Chaos, který v tomto byznysu dosud panoval, má podle tvůrců zákona skončit. Kdo bude nyní prodávat alkohol (nevztahuje se to na pivo, víno a jiné nápoje s nižším podílem alkoholu) bez licence, riskuje pokutu až milion korun nebo i trestní stíhání.
Živnost na prodej lihovin si musejí vyřídit nejen obchodníci, ale třeba i všichni pořadatelé bálů, kteří na akcích sami alkohol prodávají. Včetně myslivců nebo hasičů. Koncesi tak má Sbor dobrovolných hasičů v Karlštejně i největší hypermarket Tesco v Praze.
KLIKNĚTE PRO ZVĚTŠENÍ
Na podání žádosti o koncesi (vyřízení trvá maximálně týden) měli podnikatelé půl roku. Ve středu, den před konečným termínem, evidovaly všechny živnostenské úřady u nás na 72 tisíc vydaných povolení.
„Smyslem koncese je získat přehled o podnikatelích, kteří prodávají alkohol, podléhající režimu zákona o značení lihu,“ říká Miroslav Kynčl, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.
„Mít přehled o všech prodejcích je dobré, ale na omezení černého trhu to žádný vliv mít nebude. Jen to přinese další byrokracii. Ukazuje se, že nejlepším způsobem, jak potírat podvodníky, jsou důsledné kontroly celníků,“ reaguje Petr Jenčík, majitel stejnojmenné likérky v Prádle u Nepomuka.
Kdo vůbec prodává alkohol?
Problémy s koncesí může mít třeba mnoho vietnamských podnikatelů. „Novou licenci na alkohol nepotřebuji, už ji dva roky mám,“ uvedl nedávno například vietnamský majitel malého obchodu „Potraviny, nápoje“ v plzeňské čtvrti Bory. Netuší, že dosud žádná licence na prodej lihovin neexistovala.
Až za několik dní po vyhodnocení všech podaných žádostí o koncese bude jasné, kolik podnikatelů se v Česku prodejem lihovin zabývá. Dosud na to stačila volná živnost, kterou měly loni skoro dva miliony podnikatelů. Anebo živnost na hostinskou činnost, kterou má zaregistrovanou na živnostenských úřadech na 190 tisíc lidí.
Celkem počet podnikatelů, kteří by o koncesi na prodej měli žádat, převyšuje podle některých dřívějších odhadů 200 tisíc. Ukazuje se, že skutečný počet bude ještě o dost nižší. Většina prodejců už koncesi má a ti ostatní riskují odhalení při kontrolách.
„Výhodou je, že velkoobchodníci teď nebudou smět prodávat lihoviny tomu, kdo koncesi nemá. Jinak i oni riskují postih,“ hájí koncese Jaroslav Burkart, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin, která sdružuje největší likérky u nás.
Černý trh se vrací
Omezit černý trh se zatím daří jen částečně. Už od loňska musejí výrobci a distributoři platit vysoké kauce, likérky lepí modernější kolky, lihoviny se už nesmí převážet a prodávat ve velkých barelech. Intenzivní razie policie a celníků krátce po vypuknutí metanolové aféry v září 2012 srazily nelegální prodej, který do té doby tvořil až čtvrtinu celkové spotřeby, téměř na nulu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Teď už podle odhadu celníků i samotných výrobců vzrostl zhruba na deset procent z roční spotřeby 70 milionů litrů všech lihovin. „Máme od našich obchodních zástupců informace, že například v některých pohraničních regionech jsou stále v nabídce lihoviny za nereálně nízké ceny, ze kterých zjevně nebyla zaplacena spotřební daň,“ říká třeba šéf druhé největší likérky v Česku, společnosti Granette & Starorežná Distilleries Pavel Kadlec.
Obchodníci, sdružení ve Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) kritizují, že k získání licence není třeba splnit prakticky žádné regulační podmínky. Stačí čistý trestní rejstřík a věk nad 18 let.
„Tohle je na nic. Vznikne sice určitá databáze, ale podvodům by zabránilo jen to, kdyby k udělení licence stát požadoval například povinné zavedení registračních pokladen, které by uchovávaly evidenci prodaného množství,“ říká prezident SOCR Zdeněk Juračka.
