Jedním z důvodů je dopad rozhodnutí na kurz dolaru. Už v týdnech před zasedáním se očekávání trhu projevila oslabováním dolaru a po oznámení lze čekat další (i když asi již ne tak dramatické) oslabování. Koneckonců i slabší dolar je jedním z kanálů, jak podpořit americkou ekonomiku. Pro Evropu je ovšem efekt opačný: silný dolar usnadňuje exportérům život, což se podle všeho částečně podílelo na nečekaně dobré výkonnosti německé ekonomiky ve druhém a třetím čtvrtletí.
Dalším důvodem důležitosti rozhodnutí Fedu jsou obavy z toho, kam dodatečná hotovost poteče. Skeptici se obávají, že nová hotovost bude směřovat do rizikovějších aktiv, a to především v zemích mimo USA, což by mohlo přispět k tvorbě cenových bublin. Tyto obavy jsou ale pravděpodobně poněkud přehnané. K dramatickému dopadu na trhy by mohlo dojít pouze tehdy, pokud by došlo k psychologickému zvratu od současného silně konzervativního investičního stylu k preferování rizikovějších aktiv. Spíše se dá očekávat, že velká většina nové hotovosti skončí v rezervách, a nebude tak v podstatě vůbec ovlivňovat poptávku na finančních trzích. Okamžitý dopad na ceny i výnosy tak bude mírný a výraznější růst rizikového apetitu umožní až přesvědčivější oživení americké ekonomiky.