Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kurzarbeit je moc drahá. Platit stejně za míň práce nemůžou ani bohaté země

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Na sklonku 19. století museli lidé v průmyslových ekonomikách pracovat i 65 hodin týdně. Dnes sice v práci zpravidla netráví více než 45 hodin, i to se ale mnohým zdá příliš. O zvýšení kvality života na úkor pracovní doby se nyní nejen diskutuje – ve Švédsku kratší pracovní týden, navíc za stejný plat, dokonce vyzkoušeli. Výsledek: je to příliš nákladné.

Instalace solárního panelu. foto: Shutterstock

Diskuse o potřebě většího sladění pracovní a rodinné politiky se přitom vede i u nás. „Když oba rodiče pracují, jak je v Česku běžné, 40 a více hodin týdně, brzy si uvědomí, že to není možné, pokud chtějí zůstat konkurenceschopní s kolegy, kteří tráví v práci absurdní dobu,“ uvedl pro LN Aleš Chmelař, hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády.

Podle něj se tak podobáme dělníkům z dob raného kapitalismu.

„To neznamená, že je nutné nižší pracovní dobu nařídit, ale mělo by se směřovat ke světu, ve kterém přesčasy nejsou norma, nýbrž výjimka. Tato debata proběhla i na půdě Komise pro rodinnou politiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, ale vzhledem k jejímu příliš novátorskému vhledu nepřežila do samotné koncepce rodinné politiky,“ dodal Chmelař.

Prospěšné, ale moc drahé

Jednou z prvních zemí, která se s požadavkem na nižší pracovní zatížení pokusila vyrovnat, je Švédsko. Na kratší pracovní týden tam v rámci sociálního experimentu přistoupili před dvěma lety někteří zaměstnavatelé z řad nemocnic, domovů důchodců, ale i například opravny aut.

Do projektu se zapojil například domov důchodců Svartedalen v Göteborgu. Dopad opatření na zaměstnance i kvalitu jejich práce byl pozitivní. Sestry v domově se cítily zdravěji, snížil se počet dní na nemocenské a zlepšila se i péče o pacienty.

Odpracované hodiny ve světě.

Problémem je však nákladnost systému. Aby 68 sester, které o starší spoluobčany pečovaly, mohlo mít 30hodinový pracovní týden, musela radnice najmout dalších 17 lidí, což pro ni znamenalo extra náklady zhruba 12 milionů švédských korun (asi 34 milionů korun).

„Je to jednoznačně spojeno s vyššími náklady. Plošné zavedení kratší pracovní doby v rozumném časovém období je prostě příliš drahé,“ řekl v lednu médiím Daniel Bernmar, göteborgský radní zodpovědný za sociální péči. Ostatně, podobných sociálních pokusů se ve Švédsku podniká více.

Konec otevřeným kancelářím? Poškozují naše vzpomínky, tvrdí psycholožka

Zkracování pracovní doby tam zkoušejí například společnosti, které se zabývají programováním.

„Osmihodinový pracovní den není tak produktivní, jak by si jeden myslel,“ uvedl vloni v říjnu Linus Feldt, šéf softwarové firmy Filimundus, jeden z důvodů, proč jeho zaměstnanci mají více volna.

„Soustředit se na jednu konkrétní pracovní činnost po dobu osmi hodin je obtížné. Abychom to zvládli, přerušujeme práci různými pauzami, abychom ji udělali snesitelnější. Zároveň jen stěží zvládáme mít nějaký soukromý život,“ vysvětloval.

Na druhou stranu upozorňuje, že aby to fungovalo, tak se zaměstnanci nesmí rozptylovat například na sociálních sítích či různých pochůzkách.

Mexická fantazie

O zkracování pracovní doby v časech konjunktury a zvyšující se produktivity je přitom slyšet stále více. Například v srpnu jeden z nejbohatších lidí planety, mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú, prohlásil, že by uvítal třídenní pracovní týden.

Carlos Slim Helú.

„Nezaměstnanost je problém ve spoustě zemí, především pak v Evropě. Je důležité, aby lidé neodcházeli do důchodu v 50, 60, nebo 65 letech. Myslím, že by měli odcházet do penze později, protože mají víc znalostí a zkušeností. A myslím, že by měli pracovat tři dny v týdnu, čímž se vytvoří prostor pro jiné,“ řekl Helú agentuře Bloomberg.

S kratší pracovní dobou to ale rozhodně není tak jednoduché a rozhodně ji nelze aplikovat na všechny státy stejně. Například ve Francii, kde se pracuje 35 hodin týdně, se už ozývá kritika iz těch nejvyšších míst. Třeba donedávna favorit prezidentských voleb, konzervativec François Fillon, prohlásil, že 35hodinový pracovní týden napáchal už dost škody – snižuje konkurenceschopnost a zvyšuje náklady tamních firem.

Jak ale ukazují statistiky OECD, jinde se recept s kratší odpracovanou dobou osvědčil. Například v Německu v podobě tzv. kurzarbeitu. V souvislosti s poslední světovou finanční krizí Němci zkrátili úvazky, ale stát zároveň dorovnával zaměstnancům dvě třetiny ušlé mzdy a za firmy platil část sociálního pojištění. Výhody se týkaly rodin s dětmi. Kurzarbeit je přitom často označován za důvod, proč se Němci vypořádali s krizí tak rychle.

Pracovním sobotám odzvonilo

Faktem je, že pracovní zvyklosti se dnes mění. Například je běžnější práce z domova, volitelnost pracovní doby, nebo se objevily nové obchodní modely, které ukázaly služby, jako je Uber či AirBnb.

Češi po brexitu: za prací pustí jen ty, kteří ji budou mít předem domluvenou

„Stačí se podívat do minulosti, jak vznikala například volná sobota, což dnes považujeme za něco standardního. Šlo o postupný proces, kdy se různě měnily pracovní doby dne a bylo to jen pro určité pracovní skupiny. Plošné to bylo až ve finále,“ řekl LN Daniel Münich, ekonom zabývající se trhem práce. „Do budoucna, pokud společnost nezachvátí nějaká katastrofa, tak svět také spěje k tomu, že se oficiální pracovní čas bude zkracovat,“ věří.

„V USA se objevily věci jako neomezená dovolená, kterou není potřeba hlásit. To zavedla například firma GE nebo Ryan v USA,“ přizvukuje Jiří Halbrštát, manažer marketingu a náboru ManpowerGroup.

To ovšem nemění nic na tom, že se české firmy drží v tomto ohledu relativně zpátky a nic podobného zatím nenabízejí.

„O takovém benefitu v Česku nevíme, nezaznamenali jsme, že by firma nabízela plnou mzdu za kratší úvazek,“ potvrzuje Jitka Součková, marketingová manažerka společnosti Grafton Recruitment.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...