To, že světová ekonomika dosáhne dna ještě letos, si myslí osmdesát procent všech respondentů. Většina se také domnívá, že současná krize je tou nejhorší od třicátých let minulého století.
Na rozdíl od některých členů NERV a prognóz České národní banky sedmdesát procent finančních odborníků předpokládá růst ekonomiky do dvou procent. Jen čtvrtina pak pokles. Nejlépe by měl z krize podle manažerů i finančních odborníků vyjít region střední a východní Evropy.
„Nemyslím, že se tu projevuje naděje respondentů, že právě jejich region na tom nakonec bude nejlépe,“ řekl šéf společnosti Factum Invenio Jan Herzmann. Podle něj jsou respondenti dostateční odborníci ve světě financí, aby situaci zhodnotili objektivně. Na druhém místě se pak v průzkumu regionů, které vyjdou z krize nejsilnější, umístila Čína.
S eurem by bylo lépe
Manažeři ani finanční odborníci pak nevěří příliš západní Evropě, potažmo Evropské unii. Jako nejsilnější region, který by měl vyjít nejlépe z finanční krize, ji uvedlo jenom čtrnáct procent odpovídajících. Průzkum se dotazoval i na inflaci, kterou respondenti očekávají nejčastěji mezi jedním a dvěma procenty.
Optimističtí jsou i v odhadu kurzu koruny, která se nyní pohybuje na částkách kolem osmadvaceti korun za euro, a analytici odhadují, že může dosáhnout i třiceti. Naopak finanční odborníci a manažeři očekávají 25 až 27 korun za euro, u dolaru pak nad dvacet korun.
„Manažeři si nemyslí, že česká měna chrání ekonomiku lépe než euro,“ uvádí Herzmann. Více než polovina se jich domnívá, že mít euro by v současné době bylo lepší. Podle Herzmanna se v tomto případě výrazně liší odpovědi finančních odborníků z České společnosti certifikovaných finančních analytiků (CFA), kteří jsou v této otázce rozděleni půl na půl.
Téměř třetina respondentů se domnívá, že hlavní příčinou současné krize byla nenasytnost bank. Osm z deseti respondentů se domnívá, že státní zásahy zmírní dopady krize.
Na rozdíl od některých členů NERV a prognóz České národní banky sedmdesát procent finančních odborníků předpokládá růst ekonomiky do dvou procent. Jen čtvrtina pak pokles. Nejlépe by měl z krize podle manažerů i finančních odborníků vyjít region střední a východní Evropy.
„Nemyslím, že se tu projevuje naděje respondentů, že právě jejich region na tom nakonec bude nejlépe,“ řekl šéf společnosti Factum Invenio Jan Herzmann. Podle něj jsou respondenti dostateční odborníci ve světě financí, aby situaci zhodnotili objektivně. Na druhém místě se pak v průzkumu regionů, které vyjdou z krize nejsilnější, umístila Čína.
S eurem by bylo lépe
Manažeři ani finanční odborníci pak nevěří příliš západní Evropě, potažmo Evropské unii. Jako nejsilnější region, který by měl vyjít nejlépe z finanční krize, ji uvedlo jenom čtrnáct procent odpovídajících. Průzkum se dotazoval i na inflaci, kterou respondenti očekávají nejčastěji mezi jedním a dvěma procenty.
Optimističtí jsou i v odhadu kurzu koruny, která se nyní pohybuje na částkách kolem osmadvaceti korun za euro, a analytici odhadují, že může dosáhnout i třiceti. Naopak finanční odborníci a manažeři očekávají 25 až 27 korun za euro, u dolaru pak nad dvacet korun.
„Manažeři si nemyslí, že česká měna chrání ekonomiku lépe než euro,“ uvádí Herzmann. Více než polovina se jich domnívá, že mít euro by v současné době bylo lepší. Podle Herzmanna se v tomto případě výrazně liší odpovědi finančních odborníků z České společnosti certifikovaných finančních analytiků (CFA), kteří jsou v této otázce rozděleni půl na půl.
Téměř třetina respondentů se domnívá, že hlavní příčinou současné krize byla nenasytnost bank. Osm z deseti respondentů se domnívá, že státní zásahy zmírní dopady krize.
