Klaus vetoval 'režijkovou' novelu zákona, kterou si vynutili odboráři

Zákon vracím z těchto důvodů:

1) Ač se ve veřejnosti vytváří dojem opačný, změnou zákona o dani z přidané hodnoty z prosince loňského roku nedošlo k rušení zaměstnaneckých benefitů. Benefity nikdo formou zákona neruší, pouze se z nich od 1.1.2010 vypočítává daň nikoli z ceny, za kterou si benefity kupují zaměstnanci, ale z ceny obvyklé. Změnou zákona se sledovalo zabránit krácení daně prostřednictvím účelového vyplácení části mzdy ve formě méně zdaněných benefitů. Za pozornost stojí i to, že tato nyní platná změna zákona prošla v prosinci 2010 naším parlamentem jednohlasně: ve sněmovně poměrem 142:0, v Senátu 48:0. Tato změna, přijatá v prosinci loňského roku, byla projednána i s odbory, které tehdy ke změnám zdanění benefitů žádnou námitku nevznesly.

2) Prosincovou změnou zavedený způsob zdanění benefitů, což bylo navíc provedeno v souladu se směrnicí EU (čl. 80 směrnice Rady 2006/112 ES), není v naší zemi něčím novým. Naopak. Zdanění benefitů dle ceny obvyklé platilo po celé období 1992-2004 a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o stav nenormální či nechtěný. Ke změně došlo až v roce 2004, kdy se benefity začaly zdaňovat ze zvýhodněné ceny, za kterou byly poskytovány zaměstnancům. Zaměstnavatel tak přiznáním benefitů poskytoval zaměstnancům určité přilepšení a zároveň část své produkce mohl zdaňovat ve výši, jakou si sám určil.

3) I když se ve veřejnosti nejvíce diskutují režijní jízdenky, zákon má dopad na zdanění všech benefitů. Benefitů je velké množství různé povahy a záleží na praxi, jak plátci před finančním úřadem obhájí tzv. cenu obvyklou. Jde o úpravu, jejíž dopad na příjmy státního rozpočtu není možné předem přesně vypočítat. Z toho plyne dnešní spor o velikost výpadku příjmů státního rozpočtu. Negativní dopad pro příjmy rozpočtu může být v řádech několika desítek milionů až jedné miliardy.

4) Rychlost, s jakou byla změna zákona navrhnuta, musí vzbuzovat podezření. Po pouhých dvou měsících platnosti změněného zákona přišla jeho další novela, aniž by byly známy dopady a důsledky provedených změn. Novelu předložila stejná vláda, která předkládala i zákon, který má tato novela měnit. Zákon byl projednáván urychleně pod tlakem odborářské zájmové skupiny. Mezi předložením zákona a přehlasováním Senátu Poslaneckou sněmovnou uplynulo jen osm pracovních dnů. Evidentně šlo o zneužití institutu tzv. legislativní nouze.

5) Novela má podporu určité skupiny zaměstnanců i zaměstnavatelů, neboť jim má přidat z veřejných rozpočtů. Je však nespravedlivá, protože vede k tomu, že třetí osoby – daňoví poplatníci – připlácejí jedné skupině zaměstnanců na zaměstnanecké benefity domluvené výhradně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Z těchto důvodů jsem se rozhodl novelu vrátit Poslanecké sněmovně s nadějí, že se tentokráte bude tomuto problému věnovat důkladněji.