4. května 2011 10:59 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Každý dům může mít na
střeše větrnou elektrárnu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Budova v Londýně navržená skupinou Hamiltons Architects má větrníky na střeše | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budova v Londýně navržená skupinou Hamiltons Architects má větrníky na střeše |
Vytvořit spojení mezi požadavky průmyslu a výzkumnými programy univerzit, takový je cíl výzkumného centra, které v následujících deseti letech vyroste v Jihlavě. Za půlmiliardovým projektem stojí sdružení Energoklastr. "Výzkum bude probíhat podle zadání průmyslu, nebude to bádání pro bádání," říká šéf Energoklastru Jan Rakušan.

LN Jak jste dospěli k projektu výzkumného centra v Jihlavě?
Energoklastr založilo sdružení firem spolu s univerzitami. Zaměřujeme se na snižování energetické náročnosti budov, obnovitelné zdroje a materiálové inženýrství. Na základě aktuálních projektů vznikla potřeba místa, kde bychom tyto technologie mohli vyzkoušet v praxi. Po analýze osmi lokalit jsme se rozhodli pro Jihlavu.

Kdo je Jan Rakušan

manažer výzkumu Jan Rakušan

Dlouhodobě se zaměřuje na aplikovaný výzkum, transfer technologií a práva duševního vlastnictví. V současnosti je předsedou představenstva Centra pro výzkum, vývoj a inovace (CVVI), předsedou sdružení Energoklastr a podílí se na přípravě vzniku Centra transferu technologií (CTT) v Jihlavě.

LN Proč jste vybrali Jihlavu? Je zde dobrá dopravní dostupnost z Prahy i Brna. Další výhodou Jihlavy jsou náročnější klimatické podmínky oproti Praze či Brnu, tudíž se více hodí k testování technologií v oblasti energetických úspor. V Jihlavě navíc výzkumná centra scházejí. Například v Brně je dnes velký problém najít dostatek kvalifikovaného personálu pro aplikovaný výzkum.

LN Jednou z oblastí, kterou se chcete zabývat, jsou malé větrné elektrárny, které lze umístit na střechy budov. Je to perspektivní v českých podmínkách?
Velké větrné elektrárny kolem sebe potřebují široké ochranné pásmo. Jsou známé případy, kdy z lopatky odlétl kus ledu a proboural se střechou do domu. Narůstá tudíž odpor proti nim. Budoucnost ve využití větru patří malým větrným elektrárnám, které bude možné pořídit i za několik desítek tisíc korun. Dáte si je na střechu a po dobu 20 až 30 let si levně budete vyrábět elektřinu. Cílem jsou domy energeticky soběstačné, které však zároveň poskytnou dostatečný komfort pro život.

Podívejte se:

LN Další oblastí působnosti jihlavského výzkumného centra budou úspory energií. Co konkrétně chystáte?
Pracujeme na různých technologiích jak pro malé domy, tak pro velké administrativní budovy. První výsledky jsou velmi povzbuzující. Například u softwarového řešení regulace vytápění se návratnost pohybuje od tří do pěti let. Pokud investujete do zateplení, návratnost je 20 let. Tedy podobná, jako je životnost polystyrenových desek, kterými se domy obkládají.

LN O kolik lze regulací vytápění snížit spotřebu energie v běžné domácnosti?
Spotřebu energií u modelového 20 let starého domu lze snížit o 10 až 15 procent, s dodatečnými regulačními systémy lze ušetřit dalších 10 procent.

LN Co dalšího patří mezi prioritní oblasti vašeho bádání?
Ještě bych rád zmínil biomasu, kde nás zajímá, jak lépe pěstovat rychle rostoucí plodiny a dřeviny a jak zvýšit efektivitu při výrobě elektrické a tepelné energie. Naší výhodou je, že první oblast budeme řešit s pomocí odborníků z Mendelovy univerzity a druhou s pomocí ČVUT. Jsme schopni dát dohromady tým lidí z různých odvětví, kteří budou spolupracovat při řešení konkrétních problémů.

LN Co říkáte na současný stav vědy a výzkumu v Česku? Lze něco zlepšit a čemu se chcete v CTT Vysočina vyhnout?
Určitě prostor ke zlepšení je. Za zásadní považuji zaměření na oblasti, kde máme zázemí průmyslu, který bude schopen výsledky výzkumu převést do výroby. Není důležité jenom něco objevit, ale být schopen to uvést do praxe – výsledek uplatnit na trhu či prodat patent. Vědci se v době krize pomalu učí, že veřejných zdrojů není dostatek a je nutné zaujmout i průmysl a soukromé investory.

LN Jste příznivcem názoru, aby se výzkum v Česku zúžil jen na perspektivní obory, ve kterých máme šanci konkurovat na světovém trhu?
Problém je v tom, kdo řekne, které obory jsou perspektivní a zaslouží si podporu státu. A jak vysvětlit těm ostatním, že dostanou méně peněz. Dnes v Česku zkoumáme veškeré vědní obory, včetně tropického ovoce. A to všechno hradíme z veřejných rozpočtů. Například Velká Británie už před pěti lety definovala šest cílových oblastí výzkumu, do kterých bude dávat veřejné peníze. Ostatní mohou bádat za vlastní prostředky či prostředky soukromých investorů. Akademická svoboda znamená svobodu bádat, ne povinnost státu dát peníze na bádání.

LN Je vůbec šance zažité chování akademické sféry někdy změnit?
Postupně si všichni začínají uvědomovat, že je fajn bádat nad vlastním projektem, ale pokud to průmysl nezajímá, tak to ztrácí dlouhodobě smysl.


  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz