19. listopadu 2016 17:00 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Jurečka: Proč máme dovážet mléčné výrobky? Můžeme si je vyrobit sami

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 65Diskuse
Mnistr zemědělství Marian Jurečka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mnistr zemědělství Marian Jurečka. | foto: Petr Topič, MAFRA
PRAHA Když dojde s hospodáři a chovateli řeč na Mariana Jurečku (KDU-ČSL), nastává poměrně neobvyklý úkaz – chválení. Farmáři ministra zemědělství zmiňují jako prvního v dlouhé řadě, kdo vzal vážně otázku klimatických změn.

„České zemědělství se změní. Bude mnoho katastrů, kde ještě dnes pěstují obilí na hranici rentability a kde to už za třicet let nebude možné,“ říkáMarian Jurečka.

LN: Než jste nastoupil do úřadu, hovořil jste o tom, že chcete platby zemědělcům více rozlišit podle toho, co se na půdě pěstuje, na úkor prosté platby za hektar. Co jste v tom udělal?

Při nastavování společné zemědělské politiky Evropské unie jsme v rámci prvního pilíře vyčlenili obálku, která celkově představuje 15 procent celého balíku. Třináct procent je na citlivé komodity, to znamená mléčné krávy, masná telata, ovoce, zeleninu, brambory, cukrovku a chmel. Zbylá dvě procenta jsou pro zemědělce pěstující bílkovinné plodiny, které vážou vzdušný dusík, a k tomu mají dobytek. Je to maximální možný strop, jaký nám umožňují uplatnit unijní mantinely. V tomto trendu cílení na určitou činnost chci pokračovat, protože přístup, který tu byl posledních sedm let, nefungoval.

LN: Jaký systém?
Spočíval v mantře: dejme zemědělcům peníze, oni si s tím poradí. To nebylo motivační, sklouzávalo to k tomu, že zemědělci dělali to nejjednodušší. Tedy tři tradiční plodiny – pšenici, ječmen, řepku, případně kukuřici, a pokud je to blízko hor, pak trávu, kterou jednou za rok posekali a zmulčovali. Důraz na to, abychom řešili potravinovou soběstačnost, pracovní místa na venkově, vytváření přidané hodnoty, nebyl nijak podchycený. To jsme se snažili změnit a usilujeme o další pokrok v jednáních, která vedeme na radě ministrů. Když jsme tu měli eurokomisaře Phila Hogana a jeho generálního ředitele, oběma jsem říkal, že od roku 2018 nebo nejpozději v nové společné zemědělské politice chci podíl na citlivé komodity zvýšit alespoň na pětadvacet procent.

Pole s řepkou olejkou.

LN: Jak má vypadat ideální, finální poměr?
To zatím nejsem schopen hodnotit, protože třeba Německo tuto motivaci neuplatňuje, a přesto tamní zemědělci nesklouzli k tomu, aby ustoupili od živočišné výroby a dělali jen dvě tři tržní plodiny. Je to i o uvažování sedláka, aby byl schopen vyvážit ekonomické zájmy se správnou zemědělskou praxí.

LN: Čím to, že německý sedlák je motivovanější?

Je třeba chápat širší souvislosti. Zpracovatelství u nás až na výjimky není provázáno se zemědělstvím ani maloobchodem. V Německu zemědělci po tisících tvoří odbytová družstva, pak je motivace samozřejmě jiná, pak mají zájem vyrábět i to, co z hlediska základních zemědělských komodit není lukrativní, protože se jim to zhodnotí a vrátí.

LN: Reaguje změna podílu i na ochranu kvality půdy? Protože ty tři nejznámější plodiny ji vyčerpávají, když se nestřídají.

Samozřejmě, cílení na citlivé komodity souvisí se vztahem k půdě. Když porostou plochy s ovocem a zeleninou, poroste množství zvířat, logicky se to promítá do toho, že organická hmota v České republice zůstane. Vyvážíme ohromné množství organické hmoty z obilí, protože tu nejsou zvířata, která by ji zkrmila, jsou to skoro čtyři miliony tun obilí, které se sem už nikdy nevrátí, a vezeme je klidně přes půl světa. Vždycky budeme exportní zemí, ale proč máme být na jedné straně exportní a na druhé dovážet hotové výrobky například z mléka, když si je můžeme sami vyrobit?

LN: Výzva, se kterou se musí zemědělství také vyrovnat, je klimatická změna. Na jižní Moravě začíná být příliš horko na pěstování některých druhů, naopak na Vysočině se pěstují rajčata, což před lety nebylo kvůli teplotě možné. Jak se promění struktura českého zemědělství?

Bude mnoho katastrů, kde ještě dnes pěstují obilí na hranici rentability a kde to už za třicet let nebude možné. Bude nutné pěstovat buď pod závlahou, nebo plodiny výrazně odolnější proti stresu suchem. Naším cílem je, aby šlo o plodiny pro výrobu potravin, bude-li to možné, se zapojením závlahových systémů.

LN: Mají-li být závlahy za 30 let nachystané, musí se s nimi začít teď. Ministerstvo už jejich podporu spustilo. Jaký je zájem?

Nejprve jsme si letos udělali inventuru všech závlahových systémů, ministerstvo ani nevědělo, kde všude jsou, v jakém stavu a kdo je vlastní. Během posledních dvou krizových let začali zemědělci víc přemýšlet nad tím, že pokud chtějí pěstovat zeleninu a brambory s jistotou stabilní produkce, musejí mít závlahu. Vidíme to na poptávce vyšších investic do závlah. Pomáháme zaplatit rozvod mezi rostlinami, většinou ve formě kapkové závlahy nebo rozstřikovačů, a pak pomáháme financovat i opravy podzemní infrastruktury, podzemních rozvodů vody a čerpací soustavy, které berou vodu většinou z řek a velkých vodních nádrží.

Ministr zemědělství Marian Jurečka.

LN: Co vám vyšlo z průzkumu stávajících závlah? Existující infrastruktura se v 90. letech přestala využívat a chátrala.

Roste poptávka znovu je využívat, investovat do nich. A také vyplynulo, že zemědělci chtějí pěstovat ovoce a zeleninu, ale mají problém s odbytem a pracovní silou. Problém s odbytem je řešitelný, snažíme se zemědělce motivovat k tomu, aby se více sdružovali do družstev na společné skladování, zpracování, marketing.

LN: Už neplatí, že by na polích pomáhali studenti brigádníci?

Ne každému se chce jít dělat na pole, a student navíc může pracovat jen o prázdninách. Proto musíme pracovníky přivézt ze zahraničí. Zemědělci chodí hledat i na úřady práce a řeknou vám, že lidi, kteří by byli ochotni jít na okurky nebo chmel, sbírat jahody, v České republice už standardně nenajdeme.

LN: Jaký je zájem o dotace na opatření blízká přírodě proti velké vodě a suchu?

Poměrně velký, hlavně o protipovodňová opatření a pozemkové úpravy. Daleko víc se snažíme cílit na to, aby nešlo jen o vybetonování vnitřků měst, ale aby v krajině vznikaly suché poldry či místa přirozeného rozlivu. Pokoušíme se, aby poldry sloužily i jako akumulační nádrž. Pozemkové úpravy znamenají, že se snažíme nejen o to, aby k poli vedla cesta, ale také abychom krajinu co nejvíce přiblížili jejímu přirozenému vzhledu a funkci. Biopásy, remízky, meze, mokřady či rybníky musíme vrátit zpátky do krajiny.

LN: Plýtvají pořád Češi vodou?

Už jsme na dolní hranici možností spotřeby vody v přepočtu na obyvatele.

LN: To ale jde jen o domácnosti.

Ano, to se nebavíme o průmyslových a jiných provozech. Je třeba si uvědomit, že spotřeba na hlavu je zhruba 92 litrů. Pokud budeme mít ambici snižovat dále, porostou náklady na vodohospodářskou infrastrukturu. Protože voda musí téct jistý počet kilometrů vodovodním řadem a musí být pořád garance, že i na konci své cesty z kohoutku je stále nezávadná. Pokud se bude snižovat průtok, bude třeba logicky udělat více úpraven, aby se kvalita zaručila.

LN: Neboli zdražit vodu.

Pak by ji vodohospodářské společnosti logicky zdražily. Pokud se úspory ve spotřebě dostanou pod rozumnou mez, pak už úspora způsobuje výrazně vyšší cenu vody. Vysoký potenciál má naopak přechod na technickou vodu v průmyslových provozech a zemědělství. Tím se otevře i prostor pro velké úspory v živočišné výrobě a na závlahách.

LN: Jak se daří řešit krizi mléčných výrobků a vepřového masa?

Začnu tím jednodušším. Výkupní cena vepřového masa za posledních pět měsíců už je na úrovni, kdy producenti nejsou ve ztrátě. Je potřeba si také říci, že za sebou mají tři roky ztrát, takže nějaký čas potrvá, než bude produkce vepřového rentabilní.

LN: Co krizi vepřového zastavilo? Snížily se chovy?

Jednak, ale také se zvýšila poptávka, především v Číně, což na světovém trhu významně ovlivnilo změnu ceny. Situace v mléku je ale pořád vážná, průměrná výkupní cena činí 6,2 koruny za litr. Pobavily mě zprávy v jedné televizi, které hlásaly: vzrostla cena mléka, výrobky z něj budou dražší. Posledních 20 měsíců spadla výkupní cena skoro o třicet procent a nevšiml jsem si, že by mléčné výrobky na pultech obchodů o třetinu zlevnily. Ani náhodou. Zemědělci mají pořád asi dvoukorunovou ztrátu na litr. To, co jim letos nabízíme navíc, je čtyřmiliardový balíček, jenže celkové ztráty na mléce a vepřovém činí za republiku zhruba 8 miliard.

LN: Takže bychom potřebovali, aby Číňané pili více mléka?

Stačilo by, aby Češi kupovali víc domácích výrobků z něj, pak bychom Čínu ani nepotřebovali.

LN: Láme se spotřebitelské chování Čechů tímhle směrem?

Pomaličku se to daří. U mléka je problém, že zhruba 30 procent toho čerstvě nadojeného vyvezeme do zahraničí a zároveň si zhruba 30 procent mléčných výrobků naopak dovezeme. Naše mlékárny by mohly mnohem více vyrábět finální produkty, ale klíčový je zákazník, který si musí koupit český sýr nebo jogurt. Z průzkumů vyplývá, že zákazníci se více ptají po původu a kvalitě. Je to přes třicet procent zákazníků, dříve to bylo necelých deset.

Penny Market je první velký řetězec, který se zapojil do označení Česká potravina – to znamená, že vyžadují od dodavatelů u jednodruhových potravin sto procent českého původu, u vícesložkových pětasedmdesát. Díky tomu roztáčejí kola zvýšené poptávky, aby potravinář měl ambici nakoupit od českého zemědělce. Říkali nám, že když na přelomu února a března začali svoje dodavatele oslovovat, nesplňovala to ani čtvrtina, teď už je to šedesát procent. Tudy vede cesta.

LN: Znamená zájem o původ jídla automaticky to, že si ho zákazník koupí?

Je v tom rozdíl. Jedna věc je, když se vás někdo zeptá na ulici, jestli máte rádi české výrobky. Málokdo odpoví, že ne, ale otázkou zůstává, zda to pak i koupí. Nicméně lidé z Penny říkali, že výsledky se odrážejí i v tržbách.

LN: Co se týče kampaní, roky probíhá hádka mezi Vinařskou asociací a svazem o to, jestli se peníze z Vinařského fondu rozdělují účelně a bez „kamarádšoftu“. Zasáhnete do toho?

Teď mám před sebou jmenování osmi členů rady Vinařského fondu a budu chtít, aby zastoupení jednotlivých hráčů bylo vyvážené. Právě proto, aby nevznikaly pocity, že malí vinaři se cítí odstrčeni a fungují klientelistické vazby. Vnímal jsem výhrady k výběrovým řízením, to už jsme i za mého působení opakovaně auditovali, a Vinařský fond už si je dal do pořádku.

LN: Problémy tam tedy byly, ale už se napravily?

Z hlediska zakázek na dodavatele marketingu ano. Z hlediska toho, co a jak fond propaguje, zatím není nespokojenost odbouraná, ale věřím, že tomu pomůže právě vyváženější zastoupení členů rady ve Vinařském fondu.

LN: Má vzniknout marketingový fond pro zemědělce. Bude si ministerstvo hlídat, aby se u něj nevyskytly problémy známé od vinařů?

Budeme chtít, ať už v potravinářském, nebo lesnickém fondu, silnější zastoupení ministerstva. Ve Vinařském fondu máme zatím jednoho jediného člověka, a to tam dáváme polovinu peněz.

LN: Přesuňme se k lidovcům. Jak si vysvětlujete úspěch v krajských a senátních volbách?

Posledních šest let se nám daří prezentovat KDU-ČSL jinak, změnou vedení, komunikace i chováním v konfliktních situacích ve vládě. Já ani Pavel Bělobrádek nemáme ambice pískat přestřelky mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem. Možná to na první pohled zaujme palcovými titulky, ale lidé to od politiků podle mě nechtějí. Úspěch, když se bavíme o senátních volbách, je dán i tím, že jsme schopni nabídnout osobnosti, které toho mají v daných regionech hodně za sebou. Máme slušný potenciál a jsme schopni dosahovat výsledků z dob čtyřkoalice.

LN: Takže dvacet procent?

Bavíme se určitě o úrovni nad deseti procenty. Pokud se chováme dobře, držíme slovo a žijeme podle toho, co říkáme, komunikujeme srozumitelně, pak jsou schopni nás podpořit i voliči, kteří nejsou věřící.

LN: Pomohou vám regionálně známé osobnosti i ve sněmovních volbách?

Věřím, že jsme schopni přijít a říci: toto byl náš program před čtyřmi roky, toto jsme splnili – splněnou máme většinu a s tímto přicházíme pro další období. Ne na čtyři roky, na delší horizont. Aby byla jasná vize, kam chceme republiku vést.

LN: Jak to bude se spojenectvím KDU a STAN?

Kdybych měl hodnotit, které politické subjekty k sobě mají programově nejblíže, jsou to právě křesťanští demokraté a STAN. Ve Starostech jsou lidé, kteří za sebou mají obrovské zkušenosti, cítí komunální potřeby, což se podle mě dobře potkává s naším poměrně konzervativním programem. Vycházím i z toho, že jsem od mnoha lidovců i Starostů často slyšel: Už spolupracujeme na tolika úrovních, dává logiku, abyste se o tom začali bavit i vy nahoře. Vzchází to z členské základny, naší i Starostů.

LN: A bude to možné? Neselže dohoda na personáliích?

Musíme to zkusit, vytyčit si nejproblematičtější body a samozřejmě personálie jsou tím, na čem mnoho projektů nedopadlo. Až na Karlovarský kraj jsme šli v nynějších volbách do hejtmanství samostatně, takže se můžeme podívat, jak si kde stojíme. KDU-ČSL má lepší výsledky na Moravě, STAN v Čechách. V tom je základ pro debatu nad personáliemi.

LN: Ale co celostátní lídr? Představte si, že by společné uskupení volby vyhrálo a mělo nárok na premiéra. Kdo by to byl?

Je to otázka, kterou se budeme muset zabývat. Máme čas do ledna až února, abychom si v tom udělali jasno. Na jaře bude celorepublikový sněm náš i Starostů, kdy by eventuálně mělo přijít k oficiálnímu stvrzení spojenectví.

LN: Až bude jarní sjezd KDU, chcete kandidovat?

Chci si to v průběhu Vánoc vydiskutovat sám se sebou i s rodinou. Bavíme se doma o tom, nakolik je udržitelná situace, že jsem už čtvrtým rokem pryč od rodiny.

  • 65Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz