Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kontrola jednou za 373 let. Podívejte se, jak často vás navštíví finanční úřad

Evropa

  7:38aktualizováno  17:27
PRAHA - Mafiáni hledají azyl v Belize či na Panenských ostrovech zcela zbytečně. Rájem šedé ekonomiky je Česko, konkrétně Praha 2 a Přelouč. Po dlouhé generace tam mohou firmy čarovat se zisky a daněmi, aniž by se musely obávat postihu.

Daňové přiznání foto:  František Vlček, Lidové noviny

V Praze 2 přijde kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let, v Přelouči jednou za 316 let. Vyplývá to z údajů o kontrolách za loňský rok, které LN získaly z Generálního finančního ředitelství. Mafiáni by se měli naopak vyhýbat Mnichovu Hradišti nebo Konici na Prostějovsku, kde na ně může finanční kontrola přijít každých dvanáct či třináct let.
 V Praze je z mafiánského hlediska nejrizikovější Praha 8, kde finanční úřad vysílá kontrolory do firem průměrně „už“ jednou za 122 let.

ČTĚTE TAKÉ:

„Počty daňových kontrol ovlivňuje například nemocnost pracovníků, míra součinnosti jednotlivých daňových subjektů při prováděné kontrole či rozsah kontroly,“ vysvětluje rozdíly mezi intervaly finančních kontrol Petra Homolová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Jak často finanční úřady chodí na kontroly do firem, pro zvětšení klikněte na obrázek

Podle ekonoma Pavla Kohouta je příčinou velkých intervalů mezi kontrolami samotný daňový systém. „Daňový systém se neustále mění díky neustálé péči ministerstva financí, hlavně za současného pana ministra. Systém daní sice není dokonalý, ale ať s tím proboha nějakou dobu nikdo nic nedělá,“ říká Kohout. Podle ekonoma jsou další příčinou úspory na nesprávném místě. Úspory na kontrolách prodeje alkoholu přinesly metanolovou aféru, úspory na kontrolách využití evropských dotací přinesly jejich zmrazení.

U většiny finančních úřadů se loňské intervaly kontrol oproti roku 2011 prodloužily, ve Frýdlantu například dvojnásobně na 289 let, v Blansku z 16 na třicet let. Naproti tomu klesly v Orlové ze 128 na 90 let či v Ostravě III ze 104 na 88 let. Byť loni nebyly finanční kontroly ve firmách příliš časté, jejich výsledkem je dodatečné doměření daní ve výši 8,43 miliardy korun.

Nejméně časté kontroly, pro zvětšení klikněte na obrázek

Další peníze navíc přinesly kontroly, které finanční úřady provádějí těsně po podání daňových přiznání. V těchto případech kontroloři přišli loni na to, že firmy chtěly na daních platit o devět miliard korun méně, než měly. „Celkovým výsledkem kontrol finančních úřadů je tedy částka 17,88 miliardy korun,“ uvedla Homolová. Zda by se částka zdvojnásobila, kdyby kontroly byly dvakrát častější, o tom odmítla spekulovat.

Reakce na článek

Efektivnější kontroly

Považuji za nutné vyjádřit se k tvrzení, že úspory v daňové správě se v minulých letech nedotkly kontrolní činnosti. Je tomu právě naopak. Kontrolní činnost na finančních úřadech byla personálně posílena, stejně jako vyhledávací činnost a analýza rizik.

Kromě toho umí moderní software s kvalifikovanými pracovníky dopředu vytipovat rizikové firmy a jedna podrobná analýza přinese větší efekt než sto kontrol naslepo.

Právě skutečnost, že se kontroly provádí na základě analýzy rizik, vedla k tomu, že se zvýšila efektivita kontrol, jak se správně uvádí v článku Lidových novin.

Jinými slovy, není potřeba často kontrolovat „pekaře“, který v dlouhém období vykazuje podobný hospodářský výsledek a uplatňuje si tzv. výdajový paušál. Není zde tedy potřeba kontrolovat, zda uplatňuje ty „správné“ náklady. Naproti tomu u subjektů v rizikových oborech a u subjektů s nekonzistentními výkazy dochází ke kontrolám častěji.

Proto neplatí ani předpoklad, který uvedl Vladimír Kaláb (a podobně i Lenka Zlámalová) a který se dotýkal pravděpodobnosti provedení kontroly, když srovnával údaje o bývalém Finančním úřadě ve Vodňanech a o bývalém Finančním úřadě pro Prahu 5.

Dále je potřeba upozornit, že ani uvedenou statistiku kontrol za rok 2012 nelze interpretovat tak jednoduše, jak se objevila v Lidových novinách. Statistiky kontrol se týkají pouze kontrol provedených u daňového subjektu, nikoli kontrolní činnosti, která de facto probíhá při podání daňového přiznání. Již zde probíhá prověřování, zda je všechno v pořádku.

A pokud ano, není potřeba provést kontrolu v terénu, a tak se statistiky opticky nezvětšují. K popsané statistice klasických daňových kontrol je pak třeba ještě přičíst částku přesahující 9,4 miliardy korun, která pramení z nesprávností odhalených finančními úřady v rámci tzv. postupů k odstranění pochybností.

Tedy v podstatě krátké cílené kontroly na místě, jejímž účelem není prověřit celé zdaňovací období, ale pouze některé údaje z daňových tvrzení, typicky např. vyšší částky nadměrných odpočtů na DPH.

Na závěr ještě připomeňme, že v oblasti kontroly čerpání prostředků z EU se problémy ukázaly na úrovni konkrétních operačních programů, za jejichž kontrolu jsou plně odpovědně řídící orgány.

Např. v případě ROP Severozápad se jedná o regionální radu a regionální výbor, kam jsou nominování politici z krajských zastupitelstev a krajského vedení. Evropská komise naopak požadovala centralizovat audit na ministerstvu financí, protože neměla jistotu ohledně jeho nezávislosti pod řídícími orgány.

Jan Knížek, generální ředitel, Finanční správa ČR

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...