Uzavření hranic a znovuobnovení kontrol by podle studie UniCredit Bank, kterou mají Lidové noviny exkluzivně k dispozici, mělo pro Česko největší následky ze všech 26 „schengenských“ zemí.
Rána pro vývoz
Konec Schengenu by česká ekonomika pocítila hned na třech frontách. První by byly náklady spojené s obnovou hraničních kontrol. „Druhým by pak byl růst nezaměstnanosti v oblastech, kde jsou lidé zvyklí dojíždět za prací za hranice, jako například v některých oblastech na hranicích s Rakouskem či Německem,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank a spoluautor studie Pavel Sobíšek.
Pohyb zboží po zemí Schengenu vyjádřený objemem exportu k HDP.
Nejvíce by trpěl vývoz. Zpomalil by se pohyb zboží a Česko by čelilo ztrátě exportní konkurenceschopnosti. Příčina? Ekonomika je závislá na exportu do zemí schengenské smlouvy. Přes sedmdesát procent českého exportu míří do EU.
Střízlivý odhad hovoří o propadu hrubého domácího produktu o 0,25 procenta, tedy asi 12 miliard korun. Prakticky v totožné situaci by se pak ocitlo i sousední Slovensko.
Vstup do Schengenu napomohl Česku k růstu zahraničního obchodu mezi lety 2005–2014 o víc než 70 procent. Čistý vývoz se pak dokonce podílel více než ze 40 procent na celkovém růstu tuzemské ekonomiky.
