V letošním roce ovšem banky poskytnou jen 7,5 bilionů jüanů (v přepočtu cca 1,1 bilionu amerických dolarů) a v roce 2011 jen 6,6 bilionů jüanů.
V postkeynesiánské teorii se zastává názor, že peněžní nabídka je výsledkem ekonomické aktivity (produktivní činnosti podnikatelů), a centrální banka tedy pouze přizpůsobuje objem peněz v ekonomice v návaznosti na potřebu ekonomických subjektů.
Z tohoto názoru vyplývá, že růst hospodářství (produkce) ovlivňuje tvorbu peněz (peněžní nabídky) prostřednictvím poskytování úvěrů. Poskytování (tvorba) úvěrů má tedy podstatný vliv na míru inflace a na případnou tvorbu bublin na trzích aktiv.
Jelikož Čína kontroluje objem poskytnutých úvěrů přímo pomocí kvót, může zabránit vzniku bublin předtím, než se dostatečně nafouknou a způsobí problém.
Přestavitelé Číny rozpoznali, že v roce 2009 mohlo dojít k přehnanému růstu cen nemovitostí z důvodu vysokého nárůstu objemu úvěru, a proto omezili objem poskytnutých úvěrů v letošním a příštím roce.
Díky tomuto opatření nedojde ke vzniku bublin na nemovitostním trhu či na dalších trzích aktiv, a Čína tak disponuje perfektním nástrojem měnové politiky, který by jí mohly západní centrální banky jen závidět.