Hodnotu příspěvku, jímž stát hradí vyšší náklady spojené s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadů, vypočítal úřad loni na podzim. Tehdy však málokdo očekával, jak rozsáhlý bude "fotovoltaický boom" – tedy instalace solárních panelů na polích i střechách.
INFOGRAFIKA |
Regulátor předpokládal, že se celkový instalovaný výkon solárních panelů zastaví na 1770 megawattech. Jenže investoři do konce února, kdy stát ukončil jakoukoli podporu pro solární elektrárny s výjimkou malých střešních instalací, stihli dokončit zdroje o celkovém výkonu 1903 megawattů. Za ideálních slunečních podmínek dodávají do sítě podobný výkon jako jaderná elektrárna Dukovany.
Pěkné počasí navýšilo nedoplatek
Náklady dále zvýšilo nadprůměrně slunečné počasí v první polovině roku a vyšší efektivita solárních panelů. Sečteno a podtrženo: chybět bude částka až 3,7 miliardy korun, kterou regulační úřad promítne do cen elektřiny v roce 2013.
Nedoplatek zatím hradí ze svého společnosti provozující rozvodné sítě. "Letos je to zatím zhruba 1,4 miliardy korun," uvedl za společnost ČEZ Distribuce mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Stejné potíže řeší také E. ON Distribuce, jež provozuje rozvodnou síť v jižních Čechách a na jižní Moravě.
ČTĚTE TAKÉ: |
Distributoři museli již loni uhradit nedoplatky v souvislosti s vyšší než očekávanou výrobou elektřiny ze solárních panelů. E. ON Distribuce čeká na proplacení více než čtyř miliard korun, pohledávka ČEZ Distribuce činí 1,5 miliardy korun.
Tyto částky budou muset zákazníci uhradit v cenách energie v příštím roce. "Jednáme s nimi o možnosti rozdělit platby do více let," dodal místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček.
Nejdražší je solár
Právě solární elektrárny vyrábějí ze všech typů obnovitelných zdrojů nejdráže. Dopady do cen elektřiny jsou tudíž nejvyšší. Ještě v roce 2008 stačilo, že zákazníci v ceně elektřiny hradili příspěvek na obnovitelné zdroje zhruba 40 korun za megawatthodinu (běžná domácnost spotřebuje dvě až tři megawatthodiny ročně). Letos se již zmíněný příplatek vyšplhal na 578 korun.
Obavy z příliš razantního zdražení elektřiny, které by narušilo jak rodinné rozpočty, tak i konkurenceschopnost průmyslu, přiměly loni vládu začít část příspěvku dotovat z jiných zdrojů. Na majitele solárních elektráren uvalilo srážkovou daň, zdanění emisních povolenek postihlo majitele uhelných elektráren a tepláren.
Výši příplatku se tak podařilo snížit na 370 korun za megawatthodinu. Zatím není jisté, zda bude stát dotovat náklady na zelené energie i v příštím roce. Ústavní soud totiž bude na podzim rozhodovat o stížnosti skupiny senátorů, kteří zpochybňují, že 26procentní srážková daň z tržeb za elektřinu ze sluneční energie je v souladu s ústavou. Ve své stížnosti však napadli i darovací daň za emisní povolenky.
Pokud dají soudci senátorům za pravdu, stát by neměl vícenáklady na zelené energie z čeho dotovat. O to více by museli doplatit všichni spotřebitelé od domácností po velké průmyslové podniky.
Podle vyjádření mluvčí soudu Jany Pelcové se ústavní soudci podáním senátorů intenzivně zabývají. Zatím však nelze odhadnout, kdy vydají svůj verdikt. V programu Ústavního soudu na nejbližší měsíc zatím vyhlášení nálezu v této věci není.
