Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kalousek: Úvahy o zvýšení daní jsou na místě

Ekonomika

  14:22
LUCEMBURK - Úvaha o možném navýšení nepřímých daní v Česku kvůli případným turbulencím na trzích v souvislosti s problémy Řecka a eurozóny je zcela na místě. Řekl to dnes ministr financí Miroslav Kalousek. Tato možnost, kterou v neděli naznačil premiér Petr Nečas, by byla méně škodlivá než zvýšení přímých daní, dodal ministr.

Miroslav Kalousek přijíždí na jednání K9 foto:  František Vlček, Lidové noviny

"Kdyby mělo dojít k nějakým turbulencím, tak musíme věrohodně stabilizovat veřejné rozpočty. A samozřejmě že zdanění spotřeby je mnohem méně škodlivé pro konkurenceschopnost než zvyšování přímých daní," řekl Kalousek při příjezdu na zasedání s kolegy z dalších zemí EU, na němž se řeší potíže Řecka. Nejde podle něj sice o populární krok, ale byl by na místě.

Co jsou nepřímé daně?

Mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Tyto daně mají největší podíl na plnění státního rozpočtu.

Sněmovna minulý týden schválila v prvním čtení vládní návrh úpravy DPH. Příští rok se na 14 procent zvýší dolní sazba DPH, horní dvacetiprocentní sazba zůstane stejná.

Od roku 2013 se obě sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Peníze z vybrané DPH mají podle dohody stran vládní koalice jít na velkou důchodovou reformu.

Ministr zdůraznil, že jde zatím o úvahu, ne konkrétní návrh. Praha by k tomu měla přistoupit v případě, kdyby se současná dluhová krize kolem Řecka a eurozóny dále rozrůstala, kdyby se na trhu objevily turbulence či panika a pokud by křehký růst eurozóny vlivem finanční krize opět propadl.

Nečas v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce upozornil, že úvaha o zvýšení nepřímých daní je jeho osobní názor. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky ale při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl.

Peníze pro Řecko zatím nejsou
Problémy Řecka a jejich dopady na eurozónu se zabývali na dlouhém nočním jednání ministři financí eurozóny. Ti se rozhodli, že zatím neuvolní další miliardy eur z prvního záchranného balíku. Podmínkou k zpřístupnění těchto peněz, které Atény nutně potřebují v krátkodobém horizontu na odvrácení hrozby bankrotu, je to, aby Řekové schválili další škrty a reformy. Peníze by tak Atény mohly dostat v půlce července, pokud svým závazkům dostojí.

ČTĚTE VÍCE:

Ministři upozornili, že Řecko bude potřebovat další záchranný balík. Na této pomoci by se měl podle eurozóny podílet i soukromý sektor, byť na dobrovolné bázi. "České republiky se teď ta (dodatečná) dohadovaná mezinárodní pomoc netýká, protože to bude poskytovat záchranný fond eurozóny," řekl Kalousek.

Pomoc jen oddaluje nevyhnutelné
"Ona ta mezinárodní pomoc není jenom na záchranu Řecka a společné měny eurozóny, ona také do značné míry zachraňuje finanční domy, které mají ve svých bilancích řecké dluhopisy a které by se ocitly v dost značných potížích v okamžiku, kdyby řecké dluhopisy byly znehodnoceny," podotkl k možnému zapojení privátních bank a finančních institucí. Požadavek některých evropských politiků na zahrnutí soukromého sektoru je tak podle něj na místě. "To má svoji logiku," dodal.

Dodal ale, že přes veškerou pomoc, která do Atén míří, podle něj vše směřuje k tomu, že současná dluhová otázka Řecka bude jen oddálením a rozložením problému. Záchranné balíky prý nemohou vést k definitivnímu odvrácení hrozby vznášející se nad Aténami.

"Aby se přestal ten dluh zastavovat, tak by muselo být Řecko schopno tvořit dvacetiprocentní přebytky. Já jim samozřejmě držím palce v jejich privatizaci a konsolidačním úsilí, ale obtížně si to umím představit," řekl Kalousek.

Autoři: ,