V polovině dubna přijal kabinet usnesení, které ukládá ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům, aby do konce června předložily tabulky s počty zaměstnanců a vyčíslily objem prostředků na jejich platy. Dokud nebude mít vláda k dispozici tyto údaje, pracuje jen s hrubými odhady.
Překážka pro projednávání zákona?
Co se týká počtu úředníků, bude se jejich počet pohybovat kolem 75 tisíc, a co se týká částky, kterou bude nutné vyčlenit ve státním rozpočtu po nabytí účinnosti normy, zaznívají nyní sumy od nuly do pěti až šesti miliard korun. To, že finanční analýza nebyla provedena, a zákon přesto bude schvalován, připouštějí všichni zástupci koalice. Liší se ale v pohledu na to, jak velká to je překážka pro další projednávání zákona.
„Předpokládáme, že zákon bude relativně rozpočtově neutrální,“ řekl ještě před hlasováním ve vládě poslanec a jeden z předkladatelů návrhu novely zákona Jeroným Tejc (ČSSD). Tejc zdůrazňuje, že netlačí na rychlé schválení služebního zákona na úkor jeho kvality. „Na druhou stranu jsme ale tlačeni Evropskou komisí, která účinností zákona podmiňuje čerpání evropských dotací,“ dodává Tejc.
Peripetie služebního zákona
|
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) má jiný názor. “Chceme mít nejprve podklady o tom, kolika lidí se zákon dotkne a jaký bude mít dopad na státní rozpočet. Podle nás to totiž bude v řádu miliard korun,“ tvrdil před hlasování o harmonogramu Bartošek. „Pokud bude zákon účinný od 1. ledna 2015, nebude to mít vliv na čerpání evropských dotací,“ dodal Bartošek s tím, že pro KDU-ČSL by bylo optimální, kdyby se zákon schvaloval ve 2. čtení ve sněmovně až v září.
Podobně hovořil před hlasováním i zástupce hnutí ANO. „Pro ANO je prioritou, aby byly nejprve propočteny dopady zákona na státní rozpočet, a teprve potom může být projednáván ve sněmovně,“ sdělil Lidovým novinám Lukáš Wagenknecht, 1. náměstek ministra financí. Přestože zástupci KDU-ČSL a ANO, kteří nejsou členy vlády, před schvalováním harmonogramu poukazovali na chybějící data související se služebním zákonem, na vládě časový harmonogram přijetí normy prošel. Za zásadní problém považuje chybějící finanční analýzu také Lenka Petráková, ředitelka občanského sdružení Oživení. „Není dořešena institucionální působnost zákona a není dořešeno, co bude zavedení zákona stát,“ říká Petráková z Oživení.
A nejde jen o to, že se mohou politici zatím jen dohadovat, kolik úředníků norma ovlivní. Ustoupilo se od návrhu, že se zákon bude vztahovat komplexně na státní správu, tedy všechny ústřední správní úřady, správní úřady, podřízené správní úřady a rozpočtové organizace. Ty ale byly z působnosti zákona nakonec vyňaty.
Kolik stojí úředníci? Vláda neví
Bez chybějících údajů není ani možné říci, jaká částka ze státního rozpočtu jde na platy úředníků. Od služebního zákona se očekávalo, že bude provedena komplexní reforma odměňování. V současnosti jsou úředníci vypláceni dle šestnácti tříd. Každá je dále rozčleněna na dvanáct stupňů. Odměny, osobní ohodnocení a příplatky k nárokové části jsou plně v kompetenci nadřízených. Jediné, co na současném stavu návrh mění, je částečné omezení nenárokové části platu. Odměny nemají ročně přesáhnout 25 procent z celkového platu. Osobní ohodnocení i příplatky novela ponechává.
Příplatky novela neřeší
Proč je důležitý
|
Návrh zákona tak neřeší hlavní slabinu systému, kterou je nízký základ tabulkového platu a značný prostor pro „peníze navíc“. A novela dokonce zavádí další příplatek, a to za službu ve výši 25 procent. Na ten budou mít nárok úředníci, kteří složí úřednickou zkoušku. Diskriminování tak budou všichni, kteří do státní sféry přijdou ze soukromého sektoru a tuto zkoušku mít nebudou. I když je služební zákon kvůli čerpání dotací zřejmě nejdůležitější normou, na níž se dnes pracuje, její příprava tomu rozhodně neodpovídá.
Návrh neprošel standardní legislativní cestou, nejde totiž o vládní návrh, ale poslaneckou iniciativu. „To, co se předkládá, je polovičaté řešení,“ říká Petráková. A upozorňuje ještě na jeden problém. Naprosto mimo vyjednávání zůstává opozice, přestože jde o tak významný návrh. Na jeho podobě se totiž zatím nedokážou sjednotit ani koaliční strany.
