Navíc padají návrhy, že soukromé banky, které by se díky tomu dostaly do podkapitalizované situace, by měly dodatečný kapitál hledat ze soukromých zdrojů a nečekat automatickou pomoc z vládní nebo unijní úrovně. Tyto požadavky znervózňují evropské banky, což odráží také vývoj cen jejich akcií.
Rozpory panují nad konkrétní formou využití prostředků z fondu ESFS. Nepříznivým dopadem všech nevyřešených okolností je trvající napětí na finančních trzích i přes poslední růstový týden. Navíc investoři stále cítí z Evropy jako celku nerozhodnost a snahu příliš řešit národní zájmy na úkor eurozóny jako celku. Další váhání – byť nad bolestným řešením – může znamenat návrat nejistoty a prodejů.
Na pozadí tohoto vývoje probíhá výsledková sezona. Z posledních zveřejněných dat zatím není příliš patrný dopad dluhové krize do projekcí firem. Přesto by k takovému vývoji mohlo dojít, pokud by následující týdny nepřinesly uspokojivé řešení situace v Evropě.
Tento týden své výsledky zveřejní například společnosti Citigroup, Intel, GE, Goldman Sachs nebo Microsoft, svou váhu mají ale také makroekonomická data. Celkový vývoj nabízí v úvodu týdne spíše prostor na pokles akciových trhů, který by měl ve druhé polovině týdne ustoupit ve prospěch nákupních, a tedy růstových tendencí.
