Berglof to řekl včera v Londýně na konferenci k dvacátému výročí pádu komunismu.
Snaha rychle přijmout euro podle něj především v pobaltských státech vedla k hluboké ekonomické krizi, neboť očekávané zavedení eura zvýšilo zájem o půjčky v cizích měnách. Když přišla krize, začaly se kurzy měn v Estonsku, v Litvě a Lotyšsku rychle propadat, takže splátky půjček v cizích měnách se skokově zvýšily.
Kdy dorazí euro? * Koncem roku 2002 mluvil Vladimír Špidla o přijetí eura v letech 2009 až 2011. Z toho však sešlo kvůli vysokým rozpočtovým schodkům vlád vedených ČSSD. |
Země, které přijetí eura odložily, což je právě případ České republiky, prošly podle Berglofa krizí mnohem lépe. "Stanovovat si termíny není dobré," uvedl hlavní ekonom EBRD.
Ještě počátkem ledna přitom tehdejší premiér Mirek Topolánek slíbil, že jeho vláda oznámí termín přijetí eura 1. listopadu 2009. Žádný takový termín však zatím vláda určený nemá.
Současný ministr financí Eduard Janota pouze před pár týdny prohlásil, že přijetí eura v letech 2014 až 2015 za současné rozpočtové situace nepřipadá v úvahu. Jen pro letošní rok vláda počítá s rozpočtovým schodkem ve výši 6,6 procenta hrubého domácího produktu, čímž více než dvakrát překročí povolený maastrichtský limit.
Ekonomičtí analytici jsou však optimističtější než vláda a odhadují, že v Česku by se mohlo platit eurem už v roce 2015. „Viděno ekonomicky, považuji za reálné datum připojení k eurozóně leden 2015,“ tvrdí hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.
Ani jeho odložení však nevnímá jako vážnou překážku pro rozvoj českého hospodářství. „Pokud se přijetí eura do roku 2015 z jakéhokoliv důvodu nepodaří, životaschopnost české ekonomiky to jistě neohrozí. Euro pro nás není otázkou života a smrti,“ říká Kupka.
Přijetí eura se však Česká republika nevyhne, neboť se k tomu zavázala při vstupu do EU. Hlavní ekonom EBRD dále uvedl, že krize se na východní Evropě významně podepsala paradoxně také kvůli úspěšné finanční integraci se Západem.