvrdí kartový expert

Ekonomika

  17:00
PRAHA - Ostrava je hned po Londýně prvním městem, které využívá nejmodernější systém placení jízdného ve veřejné dopravě pomocí bankovních karet, říká Pavel Nenka, šéf regionálních projektů společnosti XT-Card. Praze firma dodala software na provoz systému Lítačka.

Pavel Nenka, šéf regionálních projektů společnosti XTCard. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

LN: Když se v Česku mluví o elektronických dopravních kartách, každému vystane na mysli hlavně nešťastný příběh Opencard. Přitom v Česku podobných systémů funguje několik. Jak si stojíme v zavádění elektronického jízdného?
Troufnu si říct, že Česká republika je překvapivě v rozvoji dopravních technologií ve světové špičce. Samozřejmě, Londýn byl před námi, ale na to, jak jsme malí, jsme poměrně hodně progresivní ve srovnání s okolními zeměmi. Nové technologie zavádíme velice rychle. Částečně je to dáno i historicky. Česká republika byla jedna z prvních v penetraci mobilními telefony v počtu na obyvatele. Jsme jedni z prvních v počtu bezkontaktních bankovních platebních karet.

LN: V Ostravě již půl roku provozujete jízdné pomocí bezkontaktních platebních karet. Přiznáváte, že se inspirujete Londýnem...
Londýn přišel jako první se systémem využití bankovních karet. Funguje to tak, že dopředu nevíte, kolik budete platit. Na konci dne se provede součet toho, kde všude jste jel, a podle toho se vám určí tarif. Systém vám přitom vždy vypočte cenově nejvýhodnější tarif. Buď budete mít třeba jednu celodenní jízdenku, nebo dvě přestupní. S tím přišel Londýn jako první a my jsme nyní druzí na světě. Samotné použití bankovních karet v dopravě také není zas tak moc rozšířené.

Lítačka zdědí po Opencard slevy až 50 procent. O výhodě v zoo se jedná

Banky začaly tento způsob využití propagovat teprve nedávno. Na některých místech ve světě už ho najdete, například v Chicagu nebo ve Filadelfii. Tam si můžete na platební kartu koupit časové kupony a pak se prokazujete jen tou kartou. Ty americké systémy mají tu výhodu, že kontrola je jednoduchá, neboť se jimi prokazujete při nástupu do vozidla. Naopak v Londýně se na železnici použila takzvaná odložená kontrola. Přiložíte kartu na kontrolu, aniž by bylo okamžitě zjištěno, jestli obsahuje platnou jízdenku, a vše se pak vyhodnotí jednou denně večer. V případě, že na ní nebyla zakoupená jízdenka, strhne se z té karty automaticky pokuta. Což je velmi průlomové. Mně se tento systém velmi líbí, už proto, že omezuje incidenty revizorů s cestujícími. U nás na to ale ještě není odvaha.

LN: Jak byste zatím zhodnotil fungování vámi provozovaného systému v Ostravě?
Velmi dobře. Nás ten zájem překvapil, protože tomu nebyla věnována zvlášť velká marketingová kampaň, nicméně validátory na tyčích v dopravních prostředcích byly, lidé to viděli a pomalu se to rozmohlo. Má to stále vzrůstající tendenci. Za uplynulý půlrok se zvyšuje počet tržeb a počet prodaných jízd. Nyní prodáváme denně čtyři tisíce jízdenek. Hlavní důvod je jednoduchost, jelikož člověk si nevolí na terminálu, kterou přesně jízdenku potřebuje, na kterou zónu a jak dlouho pojede, prostě jen nastoupí, přiloží kartu a o víc se nestará.

Automat umožňující platbu za jízdenku bankovní kartou v plzeňské MHD.

Pokud chce využít jízdu do deseti minut, musí při výstupu ještě jednou přiložit kartu, aby dal najevo, že jel jen 10 minut, a poté už musí vystoupit. Jinak stačí přiložit kartu jen při nástupu, a pokud přestupujete, přiložíte ji i v druhém vozidle.

LN: Kolik peněz přes váš ostravský systém proteče?
V současné době je to někde mezi jedním a dvěma miliony za měsíc s tím, že tržby stále stoupají. Za minulý měsíc to bylo 1,9 milionu a myslím, že ty dva miliony překročíme po Vánocích.

LN: Můžete srovnat náklady ostravského dopravního podniku na tento systém ve srovnání s tiskem jízdenek?
Systém je pro dopravní podnik relativně levný. Když prodává papírové jízdenky prostřednictvím stánkařů, platí šest procent z ceny stánkařům. V případě SMS jízdenky platí provozovateli dokonce 12 procent. U bankovní karty je to 3,5 procenta. Je to tedy nejnižší provize z těch distribučních kanálů, které má.

LN: Kolik vlastně zavedení systému stálo?
Pořízení systému není tajné – investice do terminálů pro odbavování pomocí čipových karet v roce 2015 přišla přibližně na 40 milionů korun a implementace přijímání bezkontaktních čipových karet o rok později na 11 milionů korun. Není to tak velká částka vzhledem k tomu, jak je ten systém ekonomicky výhodný a jak je jednoduchý. Když například přijde do tramvaje revizor, ukáže mu cestující jednoduše svoji bankovní kartu.

Krnáčová maluje budoucnost Lítačce: kupon na mobilu nebo platební kartě

LN: Objevily se problémy?
Byly nějaké reklamace, většinou souvisely s tím, že lidé nepochopili nebo si nepřečetli tarifní podmínky. Lidé také nepochopili, že systém nezná a nesbírá osobní údaje – on tedy neví, že máte několik různých platebních karet. Když cestující poprvé přiloží kartu například České spořitelny a po přestupu v druhém vozidle přiloží například kartu Raiffeisenbank, systém to vyhodnotí jako dvě různé osoby a dvě různé jízdy. Musí se přikládat jedna a táž karta. To byly takové provozní problémy, které se objevily hlavně na počátku.

LN: V úvodu jste řekl, že Česká republika je pionýrem v dopravních systémech, ale ono to vypadá spíš jen na Ostravu...
Ne tak docela, v Česku najdete víc podobných projektů. Ostrava je tedy první, kde byl zaveden systém variable fare, tak jak jsem ho popisoval. Ale systém placení bankovními kartami funguje například v Plzni, kde si při nástupu zvolíte, jakou chcete jízdenku, a zaplatíte kartou na validátoru v tramvaji nebo autobuse. Už najdete i systémy, které mají časový kupon registrován k bankovní kartě, jako v Děčíně nebov Olomouci. Brno také připravuje od nového roku možnost zapsání časového kuponu k bankovní kartě a následně hodlá též jít cestou variable fare.

LN: A pak je tady Praha, která má největší dopravní podnik v republice a za sebou několik nepodařených pokusů. Praha provozuje Lítačku, pro níž XT-Card dodával software. Není to v době, kdy se v řadě měst dá platit bankovní kartou, cesta zpátky?
Většina velkých měst má klasické papírové nebo plastové karty, na kterých začínala, a ta možnost zaplatit jízdné bankovní kartou je spíše doplňkem nebo alternativou. I v Ostravě už dlouho funguje takzvaná Odiska. V Praze dříve nebo později budou bankovní karty zavedeny. Jak a kdy k tomu dojde, to záleží na městě.

Například turisté, kterých v Praze rozhodně není málo, pak budou určitě dávat přednost bankovním kartám před Lítačkou. Záleží ale také na tom, jaké další služby Lítačka nabídne. Vstupy do knihoven nebo další slevy a tak dále. I to záleží na městě. Koexistence obou způsobů odbavení v dopravě tu ale určitě nastane.

Adriana Krnáčová: zkouška nového platebního terminálu na jízdenky.
Snímek z roku 2016 a tehdejší pražská primátorka Adriana Krnáčová s finální...

LN: V kolika městech nyní provozujete dopravní systémy?
Dodáváme do hodněměst a krajů, ale ne že bychom měli všude odbavovací systémy, někde fungujeme jako integrátor. To znamená, že jsme vyhráli výběrové řízení, ale ne všechny součásti jsou naše, takže jsou tam dodávky od subdodavatelů. Takto fungujeme například v Hradci Králové a v Pardubicích. Dodáváme i pro Prahu, Liberec, Ústí nad Labem a také doufáme, že se nám podaří implementovat v dalších regionech stejný multikanálový odbavovací systém, jaký má Ostrava.

LN: V Česku tedy máte asi dost silné postavení...
V oblasti čipových karet jsme jedním z lídrů, ale z hlediska prestiže a zkušeností jsme mezi prvními v Česku.

LN: Není to nebezpečná pozice? I vzhledem k tomu, nakolik jsou zakázky pro města ostře sledovanou oblastí?
To si nemyslím, spoustu zakázek jsme také nedostali. Není to tak, že když se přihlásíme, vyhrajeme. Teď jsme nevyhráli v Brně. Hlásili jsme se na elektronický portál pro Lítačku, to vyhrála jiná firma. Nepřináší nám to výhodu, že bychom získávali zakázky. I v Ostravě, kde už máme zavedený systém, dál soutěžíme o dodávku kontrolních čteček pro revizory.