Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Když z regálů jde strach. Hazardují Češi se svým zdravím?

Ekonomika

  18:11aktualizováno  7. února 10:15
PRAHA - Kdo se bojí, nesmí do supermarketu. Tak by se v době skandálů s rizikovými potravinami dalo parafrázovat známé české přísloví. Strach totiž dokáže pořádně zamíchat nákupními zvyky spotřebitelů.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Lidové noviny

Ten, kdo se nechá snadno vyděsit, může se lehce stát loutkou v rukou vodičů – politiků, zástupců oborových sdružení či reklamních specialistů. Rozlišit, zda se jedná o reálné riziko, nebo jen marketingově či mediálně vytvořenou bublinu, není pro řadového občana snadné.

Čtěte více:

Správně se rozhodnout je o to těžší, pokud se jedná o potraviny. Jen za posledních deset let se český zákazník musel vyrovnat s nemocí šílených krav, ptačí chřipkou, listeriózou, salmonelózou a nejnověji s dioxiny. Většinou toto dilema řeší tak, že v prvních dnech po propuknutí aféry postiženou potravinu nekupuje, v následujících týdnech však využívá nižší ceny a objemy prodejů stoupají.

Infografika - klikněte pro zvětšení:

Grafika - potraviny

Je česká "imunita" vůči potenciálně nebezpečným potravinám namístě, nebo lidé s vidinou finančních úspor zbytečně hazardují s vlastním zdravím?

Dobrý den. Koupila jsem vepřové maso, je z Německa. Mohu ho dát rodině, nebo je tím otrávím? I na takovéto dotazy odpovídala letos v lednu Státní veterinární správa. Volající babička z českého podhůří se totiž na základě zpráv z médií skutečně obávala, že své nejbližší otráví jednou z nejjedovatějších látek – dioxiny.

Ty jsou mnohonásobně toxičtější než například známé jedy, jako je strychnin nebo kurare. Krátkodobé vystavení vysokým dávkám vyvolává u člověka kožní změny jako chlorakne, tmavé skvrny na kůži a poškození jater. Při dlouhodobém působení je zasažen imunitní a nervový systém, žlázy s vnitřní sekrecí a jsou porušeny reprodukční funkce. U zvířat dioxiny vyvolávají některé druhy zhoubného bujení, podobné účinky se tak dají předpokládat i u lidí.

Takzvaný dioxinový skandál vypukl v sousedním Německu na přelomu letošního roku. Tamní úřady odhalily výskyt této jedovaté látky ve vejcích a krmivu pro hospodářská zvířata. Firma, která je za únik dioxinů zodpovědná, dodala na německý trh až tři tisíce tun zamořeného tuku, který mohl kontaminovat až 150 tisíc tun krmiva. Do Česka se přitom dostalo až 4,5 tuny potenciálně zasaženého vepřového. Část této dodávky české dozorové orgány zajistily a následně opět uvolnily na trh, neboť zkoušky neprokázaly nadlimitní přítomnost dioxinů. Košík s vejci

To, že se na českém trhu ihned začaly ozývat hlasy varující paušálně před německými potravinami, již někteří považují za zneužití situace.

"V poslední době slýchám, že bychom neměli potraviny dovážet. Naskakuje mi husí kůže, když vidím, jak se někteří snaží využít například situace v Německu," uvedl během konference Retail Summit generální ředitel Povltavských mlékáren Milan Žák. Podle něj je totiž od tuzemských výrobců potravin nefér zneužívat strachu lidí z potenciálně nebezpečných potravin ve svůj prospěch.

Mezi těmi, kteří volali po zákazu dovozu potravin z Německa jako první, byl například prezident Agrární komory Jan Veleba. "Mělo by se zvážit uzavření dovozu směrem z Německa k nám. Až do úplného vyšetření a uzavření celého případu by se měl tento dovoz zcela zastavit," požadoval na začátku ledna Veleba. A ihned nabízel i řešení. "Doporučil bych kupovat české maso, české potraviny. Zaprvé je výrobce snadno dohledatelný a zadruhé takovýto průšvih jako teď v Německu u nás není kvůli přísným normám možný."

Infografika - klikněte pro zvětšení:

Grafika - potraviny

O něco umírněněji se ve prospěch nákupu domácí produkce vyslovoval ministr Fuksa. Ten sice uklidňoval veřejnost, že potraviny na českém trhu jsou na základě dosavadních kontrol bezpečné, ale těm, kdo se i přes negativní výsledky analýz bojí dioxinů, doporučoval vyhnout se zahraničním potravinám. "Český klient by se měl dívat na to, co kupuje, a přednostně do košíku vkládat domácí zboží," řekl Fuksa.

Jak moc se při svých nákupech nechali čeští zákazníci ovlivnit dioxinovou aférou a následnými doporučeními, se zatím nedá určit. "Po týdnu, kdy je větší klid, se zdá, že se nic tak dramatického neodehraje. Kdyby však aféra trvala déle, měla by pro český trh nedozírné následky. Výrobci by začali krachovat," řekl Jan Stibal, ředitel svazu chovatelů prasat v České republice.

Otrlí čeští zákazníci
Skandály s rizikovými potravinami mají na živobytí jejich producentů velký vliv, a to i v případě, že se na domácím trhu setkávají s velmi "otrlými" zákazníky. "Český spotřebitel se chová jinak než zákazníci v západní Evropě. V České republice stále převažuje preference nákupu podle ceny, a proto jsme na tyto aféry méně citliví," vysvětlil Stibal.

Unikátní chování českých zákazníků potvrzuje i předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. "U nás spotřebitelé stále reagují na cenu, ta je alfou a omegou všeho. Bez ohledu na potenciální zdravotní rizika se lidé o zboží ve slevě poperou," řekla Tůmová.

Dioxinová aféra v Německu vedla k zákazu prodeje dovezených potravin v některých státech.

Je však chování českých spotřebitelů v porovnání s jejich západními protějšky méně zodpovědné, nebo spíš více realistické? Pravda je, že pokud se zákazník vyhne potenciálně kontaminovaným potravinám, neznamená to ještě, že nebezpečnou látku v malém množství nezkonzumuje. Pokud se tedy spotřebitel bude preventivně stranit německého masa a bude kupovat bůček pouze z českých prasat krmených českými směsmi, stejně dioxinům neuteče. A to ani v případě, že sní maso, které bylo zkontrolováno veterinárním ústavem a rozbory prošlo bez ztráty kytičky.

Výsledky analýz totiž obsahují formulaci: výrobky vyhověly limitům nebo nebylo zjištěno nadlimitní množství. Samotná přítomnost slova limit v souvislosti s tak nebezpečnou látkou, jako je dioxin, může v lidech vyvolat lehké mrazení. Když se dozvědí, že limity existují i na takové látky, jako jsou DDT, arzen, kadmium, rtuť nebo olovo, opustí klid i toho nejdrsnějšího jedlíka. Limity jsou však nastaveny velice přísně. Například Světová zdravotnická organizace stanovila denní limit příjmu dioxinů pro člověka na 1 až 4 pikogramy na kilogram. Takové množství je na hranici rozlišení laboratorními přístroji.

"Výše limitu se musí nastavit tak, aby byl toxikologicky opodstatněný, a zároveň nesmí být přísnější, aby nebránil mezinárodnímu obchodu," vysvětlil Vladimír Kocourek, profesor Ústavu chemie a analýzy potravin na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. V dnešní době je totiž prakticky nemožné vyprodukovat potraviny s nulovým obsahem škodlivých látek.

"Žijeme v permanentně kontaminovaném prostředí a je iluzí, že by bylo možné v takovém prostředí vyprodukovat zcela ‚čisté‘ potraviny," upozornil Petr Havel, agrární analytik. Například právě zmiňované rakovinotvorné dioxiny jsou ve stopovém množství obsaženy i ve vzduchu, vznikají třeba nedokonalým spalováním nebo při kouření. Český zákazník tak zřejmě není o skutečném stavu potravin poučen o nic lépe než jeho západní kolega, ale s kvalitou si zatím hlavu příliš neláme.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!