Podle Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) pevně stanovený termín povede k fiskální disciplíně, tedy rozumnému hospodaření státu. Země již Národní plán zavedení eura má, vláda jej schválila letos v dubnu. Termín přijetí společné evropské měny ovšem tento materiál neobsahuje. Plán je základním rámcem pro praktické přípravy na zavedení eura a představuje souhrn postupů a návodů pro jednotlivé sektory i občany, jak se na přijetí jednotné měny připravit.
Analytici s rokem 2012 souhlasí
Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. Kvůli veřejným financím ale tento plán opustila a ministerstvo financí považovalo za reálný rok 2012. Tento termín analytici vesměs považují za dobrou volbu. Cílem reformy veřejných financí je zpomalit rostoucí zadlužování státu a snížení růstu mandatorních, hlavně sociálních, výdajů. "Ten problém, který vidíme, je problém celé střední Evropy. Zahraniční zadluženost není sice v
ČR tak vysoká, ale ten trend je znepokojivý," uvedl dnes na fóru ekonom Jan Švejnar.
Vláda navrhuje řadu opatření v daňové oblasti, například zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 procent, snižování daní podnikům nebo zvýšení některých základních slev na dani. Největším problémem je ovšem podle Kalouska nárůst výdajů po jejich zvýšení poslanci na jaře 2006. Proto vláda hodlá řadu sociálních dávek a poplatků změnit, snížit, nebo dokonce zrušit. "Bilance rozpočtů by byla o 70 miliard korun příznivější, kdyby parlament v první polovině 2006 nezasedal," uvedl Kalousek.
Analytici s rokem 2012 souhlasí
Česká republika původně plánovala, že přijme euro v roce 2010. Kvůli veřejným financím ale tento plán opustila a ministerstvo financí považovalo za reálný rok 2012. Tento termín analytici vesměs považují za dobrou volbu. Cílem reformy veřejných financí je zpomalit rostoucí zadlužování státu a snížení růstu mandatorních, hlavně sociálních, výdajů. "Ten problém, který vidíme, je problém celé střední Evropy. Zahraniční zadluženost není sice v
ČR tak vysoká, ale ten trend je znepokojivý," uvedl dnes na fóru ekonom Jan Švejnar.
Vláda navrhuje řadu opatření v daňové oblasti, například zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 procent, snižování daní podnikům nebo zvýšení některých základních slev na dani. Největším problémem je ovšem podle Kalouska nárůst výdajů po jejich zvýšení poslanci na jaře 2006. Proto vláda hodlá řadu sociálních dávek a poplatků změnit, snížit, nebo dokonce zrušit. "Bilance rozpočtů by byla o 70 miliard korun příznivější, kdyby parlament v první polovině 2006 nezasedal," uvedl Kalousek.
