Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Korunu jsme mohli oslabit ještě více, říká bývalý guvernér ČNB Singer

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Zpětně by podle bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera bylo bývalo lepší přistoupit k intervencím dříve než v listopadu 2013 a koruna se mohla oslabit více než na dnešní úroveň kolem 27 korun za euro.

Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer foto:  František Vlček, Lidové noviny

„Kdybychom tehdy oslabili na 28 korun za euro, tak už jsme letos z kurzového závazku venku,“ říká Miroslav Singer v rozhovoru pro Lidové noviny.

LN: Po 11 letech jste skončil v České národní bance. Nemrzí vás, že nebudete zvedat ruku pro ukončení intervencí?
Ne, nemrzí. Prostě víte, že něco někdy skončí, protože už nemůžete být znovu jmenovaný. Je spousta věcí, které za mne začaly a já budu u jejich konce.

LN: Dobře, ale původně se čekal konec intervencí dříve. Tedy hypoteticky jste to stihnout mohl.

MIROSLAV SINGER

  • Miroslav Singer (48) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Získal doktorát na University of Pittsburg.
  • Guvernérem České národní banky byl od 1. července 2010 do 30. června 2016. Členem rady ČNB je od roku 2005.
  • Před příchodem do centrální banky působil v Expandia, PricewaterhouseCoopers ČR, v Národohospodářském ústavu Akademie věd a CERGE-EI.
  • Je ženatý a má dvě děti.

Realita vždy překvapí. Když jsem přišel do banky, tak jsem dostal velmi zvláštní úkol kolem zombie českých bank (nedořešené problémy českých bank z devadesátých let a počátku milénia – pozn. red.). Když odcházel můj předchůdce Zdeněk Tůma, tak mi řekl, že doufal, že to skončí on, ale že mi přeje, ať skončí ten příběh alespoň za mého působení. Vidíte a ani za mě se to nepovedlo. Jestli za to může soudní systém nebo cokoliv jiného, je jedno. Prostě se to děje. To ale nevadí. Kontinuita v ČNB je nastavená v jejím vnitřním mechanismu. Rada ČNB rozhoduje jako celek.

LN: Někdy se ale říká, že rada ČNB je jako sedmihlavá saň, kdy každá hlava má svůj rozum...
Je pravda, že je někdy těžké dát dohromady portfolia, o která se starají jednotliví členové rady ČNB, což se čeká právě od guvernéra. Někdy je pak skutečně zábavné dávat dohromady tuto skládačku. A jde i o diplomatické cvičení. Obrovskou výhodou ale je, že členové bankovní rady nemají samostatné pravomoci, nikdy nic nepodpisují sami, rozhoduje jen rada jako celek. Kontinuitu tak představují ředitelé hned pod radou, kteří jednotlivé materiály předkládají.

LN: Když se vrátíme zpět k intervencím. Udělal byste něco jinak?

Zeman jmenuje nové členy rady ČNB. Přibude pan Euro a vysoký úředník EU

S výhodou zpětného pohledu jsme k nim měli přistoupit dřív a měli jsme jít ještě na slabší úroveň koruny. Ta ostrá debata by byla pořád stejná. Dva roky před intervencemi oslabila koruna asi o třetinu, ale celá vyhrocená debata kolem intervencí se vedla o oslabení o pět procent. Takže stejná diskuse by se vedla o jakoukoliv kurzovou hladinu. Kdybychom tehdy oslabili na 28 korun za euro, tak už jsme letos z kurzového závazku venku.

LN: Skutečně zažíváme růste ekonomiky a mezd díky intervencím? Nepřisvojuje si ČNB zásluhy nabídkového šoku v podobě klesajících cen komodit, jako je ropa a další? Neměli jste jen štěstí?
Možná je lepší se na to podívat takhle. Na jaře jsem napsal text, kde jsem srovnával naši výkonost před a po intervencích s ekonomikami Slovenska, Německa, Polska, Itálie a Francie, tedy našich nejdůležitějších obchodních partnerů. Když se podíváte na to, jak jsme na tom byli na konci roku 2013 z hlediska inflace a růstu, tak jsme byli mezi nimi na chvostu. Teď jsme na vrcholu. To je to, co se stalo.

LN: Debata kolem kurzového zásahu ČNB byla dost hysterická. Dokonce jste se kvůli tomu dostal i na titulní stranu bulvárního deníku...
Mělo to i zábavné momenty. V lednu 2014, kdy hysterie vrcholila, jsem byl na nějakých narozeninách. Všichni byli hrozně soucitní. Kamarádi právníci mi nabízeli služby s tím, že je to za hranou. Najednou přiběhl Ondřej Hejma a křičel: Gratuluji, třikrát gratuluji. 20 let jsem v showbyznysu, ale třikrát po sobě na titulní straně Blesku jsem nikdy nebyl.

LN: Jak ten tlak snášela vaše rodina? Fotili váš dům, dokonce i to, co si pořídili vaši rodiče...

„Hodně lidí se mě ptalo, jestli nehraji v nějakém seriálu. Když jsem měl dobrou náladu, tak jsem odpovídal, že hraji hlavního ekonoma v Ordinaci v Růžové zahradě.“

Pro rodiče to bylo jistě hodně nepříjemné. Druhou věcí, kterou si ale uvědomíte, je, že lidé, co vás znají, média vážně neberou. A když se někdo zeptal trochu drsněji, tak jsem to vysvětloval a za chvíli byl pokoj.

Pak jsem si všiml ještě jedné věci. Lidé sice vědí, že vás znají a četli o vás v Blesku, ale nepamatují si, v jaké souvislosti. Takže jsou často rádi, že někdo jim známý navštívil jejich obchod, jejich hospodu. Dokonce se mě hrozně moc lidí ptalo, jestli nehraji v nějakém seriálu. Když jsem měl dobrou náladu, tak jsem odpovídal, že hraji hlavního ekonoma v Ordinaci v Růžové zahradě.

LN: Není na čase změnit modely výpočtu inflace, když takzvané cílování je často kritizováno?
Cílování inflace je v zásadě jediný režim měnové politiky, který žádná centrální banka neopustila. Z praktického hlediska se žádné alternativy neukázaly být lepšími. Většina z nich se snaží nějakým způsobem cílovat HDP, potíž je v tom, že hrubý domácí produkt je měřený strašně nepřesně a statistický úřad jej opravuje. Takže byste museli za půl roku opravovat svůj model, protože by statistici přišli s novým číslem. To nejde.

LN: S jakým ministrem financí se vám nejlépe spolupracovalo?
Předně je třeba říct, že jsem zažil za svou éru jen minimální problémy. Stává se ale, že při tvorbě legislativy mají odborníci ČNB jiné názory než lidé z ministerstva financí. A v takovém případě je dobré, když se onen rozpor vyřeší ještě předtím, než to jde na vládu a do parlamentu. To často vyžaduje, aby se náměstek guvernéra či guvernér sešli s ministrem a řekli, my vám ustoupíme v tomto bodě, když budete respektovat náš názor v jiném bodě. To není problém. Pak se ale ukáží dva typy ministrů. Ti první vám po nějaké době zavolají a řeknou, že vaši dohodu nedodrží, protože jim to náměstci nedovolí. Což buď znamená, že přišel na jednání špatně připravený, nebo že je to slabý ministr. Nebo obojí.

A pak jsou ministři, kteří jdou na jednání dobře připraveni a navíc jsou schopni jeho závěry na ministerstvu prosadit. A jak asi tušíte, do této skupiny spadají dva ministři, kteří se navzájem opravdu nemají rádi. Miroslav Kalousek a Andrej Babiš. S těmi se spolupracovalo nejlépe. Pak jsem ale také zažil ministra, jehož náměstci mi psali dopisy s nesmysly začínající asi takto: Na přímý pokyn nadřízeného ministra a z jeho přímého rozkazu vám tímto sděluji. To bylo strašné. Naštěstí nebyl ve své funkci dlouho.

LN: Jaký pohled máte na New view, tedy názor, že v době nulových úroků by se měla ekonomika podporovat fiskální expanzí?
Zdá se mi, že svět k fiskální expanzi směřuje, podívejte se na to, co chystá Donald Trump. To samé v Evropě, kde se nejspíš bude více utrácet na armádu. Uvolněnější fiskální politiku si umím představit. A voličům to tolik vadit nebude, protože to příliš neuvidí na stoupajících cenách. Neříkám, že je to dobře, nebo špatně, svět k tomu ale podle mého směřuje.

LN: Myslíte si, že by současná vláda měla využít podmínek a začít si více půjčovat, tak jako to dělají firmy?
Strašně mě rozesmává rozpočtová debata, zda máme mít deficit 0,5 procenta nebo nulový. Já vím, že je to debata o dvaceti miliardách, což zní jako hodně peněz, ale z ekonomického hlediska je to debata o ničem. Je to podobné tomu, když se z chyby odhadu HDP o dvě desetiny procenta dělá článek. Historie ukazuje, že HDP je velmi často opravováno a půl procenta není žádná míra. Debatovat o půlprocentním deficitu rozpočtu je sice pro někoho evidentně politicky nutné, ale makroekonomicky to smysl nedává.

LN: Nebojíte se toho, že se svět vrátí k momentu, kdy se mohou měnou stát kulky?
Zažili jsme největší krizi od Velké deprese, ale tehdy byla v řadě zemí třetina lidí bez práce, konaly se hladové pochody. K moci se dostávaly diktátorské režimy a svět směřoval k velkému konfliktu. S tím se nedá současná situace srovnat. My teď jen vyměňujeme jedny demokratické vůdce za druhé. Možná mají jinou rétoriku, ale zdá se mi, že pořád respektují demokratický systém.

Je pravdou, že silnější vůdci na sebe mohou častěji narážet a také často měnit názory. Když se podíváte na to, jak se vyvíjejí vztahy Turecka s Ruskem, tak to jsou obraty o 180 stupňů. Na takové situace bychom měli být mentálně připraveni. Mám ale pocit, že za těmito vůdci není voličstvo, které by se za každou cenu chtělo vůči jiným zemím násilím vymezit a prosadit. Právě proto, že ona krize nebyla tak hluboká. Umím si tedy představit, že bude více lokálních konfliktů a tenzí, nemyslím ale, že směřujeme ke globální katastrofě.

LN: Jak je na tom Česko po krizi?

„V této zemi není stále tak dobře, jak by mohlo být.“

Na úvod je třeba říct, že onu velkou recesi jsme nezpůsobili, pouze jsme doplatili na to, že se propadla poptávka po našich produktech. Pak jsme samozřejmě udělali věci, které nebyly nejlepší, mám na mysli především dramatickou fiskální restrikci. Sám Miroslav Kalousek dnes říká, že kdyby věděl, co ví dnes, tak by to neudělal. Jenže pozor, on byl zvolen s tím, že ty rozpočtové škrty udělá. Je přece správné, že strany naplňují své programy, jinak by demokracie byla na nic. Ale abych odpověděl na váš dotaz, v této zemi není stále tak dobře, jak by mohlo být. Ale stále se máme docela dobře, a když se bavím s jinými Evropany, tak si moc nemáme na co stěžovat.

LN: Centrální banky jsou často kritizovány, že některá jejich opatření si protiřečí. Na jedné straně třeba ČNB podporuje nízkými sazbami úvěrování, na straně druhé jej omezuje, když reguluje hypoteční trh. Proč tomu tak je?
V akademické i ekonomické obci se snad všichni shodnou na tom, že tato krize ukázala, že tu není jen ekonomický cyklus, který se snaží centrální banka tlumit měnovou politikou. Že tu je i finanční cyklus, který je třeba ovlivňovat jinými nástroji. Že ty nástroje jdou někdy proti sobě, je dáno tím, že se snažíte ovlivnit dva různé cykly.

LN: Vnímáte jako problém velké odvádění zisků domácích firem jejich zahraničním vlastníkům? A byla by třeba řešením sektorová daň?
Ano, hodně zisku plyne do zahraničí. Jenže je také pravdou, že jsme nadmíru výrobní země. Když jste jedním z nejindustriálnějších států Evropy, znamená to, že je tu nainvestováno strašně moc fyzického kapitálu a know how, jak se co vyrábí a prodává. Vlastník toho kapitálu chce logicky odměnu za to, že tu ten kapitál je. Kdybychom byli zemí turistickou nebo zemí krejčích, tak nám tu toho fyzického kapitálu zůstane méně. Česko se ale z roku na rok jen tak nezmění.

Kdykoli jsem se bavil s lidmi z nadnárodních firem o nás Češích, tak říkali, že jsme vzdělaný národ, který má touhu rozumět tomu, co a proč dělá. Což z nás dělá vynikající lidi na obsluhu výrobních a logistických procesů. Nejsme ale designéři, nejsme ochotní jako třeba Němci testovat osmdesát hodin jednu součástku, jestli nám nepraskne, na to nemáme trpělivost, neumíme prodávat jako Poláci. Ale máme respekt k pravidlům. Ono není náhodou, že už od 19. století jsme těmi, kteří v oblasti nejvíce vyráběli. Ale je samozřejmě k zvážení, jestli dostatečně uplatňujeme daňové zákony vůči velkým firmám, jestli umíme pracovat s transfer pricingem.

Z vlastní zkušenosti taky musím říct, že jsme se v ČNB samozřejmě dostali s mateřskými ústavy našich bank do diskuse, kolik v nich musejí nechat kapitálu a co si mohou odsát do zahraničí.

Vždycky stačilo říct: Dobře, tak můžeme jít do arbitráže. Ale uvědomte si, jste obchodovaní na burze a zpráva o sporu s jedním z dohledů, mimochodem zrovna v zemi, kde se tvoří dost zisku celé skupiny, bude asi mít vliv na cenu akcií. A bylo po diskusi. Nikdo nechce ohrožovat někoho, kdo hlídá jejich slepici, která snáší zlatá vajíčka.

LN: Co děláte teď?
To, co můžu dělat. Učím a přednáším. Mám do 1. ledna doložku, že nemohu pracovat v soukromém sektoru, zvláště ve financích.

LN: A změní se to nějak?
Nejspíše se to změní někdy od půlky ledna nebo od února. Přesně to říct nemohu, protože ještě nevím, kam přesně půjdu. Ale nezačnu od začátku roku, nechtěl jsem slavit Silvestra s tím, že 2 .ledna nastoupím do úplně nového prostředí.

LN: Je pro vás ještě vůbec zajímavé hledat si práci tady v Česku?
Určitě. Vše, co jsem dělal, jsem dělal s chutí. Nemám pocit, že musím všemu šéfovat a velet. S lidmi jsem vždycky vycházel dobře. O co jsem se snažil, bylo mít dobrého šéfa. V tom nacházím svobodu. Nikdy jsem neměl rád nadávání na šéfy. Když mám špatného šéfa, tak se mám zvednou a odejít. Nabídka jít do Rozvojové banky Rady Evropy padla, takže si myslím, že teď zůstanu v Praze.

LN: Chtěl byste jít do politiky, dělat třeba ministra financí?
To těžko. Jedenáct a půl roku jsem byl veřejnou figurou, bylo to skvělé a zajímavé, ale necítím potřebu to opakovat. Svůj lehký exhibicionismus si umím uspokojit tím, že někde přednáším.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...